Sekačka na trávu už nám slouží 190 let

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Co nevidět zahrádkáři vytáhnou sekačky na trávu a zaplní víkendový éter typickou vůní, ale i otravným zvukem vrčících motorů (případně bzučících elektrických). Jít na trávu jen s kosou, potažmo se srpem, už nemusíme díky muži, kterého přitom jeho současníci považovali za blázna a náměsíčníka.

Buddingova ruční sekačka na trávu na výstavě v Milton Keynes

Buddingova ruční sekačka na trávu na výstavě v Milton Keynes , zdroj: Profimedia.cz

Proč ženy potřebují muže? Protože vibrátor nedokáže posekat trávu na zahradě, praví stará anekdota. Ale posekat dnes trávník je přece úplná hračka. K tomu, aby nám pažit nepřerostl přes hlavu, sloužily před vynálezem sekačky srpy, kosy a domácí zvířectvo. Pro zahrádky a parky to ale nebylo zrovna dvakrát praktické.

Středověký učenec svatý Albert Veliký už kolem roku 1250 prohlásil, že nic není tak povznášející jako pohled na jemný, hustý a nakrátko střižený trávník. Poprvé ve středověku popsal zahradu, která neslouží obživě, ale čistě pro potěchu a odpočinek.

V noci a tajně

Ještě před dvěma sty lety byly ozdobné trávníky celkem vzácná věc, protože jejich pravidelné udržování bylo značně namáhavé. Dnes najdeme zahrádku skoro u každého domu, za což vděčíme Angličanovi Edwinu Beardovi Buddingovi (1795-1846) a jeho vynálezu mechanické sekačky.

Budding si v jedné továrně na výrobu látek všiml stroje, který na konci výrobního procesu odřezával přečnívající vlákna vřetenovým nožem. Napadlo jej, že princip rotující čepele, která se otáčí proti druhému, pevnému noži, by se dal krásně použít i při sekání trávy.

Nápad na sekačku byl na světě. Ale protože byl Budding svými současníky považován v podstatě za blázna, zkoušel svůj nový přístroj raději výhradně v noci. Tím tomu ovšem ještě nasadil korunu, protože mu navíc přišili údajnou náměsíčnost.

Koncem srpna 1830 si dal patentovat sekačku na trávu, jejíž čepel byla široká 48 centimetrů a síla se přenášela soustavou litinových ozubených koleček. Pozdější testy v londýnském Regent's Parku ukázaly, že jeho vynález zastane práci šesti až osmi zahradníků. V roce 1832 poskytl Budding svůj patent firmě Ransomes, která do roku 1858 prodala přes sedm tisíc sekaček na trávu.

Proč sekat a jak moc

Zajímavé je, že princip vřetenové sekačky se ani po téměř dvou stovkách let prakticky nezměnil. Uběhlo ještě dalších 60 let, než byla vyrobena první sekačka s parním pohonem.

A proč vlastně trávu vůbec sečeme? Pokud bychom to nedělali, vytvoří se tuhá kvetoucí stébla a tráva drnovatí, zatímco pravidelným sečením vznikají nové odnože a travička pěkně houstne. Ale pozor: mydlit ji v jednom kuse celou až na krev je nehospodárné, a hlavně neekologické. Nejen kvůli drobným užitečným živočichům, kteří ji obývají (prostě "Nech brouka žít", jak v Trháku zpíval Juraj Kukura), ale delší tráva pod sebou hlavně dokáže udržet půdu vlhčí a lépe zadržuje rosu. Takže všeho s mírou, především v létě, pokud chcete mít travičku co nejzelenější.

Tagy: zahraničí domácí Česko Velká Británie Anglie dějiny a fakta tráva vynález sekačka ekologie a ochrana životního prostředí parky a zahrady

Zdroje: vlastní