Když neznalý člověk zavítá na facebookový profil předsedy hnutí Svoboda přímá demokracie Tomia Okamury, tak se jen těžko ubrání dojmu, že má co do činění s nejoblíbenějším politikem českých sociálních sítí. Kromě toho, že má Okamurova stránka přes 250 tisíc fanoušků (tolik nemá ani Andrej Babiš), tak pod jeho příspěvky není většinu času vidět jediný uživatel, který by předsedu Strany přímé demokracie kritizoval, nebo s ním byl nespokojen.

Ba naopak, pod Okamurovými statusy je samá chvála, uznání a obdiv. Všichni uživatelé mu tu píší, jak má pravdu, jak je nejlepší, případně se pohoršují nad stejnými věcmi, nad jakými se ve statusu pohoršil on. Okamura jim do toho ještě pod jednotlivými komentáři poděkuje za podporu a popřeje, ať se jim daří. Idylka!

Zasvěcení a ostřílení uživatelé internetu samozřejmě ví, v čem je háček a že realita je jiná, než jak to na profilu šéfa SPD na první pohled působí. Tomio Okamura je totiž na českých sociálních sítích nekorunovaným králem rozdávání banů (jinak řečeno blokování uživatelů, kteří následně na jeho profil psát nemohou) a mazáním cizích a jemu nevyhovujících příspěvků.

Bany pro všechny

Předseda SPD si tak ze svého facebookového profilu vytváří již dlouhou dobu vlastní virtuální realitu, uzavřenou sociální bublinu stoprocentně vyhovující jemu a jeho voličům, kam si jiné názory nepustí. To vše se děje okatě a navíc v takové míře, že je to značné části uživatelů internetu k smíchu. Na toto téma často vznikají internetové vtipy a memy utahující si z Okamurova nespoutaného banování a mazání cizích názorů.

zdroj: Repro Facebook

Před necelým rokem na Facebooku vznikla recesistická stránka Tomio Okamura mi dal ban. Ta má dnes přes 26 tisíc fanoušků a krom internetového humoru na účet hnutí SPD aktivně monitoruje i Okamurovou stránkou smazané komentáře a zablokované uživatele.

Komunita "zabanovaných" uživatelů se rozrostla až tak, že ve vlastním e-shopu příhodně nazvaném "Pitomioshop" začali prodávat trička s Okamurovou karikaturou a nápisem "Zabanován Tomiem".

Sám Okamura se v minulosti hájil, například v rozhovoru pro server E15.cz, že na jeho profilu se mažou pouze lživé a dehonestující příspěvky. To by bylo samozřejmě pochopitelné. Jenže, jak se každý může přesvědčit právě v galerii smazaných příspěvků a zabanovaných uživatelů na stránce Tomio Okamura mi dal ban, není to pravda.

Z Okamurovy oficiální facebookové stránky tradičně mizí i texty, které jsou věcné a neútočné. Stačí například, aby se uživatel v komentáři slušně zeptal na nějaké ožehavé téma, jako třeba na Okamurovu minulost v rámci jeho prvního politického hnutí Úsvit, a co nevidět je jeho komentář smazán a uživatel zablokován.

Cenzuruje i otázky

Ostatně obdobným způsobem Tomio Okamura a jeho hnutí fungují i v rámci tradičních médií. SPD tak přiznaně selektuje média a neposkytuje rozhovory a akreditace těm, kteří o nich neinformují podle jejich představ.

Ve výsledku to dnes vypadá tak, že Okamura se odmítá bavit s Českou televizí (především s pořady 168 hodin a Newsroom, protože jsou to podle něj "prolhaní zkorumpovaní novináři" a "ksindlové"), s "Babišovými" médii jako iDnes.cz a lidovky.cz, s médii "tuneláře Bakaly", jak označuje mediální dům Economia, a řadou dalších. Rovněž Tiscali.cz v minulosti šéf SPD odmítl poskytnout rozhovor, protože kolega Jaroslav Bican neupravil své dotazy podle požadavků Okamurovy asistentky.

Pořádný náboj absurdity celé věci pak dodává především fakt, že se Okamura ve své rétorice často vymezuje proti cenzuře a nálepkování. Od člověka, jehož hnutí má ve svém názvu slovo "Svoboda", bychom asi ani nic jiného neočekávali.

Jenže ve chvíli, kdy sám jak na běžícím páse "cenzuruje" lidi, kteří si na jeho facebookovém profilu dovolili mít odlišný názor, nebo se odmítá bavit s novináři, co mu nejdou na ruku a mají tu drzost mu pokládat otázky na tělo, je to groteskní.

Pokrytectví bez hranic

Na začátku srpna Okamura mluvil o "nástupu nejtvrdší cenzury". Tak šéf hnutí SPD označil rozhodnutí deníku Blesk a serveru Blesk.cz nepřizvat členy jeho hnutí do říjnových předvolebních debat. Okamuru v tomto nekompromisním vyjádření nezastavil ani fakt, že sami v minulém roce právě novináře Blesku odmítli vpustit do volebního štábu SPD, ani to, že dlouhodobě ignoruje dotazy novinářů z tohoto média.

"SPD maže kritické komentáře, blokuje nepohodlné diskutující na sociálních sítích a zpravidla vždy ignoruje jakékoliv dotazy redaktorů Blesku na kontroverzní témata. Bez kontroverzních otázek se ale naše debaty neobejdou, a tak není důvod, abychom se v přenosu překřikovali s hlučným předsedou, který na žádnou z nich neodpoví. Našich diváků si vážíme a chceme jim přinést obsahově hodnotnou debatu," vysvětlil rozhodnutí Blesku vedoucí zpravodajství David Vaníček.

Od Blesku to byl jistě odvážný krok, ač samozřejmě Okamuru nezastaví a šéf hnutí SPD bude nadále pokrytecky hřmět o cenzuře, podplacených novinářích a do toho mazat desítky příspěvků, banovat uživatele a posílat do háje novináře. Možná by bylo příhodnější, kdyby své hnutí překřtil na Cenzuru a přímou banokracii Tomia Okamury. Rozhodně by to sedlo víc.