Souboj titánů v SPD

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Václav Štefan

Hnutí SPD neprožívá před volbami do Evropského parlamentu nejlepší časy. Pořádně mu zavařil především jeho zvlčilý poslanec Lubomír Volný, který nectí nepsané pravidlo hnutí být nekritický a servilní k vedení, a vyvolal tak pořádně úsměvný souboj titánů.

Lubomír Volný vedle Okamury působí mnohem více autenticky.

Lubomír Volný vedle Okamury působí mnohem více autenticky.,zdroj: 'MAFRA / MAFRA / Profimedia'

Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury momentálně neprožívá úplně nejšťastnější období a musí namáhavě mediálně kličkovat. Uprchlická problematika už tolik netáhne jako v době, kdy byla strana zvolena do českého parlamentu, a je tak potřeba před květnovými volbami do europarlamentu hledat nové silné téma. To se SPD momentálně příliš nedaří, slepě tak střílí na všechny strany a je většinou spíše pro smích.

Do toho se s hnutím ve značně vyhraněných názorech rozcházejí jeho významní přátelé, jejichž podporou se SPD často rádo kasá. Jako v případě názoru na momentální stav ve Venezuele, kde SPD stojí za starým prezidentem Nicolásem Madurem, kdežto třeba italský ministr vnitra Matteo Salvini, s jehož stranou Liga SPD úzce spolupracuje, označil Madura za zločince.

Podobná "zrada" pro hnutí přišla i od Miloše Zemana, jehož podporou se předseda Tomio Okamura rovněž často rád ohání. Hlava státu na začátku minulého měsíce pozvala prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa do Česka a poblahopřála mu k převzetí funkce.

Zatímco k české vládě, a především ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi bylo SPD v čele s Okamurou v případě Venezuely ostře kritické, protože prý "slepě poslouchá diktát Bruselu a Washingtonu a jedná v rozporu s našimi národními zájmy", tak v otázce konání českého prezidenta se raději příliš nevymezovalo.

Jako další podobný kopanec od Zemana pak může být v rámci SPD vnímáno i jeho vystoupení na sjezdu ČSSD, kde prohlásil, že ve volbách do Evropského parlamentu bude volit právě sociální demokracii. Tedy stranu, proti které nyní Svoboda a přímá demokracie vede velmi vyhrocenou kampaň a má ji ve své propagaci prakticky za svou hlavní Nemesis v rámci domácí politické scény.

Perné chvíle SPD na konci února přineslo i představení lídra kandidátky do Evropského parlamentu, kterým se stal bývalý ministr zdravotnictví a do roku 2015 člen ČSSD Ivan David. Proti jeho jmenování se z řad příznivců a voličů hnutí na sociálních sítích vzedmula značná vlna odporu. Podobnou sodu od svých fanoušků dostalo SPD snad pouze loni v listopadu, kdy Okamura vystoupil po boku poslanců demokratického bloku v případě kauzy kolem syna premiéra Andreje Babiše.

Jako největší problém SPD, který na hnutí vrhá špatné mediální světlo a handrkují se kvůli němu i jeho voliči, se ale momentálně jeví postupně gradující haló kolem kontroverzního a velmi výrazného poslance Lubomíra Volného, který se vedení strany poněkud utrhl ze řetězu.

Bouřlivák Volný

Zatímco ostatní poslanci Svobody a přímé demokracie se drží spíše v pozadí, příliš se samostatně veřejně nevyjadřují a nechávají prostor hlavně předsedovi Okamurovi a jeho pravé ruce Radimu Fialovi, tak Lubomír Volný je se svou značně živelnou osobou výjimkou. Pro ostrá vyjádření rozhodně nejde daleko a svým kontroverzním chováním na sebe strhává pozornost jako málokterý člen SPD.

Na konci loňského roku to byla například kauza, kdy Volný označil bývalého prezidenta Václava Havla za "jednoho z největších vlastizrádců této země", nebo když v hádce na začátku února vyzval poslance ČSSD Jana Birkeho, aby si to s ním šel vyřídit ven.

Řadou provokativních vyjádření se Volný ohání především na sociálních sítích, na svém twitterovém a facebookovém účtu, kde evidentně záměrně míří právě na své kritiky a odpůrce. Sám si tak třeba dělá legraci ze zmiňované kauzy s poslancem Birkem, kdy se například v jednom ze svých statusů ptá: "Myslíte si, že presstituti a presstitutky z 'Reportérů' ČT budou mít odvahu 'jít ven'?"

Vedle hanlivého označení novinářů celkově jeho slovník oplývá řadou bizarních výrazů jako "havlistická galérka", kterou někdy zkracuje čistě na "havlérku". Zvláštními vyjádřeními, jako je třeba nedávné "Havlistické sluníčkářství míří k supertotalitě a superholokaustu," se Volný evidentně snaží především vyprovokovat své "hejtry", a následně se s nimi hádat v komentářích.

Na živelné provokaci, kontroverzních vyjádřeních a otevřených útocích jak na ostatní politiky, tak na novináře, si Volný prakticky vybudoval svoji politickou image. Díky ní si ho velká část voličů SPD velmi oblíbila a stal se pro ně hvězdou, která se s nikým nepáře a celé té bandě zkorumpovaných politiků to pěkně spočítá. S výraznou osobou Lubomíra Volného ale evidentně začalo mít problémy vedení SPD.

Vznětlivý aktivista

Předseda hnutí Tomio Okamura poslancovo chování kritizoval již na začátku letošního února během svého vystoupení na Svobodném rádiu. Dezinformačním médiu, jehož provozovatel Vladimír Kapal jde šéfovi SPD na ruku a krom Svobody a přímé demokracie spolupracuje i s extremistickou DSSS a spolkem vyznavačů konspiračních teorií New World Order Opposition. Svobodné rádio se mimochodem objevilo ve zprávě ministerstva vnitra o extremismu.

Okamura v tomto rádiu, kde mu moderátor nijak neoponuje a prakticky pouze přitakává, vystupuje pravidelně, a právě ve vysílání 6. února se rozezleně opřel do chování Lubomíra Volného, kterého se někteří posluchači zastávali. Poslance označil za vznětlivého aktivistu, který SPD komplikuje práci ve sněmovně, a zmínil i to, že se mu snažil opakovaně domlouvat, ať svá vyjádření krotí.

To je na poměry SPD velmi neobvyklá kritika do vlastních řad, která naprosto narušuje mediální obraz jednotnosti, jejž se jinak snaží Okamurovo hnutí tak pečlivě budovat. V minulosti SPD obdobné problémy s kontroverzí řešilo spíše v tichosti jednoduše tak, že své problémové členy na nějakou dobu stáhlo do pozadí, nebo se pokusilo jejich kauzu zamést pod koberec (vzpomeňme si například na bývalého tajemníka Jaroslava Staníka).

U bouřliváka Volného, který se na rozdíl od dalších poslanců SPD nechová k vedení tak servilně a nestáhne poslušně ocas, když mu předseda domlouvá, ale evidentně narazili.

Následně 20. února přišlo mediálně velmi propírané zrušení regionální buňky SPD v Moravskoslezském kraji, kterou vedl právě Lubomír Volný. Mimochodem se tak stalo právě v době, kdy poslanec veřejně na sociálních sítích oznámil, že bude kandidovat na post předsedy hnutí proti Okamurovi (ač tyto volby do vedení budou za více než dva roky), na což na českém internetu vznikla řada vtípků.

Předsednictvo SPD tvrdí, že svoji buňku rozpustilo kvůli porušování stanov, jež mohlo vést ke zrušení celého hnutí správním soudem. Zajímavé pak je, že na problémy v Moravskoslezském kraji upozorňovali již v roce 2017 bývalí členové SPD, kteří označovali poslance Volného za diktátora a sepsali proti němu dokonce petici. Tehdy ale vedení hnutí věc nijak neřešilo a Volný bez problémů v čele kraje zůstal až do únorového rozpuštění.

Ač se SPD snaží tvářit, že se o žádnou velkou vnitrostranickou při nejedná, spor mezi Volným a vedením a jejich jednotlivými příznivci krásně probublává na povrch. Okamura a Volný se dokonce minulý týden nepřímo střetli v již zmiňovaném Svobodném rádiu, které kauze věnovalo dva dvouhodinové bloky, kde postupně vystoupili a poskytli svoje pohledy na věc.

Kdo je tu loutka?

Legrace je, že se jejich výpovědi v lecčem podobají. Oba celou věc označují za uměle vytvořenou kampaň, která má poškodit vlastenecká hnutí těsně před volbami do europarlamentu. Jen se ve svých lehce konspiračních výkladech nemohou oba pánové shodnout, kdo z nich je tou manipulovanou loutkou v rukách tajemných hráčů.

Okamura situaci přirovnal k tomu, co zažil ve svém prvním hnutí Úsvit přímé demokracie, z něhož jej vystrnadili, a o Volném prohlásil, že je "naočkovaný", aby podobně rozvrátil SPD. Volný naopak tvrdí, že Okamura je obětí svého okolí, které s předsedou manipuluje. Prostě moc krásná absurdní groteska, jíž navíc na sociálních sítích dodávají další rozměr střety jednotlivých voličů SPD, kteří fandí buď šéfovi hnutí, nebo bouřlivému poslanci, a navzájem se napadají pod příspěvky obou pánů.

V případě Tomia Okamury můžeme směle pochybovat o tom, jak moc upřímně svoji populistickou politiku s "vlasteneckým" směřováním myslí. Často jedná v jasném rozporu se svými starými názory a chytá se jednoduše emotivních témat, na která zrovna jeho voliči slyší.

Navíc po posledních volbách do parlamentu omezil i své do té doby více kontroverzní vystupování, které mělo blízko k tomu, jak se dnes chová jeho zvlčilý poslanec, a snaží se působit spíše seriózně. Lubomír Volný vedle něj se svou živelností působí mnohem více autenticky, a není tak s podivem, že je řada hardcore fanoušků SPD, navyklých na silná slova, právě na jeho straně. Z řad příznivců Volného tak zaznívají i hlasy, že Okamura je pouze politický byznysmen zneužívající české vlastence.

Je to zkrátka hotový souboj titánů, který přinese ještě hodně švandy a Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury bude nejspíš stát hodně potu, slz, manévrování a příznivců.

Tagy: Česko Česká republika domácí politické strany hnutí Úsvit přímé demokracie česká politika SPD Svoboda a přímá demokracie SPD

Zdroje: Vlastní