Slavný režisér prodává své malebné lesní útočiště jen kousek od Prahy
19. 9. 2025 – 10:59 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Herec, režisér, scénárista a spisovatel Jiří Mádl má rád místa, která voní dřevem a dávají prostor fantazii. V roce 2020 si našel kousek vlastního ráje – malou chatu v Doubravici II nedaleko Čerčan. Lesní dům se stal jeho tvůrčím azylem, kam mizel, když potřeboval ticho, soustředění a inspiraci pro psaní scénářů nebo knížek.
Jiří Mádl patří k těm tvůrcům, kteří umějí chytit příběh za pačesy – ať už stojí před kamerou, režíruje, nebo píše scénáře a knihy. Od teenagerských rolí v komediích přes oceňovaný režijní debut Pojedeme k moři až po aktuální film Vlny, který se dostal na oscarový shortlist, si vybudoval pověst neklidného hledače nových forem. Potřebuje prostor, kde může v tichu promýšlet další kroky a kde nápady přicházejí samy.
Právě proto si před několika lety vybral chatu v Doubravici II nedaleko Čerčan – místo, které mu poskytlo klid a inspiraci vždy, když potřeboval na čas zmizet z filmového ruchu. Teď nastala chvíle, kdy se rozhodl posunout dál a chatu nabídnout novému příběhu. Není to jen víkendový úkryt před městským shonem, ale prostor, kde se rodily nové filmové nápady, kde ožívaly postavy scénářů a kde se v litinových kamnech topilo dřevem stejně jako nápady.
Kdo ví, jestli právě tady, mezi šuměním lesa a jemným praskáním ohně, nevznikly klíčové scény k jeho filmu Vlny nebo k jiným budoucím projektům. Je to místo, kde se svět zmenší na to, co je skutečně důležité – na klid, čas a vlastní myšlenky. A také prostor, jehož kouzlo se otisklo do každého prkna, cihly i vůně pryskyřice.
Domek s atmosférou příběhu
Uvnitř vás přivítá obývací pokoj s krbovými kamny a kuchyňka, kde vznikaly jednoduché, ale nápadité večeře. Podkroví ukrývá ložnici, v níž se pohodlně vyspí několik přátel, a dvě terasy lákají k ranní kávě i večernímu posezení s výhledem do lesa. Voda proudí z místní studny, elektřina funguje spolehlivě a splachovací toaleta je příjemným komfortem, který v lesním prostředí potěší, i když není umístěna přímo v interiéru. Celou prezentaci a zajištění prodeje má navíc pod patronátem Keller Williams, profesionální makléři, kteří se pohybují na trhu spousty let.
Interiér plný tepla a světla
Už při vstupu zaujme kombinace bílých cihel, teplého dřeva a velkých oken, která vpouštějí dovnitř zelený klid okolního lesa. Obytný prostor propojuje kuchyňku, pracovní kout a relaxační zónu. Na stropě i podlaze dominuje medový tón dřeva, který prostoru dodává jemné světlo a uklidňující rytmus.
V obývacím pokoji hrají hlavní roli litinová krbová kamna. Dokážou místnost rychle vyhřát a zároveň se stávají centrem večerních setkání. Když oheň praská a venku šumí stromy, pochopíte, proč si tu Jiří Mádl rád připravoval scénáře.
Pracovní kout s robustním psacím stolem má atmosféru malého literárního ateliéru. Všechno tu vybízí k tomu, abyste si udělali čas na nápady a tvůrčí soustředění.
Kuchyně s duší venkova
Kuchyňka je jednoduchá, ale plná šarmu. Dřevěný nábytek s přírodní patinou doplňuje výhled do zeleně, který promění každé vaření v meditaci. Praktické skříňky z masivu a velká okna zajišťují světlo i pohodlí.
Schodiště, které rozhodně nepřehlédnete
Designové točité schodiště vede do podkroví a působí jako spojnice dvou světů – rušného přízemí a klidné zóny nahoře. Kovové zábradlí a dřevěné stupně dodávají prostoru vzdušnost i moderní akcent.
Ložnice plná světla
Podkroví nabízí velkorysý prostor pro spánek a relax. Postel s měkkými polštáři zve doslova k lenošení, zatímco šikmé stropy a střešní okno zajišťují intimitu i přímý dotek s okolní krajinou. Druhá část patra se dá využít jako šatna, čítárna, dětský koutek nebo druhá ložnice – podle nálady a potřeb.
Koupelna s přírodním akcentem
I koupelna má svůj charakter. Bílý obklad doplňují cihlové detaily, které do prostoru vnášejí čerstvost. Sprchový kout a průtokový ohřívač zajišťují pohodlí, které v lesním prostředí není samozřejmostí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Není divu, že tohle místo kdysi očarovalo samotného Jirku – hledal zde odpočinek od filmového shonu, poslouchal šumění stromů a nechal se vést tvůrčí múzou, která tu měla vždycky dveře dokořán.