Ačkoli se po týdnech pandemie koronaviru z roušek stal svým způsobem módní doplněk a najde se nemálo lidí, kteří je ráno volí tak, aby ladily k oblečení, není zrovna móda první věcí, která by člověka v souvislosti s omezením šíření nemoci napadla. Nicméně dějiny hovoří jinak, jak upozorňuje historička Einav Rabinovitch-Foxová.

Jedním z nejúčinnějších způsobů zmírnění šíření je dodržování dostatečného odstupu od lidí. A tady právě móda ukazuje, jakou měla v minulosti moc. Ponechme stranou ptačí masky lékařů během morových epidemií (i když ty taky zaručovaly odstup od pacienta) nebo třeba povinné nošení rolniček u malomocných. Podívejme se ale na obyčejnou sukni…

Moje sukně mě ochrání

Asi nejznámějším příkladem jsou viktoriánské krinolíny, které byly znakem příslušnosti k vyšší třídě. Čím byla sukně širší, tím vyšší byl společenský status její nositelky. S rozmachem obručových spodniček v 50. a 60. letech 19. století se pak móda rozšířila i do středních tříd.

Sukně, ve kterých se ženy sotva hnuly, byly sice nepohodlné, nicméně svůj primární účel – přirozeně vytvořit dostatečnou bariéru mezi pohlavími – plnily. Nemístné tisknutí se k dámě během tance vylučovaly. O nenápadném poplácání po zadku ani nemluvě. Čest bohatých žen byla zachráněna.

Vedlejším efektem krinolín podle Rabinovitch-Foxové bylo, že díky nucené vzdálenosti mezi lidmi zpomalily šíření morové epidemie a cholery. Bakterie ani viry k ženám v obřích sukních tak jednoduše nedolétly, zvlášť když se bavily mezi sebou. I když sukně s sebou nesly i "drobná" rizika (kromě nepohodlnosti) – když na ně odkudsi přeskočila jiskra, znamenalo to zpravidla pro její nositelku jistou smrt uhořením. 

A tak časem kruhové krinolíny ustoupily alespoň sukním s nabíráním nad zadkem (spodničce s tímto tvarem se říká "honzík"). Ženy si viděly pod nohy, lépe se jim chodilo, neshazovaly věci okolo sebe, ale ochranu přes chlípníky přistupujícími zezadu plnily i tak. Zvlášť ve spojení s širokými klobouky.

Kdo ví, možná i v dnešní době lidé přijdou na nečekané využití kousku oděvu, který jim třeba již roky leží na dně skříně. Co třeba takové široké zvonáče?