Světové vynálezy, které vymyslely děti

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Pánbůh rozdělil lidi na slabé a silné. Až Samuel Colt tento nedostatek napravil – a dokonce už jako teenager. A nebyl sám. Náctiletí vymysleli například i nanuk nebo slepecké písmo.

Náhrobek Louise Braillea v pařížském Panteonu

Náhrobek Louise Braillea v pařížském Panteonu , zdroj: Profimedia.cz

I děti a mladiství mohou změnit svět a udělat z něj lepší místo pro život. Nikoliv třeba jen protesty a proklamacemi o ukradeném dětství, ale i konkrétními vynálezy, které slouží všem, případně přinášejí radost. Ale někdy i smrt.

Tak třeba jistý patnáctiletý Kanaďan Joseph Bombardier vymyslel v roce 1922 sněžný skútr, šestnáctiletí školáci Jerry Siegel a Joe Shuster si ve 30. letech minulého století vycucali z prstu příběhy o Supermanovi a Kool Herc a Grand Wizzard Theodore v sedmnácti, respektive dvanácti letech položili v sedmdesátkách základ hip-hopu, potažmo deejayingu.

Američana Samuela Colta už jako malého chlapce fascinoval oheň a všelijaká kouzla s ním. Při jednom ze svých experimentů prý dokonce málem podpálil školu. Když někde zaslechl, že není možné sestrojit zbraň, která by dokázala vystřelit šestkrát za sebou, nedalo mu to a pokusil se o to sám. V roce 1830 v pouhých šestnácti letech už měl hotový návrh svého revolveru, žádný zbrojíř ale nebral jeho vynález vážně. S tatínkovou pomocí pak Samuel sestrojil několik prototypů a nechal si konstrukci patentovat. S prodejem to ale nebylo nijak valné, byť se jeho zbraň osvědčila v boji s indiány. Průlom se mu podařil až v roce 1847, kdy si u něj do americko-mexické války objednali Texas Rangers 1000 revolverů. Pak už to šlo jako na drátkách a dodnes se prodalo desítky milionů Coltových střelných zbraní. Jeho jméno se stalo synonymem pro revolver.

Neméně úspěšný byl další dětský vynálezce, jistý Francis William Epperson z Kalifornie. Sice nebyl zdaleka tak technicky zdatný, ale o to víc mu pomohla náhoda. Stejně jako většina jeho jedenáctiletých vrstevníků toho měl na práci spoustu, ale nutkání po sobě uklízet bychom mezi tím hledali marně. Jinak řečeno: Epperson byl prostě bordelář. A tak není divu, že v roce 1905 nechal jednou v zimě stát venku skleničku s limonádou, v níž dokonce ještě zapomněl lžičku. A tak se stalo, co se stát muselo: Sladký nápoj přes noc zmrznul – a nápad byl na světě.

O pár let později pak Epperson při jednom hasičském bále zajišťoval občerstvení. Hned si vzpomněl na svou zmrzlou limonádu a podobnou kreaci se zabodnutou špejlí tu nabízel jako dezert. Hosté byli novou dobrotou nadšeni, a tak se Epperson rozhodl udělat ze svého cucu na kládě byznys. V roce 1923 si jej nechal patentovat a otevřel si stánek v jednom zábavním parku, kde do sladké hmoty používal březová dřívka. Svůj vynález nazval Epsicle Ice Pop, z čehož později vznikla jedna z nejznámějších potravinářských značek Popsicle. Ročně dnes prodává na dvě miliardy nanuků v několika desítkách příchutí.

Muž, který naučil číst a psát nevidomé

Naopak velkého uznání se za svého krátkého života nedočkal autor jednoho z nejvýznamnějších vynálezů všech dob – Braillova písma. Dokonce se ani pořádně neví, jak vypadal: jeho jediná známá podobizna byla vytvořena z posmrtné masky. Francouz Louis Braille přišel ve třech letech o zrak poté, co si poranil oko a dostala se mu do něj infekce. Počátkem 19. století navštěvoval v Paříži v té době jedinou školu pro nevidomé na světě – Institution Royale des Jeunes Aveugles (Královský institut pro slepou mládež). Děti se tu hmatem učily číst pouze vystouplá písmena, nemohly však psát.

Jedenáctiletý Louis se na škole seznámil s tak zvaným nočním písmem, což byl poměrně složitý systém používaný armádou pro komunikaci ve tmě. Začal jej proto zdokonalovat a v roce 1824 v patnácti letech přišel s Braillovým písmem, které se využívá dodnes. Později dokonce vymyslel pro nevidomé notový zápis a v roce 1847 představil psací stroj pro Braillovo písmo. To bylo ovšem oficiálně uznáno jako písmo pro nevidomé až dva roky po jeho smrti.

Tagy: zahraničí Spojené státy Francie dějiny a fakta Kanada vynález zajímavosti a kuriozity

Zdroje: vlastní