Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že po 14. květnu jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Čaputová to dnes řekla novinářům. 

Od posledních parlamentních voleb z konce února 2020 bude mít Slovensko už třetí vládu; s kabinetem složeným pouze z odborníků země zkušenosti zatím nemá. Slovenská sněmovna už letos v lednu rozhodla, že nové volby se uskuteční 30. září.

Šestačtyřicetiletý Ódor je viceguvernérem NBS od roku 2018. Dříve byl například členem vedení nezávislé rozpočtové rady, dále členem bankovní rady NBS či hlavním ekonomem ministerstva financí. Jména dalších členů příští vlády Čaputová neoznámila. Řekla pouze, že jimi budou lidé, kteří se nebudou ucházet o přízeň voličů v nejbližších parlamentních volbách.

„Volby jsou sice na konci září, ale doposud se každá vláda na Slovensku tvořila několik dalších týdnů. Půl roku je tedy ještě dostatečně dlouhá doba na to, aby vláda odborníků mohla stabilizovat situaci a přivést Slovensko k předčasným volbám,“ řekla Čaputová. Hlava státu už dříve uvedla, že pro případ selhání Hegerova kabinetu je připravena jmenovat úřednickou vládu.

Od posledních parlamentních voleb bude mít Slovensko třetí vládu

Hegerova vláda loni v prosinci neustála hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry. Kabinet pak s omezenými kompetencemi dál fungoval jen z pověření prezidentky. V uplynulých dnech požádali o uvolnění z funkce ministři zemědělství a zahraničí. Po pádu vlády už skončili ministři financí a zdravotnictví; vedením těchto ministerstev Čaputová dříve pověřila Hegera, protože do už odvolané vlády nelze jmenovat nové ministry.

Eduard Heger | zdroj: Profimedia

Premiér řekl, že prezidentce nabídl několik jiných možností než jmenování úřednické vlády. Šlo například o alternativu, že sám už nebude stát v čele vlády a že v úřadech zůstanou ti ministři, jejichž výměna by mohla ohrozit fungování těchto institucí.

„Paní prezidentka ani jeden z mých návrhů nepřijala. Rozhodl jsem se proto paní prezidentku požádat o zbavení pověření, a tím přenechat paní prezidentce prostor pokusit se s úřednickou vládou stabilně a v klidu přivést Slovensko k parlamentním volbám,“ řekl Heger.

Nejnovější politickou krizi v zemi odstartovali tento týden opoziční sociální demokraté (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, kteří kritizovali skutečnost, že firma Reko Recycling ministra zemědělství Samuela Vlčana jako jediná z osmi uchazečů uspěla v jednom z kol přidělování státních dotací v oblasti odpadového hospodářství. Vlčan, který má v Reko Recycling pod kontrolou většinový podíl, pak ve čtvrtek odmítl vzdát se nároku na dotaci zhruba 1,4 milionu eur (33 milionů Kč) a dal k dispozici svou funkci. Následně v pátek o odebrání ministerského pověření požádal prezidentku šéf diplomacie Rastislav Káčer, což by znamenalo, že dosluhující kabinet přijde od svého pádu už o čtvrtého ministra.

Heger se stal premiérem na začátku dubna 2021, kdy v čele vlády vystřídal svého tehdejšího šéfa z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče, jenž rezignoval na funkci ministerského předsedy v zájmu řešení krize ve vládní koalici.

Spory mezi Matovičem, který byl v Hegerově vládě ministrem financí, a stranou Svoboda a solidarita (SaS), ovšem neustaly a loni na podzim vyvrcholily odchodem SaS z vlády. Hegerův kabinet tak přišel o většinu ve sněmovně. Po vyslovení nedůvěry vládě parlament letos v lednu rozhodl, že nové volby budou v zemi 30. září; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Ještě před Vánocemi Matovič přišel o funkci ministra financí, a to výměnou za to, že SaS už jako opoziční strana podpořila návrh státního rozpočtu na tento rok.

Heger spolu s ministrem obrany Jaroslavem Naděm letos v březnu přestoupili z OLaNO do neparlamentní strany Demokraté, ve které se angažují také ministři hospodářství, životního prostředí a zahraničí. Preference této strany se podle nejnovějších sondáží pohybují pod pětiprocentní hranicí, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně. Největší popularitě se v zemi těší Směr-SD, který na rozdíl od Hegerovy vlády například odmítá dodávky zbraní Ukrajině, jež se brání ruské vojenské invazi z konce loňského února.