Brexit má napínavější zápletku než detektivka se Sherlockem Holmesem.

Drama kolem odchodu Británie z Evropské unie se tento týden vystupňovalo. Poslanci britské Dolní sněmovny se postavili proti rozvodové dohodě.

Premiérka Theresa Mayová proto couvla, nepředložila ji k hlasování. Teď objíždí šéfy států a vlád, aby si v dohodě vyprosila změny. Doma navíc čelí hlasování o nedůvěře. Lhůta na brexit přitom vyprší už za necelé čtyři měsíce.

Je patrné, že vize mocné a sebevědomé monarchie dostává trhliny. Británie prochází těžkým obdobím.

Tady jsou tři hlavní poučení (varování), které si Češi z brexitu mohou odnést:

1. Když nevíte, co chcete, nevyhlašujte referendum

Britové věděli, co nechtějí. Přesněji řečeno, vědělo to 53 procent ostrovanů, kteří hlasovali pro ochod z unie. Tito poddaní Alžběty II. (i královna byla pro brexit, byť o tom důstojně mlčela) však nevěděli, jaké vztahy s bruselskou Evropou chtějí mít po rozvodu. Dodnes se na tom nedohodli.

Také v Česku bychom mohli vyhlásit referendum (kdyby se na tom shodly tři pětiny poslanců a senátorů) s prostou srozumitelnou otázkou: "Přejete si, aby Česko setrvalo v Evropské unii? " Případně: "Chcete, aby Česko vystoupilo z Evropské unie?" Volič by jednoduše zaškrtl políčko s odpovědí "ANO", nebo "NE". A kdyby převážili stoupenci czexitu, oznámili bychom Bruselu, že se chceme odporoučet.

Manuál, jak při odchodu postupovat, máme po ruce. Je v Lisabonské smlouvě. Dokument dává na "rozvodovou dohodu" dva roky. Když do té doby není, členství automaticky zaniká.

Na čem bychom se však chtěli s unií dohodnout? Vrchní czexitář Tomio Okamura hlásá volný obchod i po českém exitu. Pokud budeme chtít dodržovat všechny čtyři svobody vnitřního trhu unie – volný pohyb zboží, lidí, služeb a kapitálu, mohlo by to klapnout.

V takovém případě bychom ale museli dodržovat unijní regulace obchodu a za přístup na vnitřní trh platit. Přitom bychom nedostávali žádné finance zpátky.

Samuraj propaguje czexit na videu s výmluvným názvem "odchod po anglicku" (zde). Doufá snad, že bychom se z unie mohli "po anglicku" vypařit? To nedokázali ani sami Angličané!

Angličanka Mayová při "anglickém odchodu" z EU i jednotného trhu razí slogan "Globální Británie" (A Global Britain). Vyhlásíme tedy plán "Globální Česko"?

Byli bychom pro smích. Copak nám může výpadek v obchodu s unií nahradit byznys s Amerikou, Ruskem, Čínou, anebo Okamurovou domovinou Japonskem?

Vánoce s Terezou - a s brexitem | zdroj: Profimedia

Těm czexitářům, kteří tomu věří, bych doporučil pohled na statistky zahraničního obchodu. A taky na mapu, kde uvidí, že Česko je obklopeno unijními státy. Pokud ani to nepomůže, poradil bych jim zakoupit svítící glóbus. Aby se jim rozsvítilo.

2. Spočítejte si, kolik vás bude rozvod stát

Britové v něm utopí majlant. Poměřováno platbami do společného rozpočtu vychází britská bilance brexitu kolem mínus čtyřiceti miliard liber. Jsou v ní zahrnuty platby, ke kterým se monarchie už dříve zavázala.

Suma, která v korunách obnáší 1,14 bilionu, což se blíží českému státnímu rozpočtu, však není největší britskou ztrátou. Změna obchodních vztahů mezi Británií a unií bude pro ostrovany ještě bolestivější.

Vláda v Londýně si dala vypracovat analýzy ekonomických dopadů pro různé scénáře odchodu z unie, především na hrubý domácí produkt, zaměstnanost, kurz libry. Závěr shrnuje tato věta: "Z ekonomického hlediska by pro Británii bylo lepší v Evropské unii setrvat než jakákoli podoba vystoupení z evropského bloku."

Deník The Guardian v této souvislosti připomněl dřívější výrok ministra financí Philipa Hammonda: "Zdá se mi jasné, že Britové 23. června (v referendu o brexitu) nehlasovali pro to, aby se stali chudšími." K tomu list dodává: "Teď ale ministr musí přiznat, že právě to Britové udělali."

Česko by do unijní pokladny tak vysoké sumy jako Britové při exitu neodvádělo. Patří do skupiny podprůměrných států, "čistých příjemců" – tedy těch, kteří víc berou, než dávají.

Ztráty bychom pocítili především v nižším růstu HDP, vyšší inflaci a dražším zboží z dovozu. Britská libra proti době před brexitem oslabila o téměř 20 procent. Lze tušit, že česká koruna by se v nejistých časech propadla ještě víc.

Pokud bychom zůstali na vnitřním trhu, museli bychom přispívat na jeho chod. Neunijní pětimilionové Norsko platí Bruselu za volný přístup na unijní trh ročně 240 milionů eur, v přepočtu 6,2 miliardy korun.

Poměřováno lidnatostí, desetimilionové Česko by mělo do Bruselu odvádět nejméně 12 miliard korun. K tomu bychom se museli obejít bez unijních dotací.

Pro rozpočet by to znamenalo proti současnému stavu propad mínus padesát miliard. Za to se dá postavit třeba sedmdesátikilometrový úsek dálnice D 47 z Lipníku nad Bečvou do Ostravy

3. Váš exit může dopadnout tak, jak jste nechtěli

Právě to se přihodilo Britům. V referendu hlasovali pro brexit inspirováni sloganem "Vezmeme si zpět kontrolu nad zemí" ("Let's take back control"). Jenže po brexitu (29. březnu 2019) kontrolu na svou zemí ztratí.

Ten den vystoupí z unie a vkročí do přechodného období, v němž by měly být dohodnuty všechny podmínky budoucích vztahů včetně obchodní smlouvy. Období má skončit 31. prosince 2020. Může však být prodlouženo.

Spojené království během přechodného období zůstane na vnitřním trhu unie, ne však v unijních institucích. Bude tedy podléhat unijním regulacím, aniž by je mohlo ovlivňovat, a k tomu bude dál platit do unijní pokladny dohodnuté částky. Co víc, monarchie bude podřízena i Evropskému soudnímu dvoru.

Britové tak s brexitem moc nad svou zemí zpátky nezískají. Naopak, bruselské Evropě budou podřízení ještě víc než za svého členství.

Výsledek však není překvapením. EU 28-1, tedy Evropská unie bez Británie, oblast s 540 miliony obyvatel, prostě přetlačila 66milionovou monarchii. Myslíte si snad, že by desetimilionové Česko uhrálo lepší výsledek?