Dveře v některých částech irské metropole Dublinu hrají všemi možnými i nemožnými barvami, a proto si je turisté rádi fotí. Ale kde se taková kuriozita vůbec vzala?

Podle legendy si opilý spisovatel Oliver St. John Gogarty v noci při cestě z flámu v opilosti často pletl dveře domu a v noci boucháním budil souseda a spisovatelského kolegu George Moora. Tomu prý jednou došla trpělivost a pro odlišení natřel své dveře nazeleno. Jeho nápad pak postupně převzali i další obyvatelé města, a to nejen kvůli lepší orientaci při cestě z hospody, ale i ve tmě nebo v mlze. Řadové domky tu totiž někdy opravdu vypadají jeden jako druhý.

Historka o spisovatelích z 19. století je pěkná, ale pravda je přece jen poněkud prozaičtější - a navíc o sto let starší.

Dveře v Dublinu hrají všemi možnými i nemožnými barvami | zdroj: Profimedia

Vysvětlení je totiž třeba hledat v době panování Jiřího I., který od roku 1714 vládl Království Velké Británie a Irska. Dublin se tehdy stal druhým největším městem království, díky blahobytu tu postupně z ulic mizely dřevěné a kamenné domky a lidé si začali stavět modernější a větší obydlí.

Aby zabránil architektonické svévoli a zachoval harmonický vzhled ulic, vydal král společně s městskými úřady velmi striktní nařízení pro stavbu, což vedlo k tomu, že se nové domy podobaly jeden druhému jako vejce vejci. Ve snaze dát svým obydlím alespoň trochu individuální ráz, začali Dubliňané lakovat vchodové dveře ve velmi pestrých barvách, protože na normu pro barvu dveří se v přísných předpisech prostě zapomnělo.

Pokud tedy někdy zavítáte do Dublinu, pak vězte, že ty nejhezčí a nejbarevnější dveře jsou k vidění na náměstích Merrion Square a Fitzwilliam Square a na ulicích Baggot Street a Leeson Street.

zdroj: www.youtube.com