Dnes je sobota 16. ledna 2021., Svátek má Ctirad
Počasí dnes -6°C Skoro zataženo

Sabotáž! zní z Olomouce a Ostravy. Není to poprvé, konstrukce o ovládnutí policie je stará čtyři roky

Sabotáž! zní z Olomouce a Ostravy. Není to poprvé, konstrukce o ovládnutí policie je stará čtyři roky
Ivo Ištvan jen "sbíral střípky" | zdroj: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Trestní oznámení kvůli sabotáži, které podal bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho, není první případ svého druhu. Údajným záškodnictvím se už ÚOOZ a olomoučtí státní zástupci vedení Ivem Ištvanem v posledních čtyřech letech zabývali. A protože je možné, že jde o jednu a tu samou sabotáž, stojí za to si osud onoho vyšetřování připomenout.

Jste-li vysoce postaveným státním zástupcem a běhá-li vám po republice parta diverzantů, co uděláte? Ano, dvě dávky, řečeno s nadsázkou. Věc rychle vyšetříte, záškodníky pozavíráte a slíznete zaslouženou mediální smetanu coby muž, který zachránil demokratické zřízení před rejdy jeho ke všemu odhodlaných nepřátel.

Ne tak Ivo Ištvan. Ten v roce 2012 pojal podezření, že některé odposlechy pořízené v přípravné fázi kauzy Nagyová vykazují znaky sabotáže. K hlavním podezřelým patřili bývalý náměstek ministra vnitra za Věci veřejné Michal Moroz nebo Petr Dimun, známý jako mluvčí několika ministerstev a Lidového domu.

Nitky se měly sbíhat kolem bývalého náměstka VSZ v Praze Libora Grygárka. Ten byl v prosinci roku 2013 obviněn ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Pak se vývoj jeho kauzy zabrzdil.

A třeba takový Moroz, který se o své údajné diverzní činnosti dozvěděl z médií, se několik let sám domáhal výslechu. A jak nedávno popsal na svém blogu, policisté mu nakonec neochotně vyhověli. Dál nebylo nic.

A Ivo Ištvan? V létě 2014 v rozhovoru pro Echo24 přiznal, že šlo jen o "sbírání střípků".

Boj o ovládnutí policie?

Tím, že je zde jakási sabotážnická skupina, se Ištvan a jeho lidé veřejně nechlubili. A nebýt ústavní stížnosti, kterou v kauze Nagyová podal jeden z obviněných, bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, nejspíš by o tom nikdo nevěděl dodnes.

Jenže stalo se. Ústavní soud požádal o vyjádření VSZ v Olomouci. A v něm to žalobci rozbalili naplno.

My proto dnes víme, čeho se údajní sabotážníci měli ve skutečnosti dopustit i jaké o tom existují důkazy. V zásadě mělo jít o domnělý podíl na korupci a obsazování postů ve státní správě, což je známá olomoucká písnička, která má ovšem k sabotáži daleko.

VSZ v Olomouci už ostatně mělo pro tyto skutky na Grygárka a spol. zahájené úkony trestního řízení pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletichy při veřejné soutěži a účast na zločinném spolčení (což je jedna ze známých větví kauzy Nagyová).

V únoru 2013 přibyla sabotáž. Dál citujme konkrétně ze supliky, kterou na konci roku 2013 poslali olomoučtí žalobci Ústavnímu soudu.

  • "Z nově zjištěných skutečností vzniklo podezření, že se JUDr. Libor Grygárek s dalšími osobami (Michal Moroz a další osoby) měl dopustit další trestné činnosti, a to trestného činu sabotáže. K objasnění a prověření těchto skutečností důvodně nasvědčujících podezření ze spáchání trestného činu policejní orgán dne 7. 3. 2012 vydal další záznam o rozšíření zahájení úkonů trestního řízení."

A zde, jak VSZ v Olomouci své důvodné podezření vysvětlilo:

  • "Z hlediska podmínek společného řízení bylo odůvodněno podezření, že činnost JUDr. Libora Grygárka je do jisté míry řízena dalšími podezřelými, kteří dále usilují o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech a v dalších státních institucích, jejichž cílem je především boj s trestnou činností, tj. její odhalování a objasňování, a to na ministerstvu vnitra, ministerstvu spravedlnosti, v soustavě státního zastupitelství, na vedoucích pozicích v Policii ČR, Generální inspekci bezpečnostních sborů, případně i u dalších orgánů moci výkonné, zejména u orgánů činných v trestním řízení, osobami, které by následně mohly jednat v jejich prospěch, čímž by došlo k disfunkci (pravopisná chyba je součástí původního textu, – pozn. red.) jednoho ze základních principů demokratického státu, jehož naplňování je svěřeno uvedeným státním orgánům, spočívajícího v tom, aby byly náležitě zjišťovány trestné činy a aby jejich pachatelé byli podle zákona spravedlivě potrestáni.”"

Čili sabotáží je zde míněno ovlivňování personálních otázek zejména na vrcholných postech v policii a GIBS. Cílem mělo být získávání informací. Od obyčejného zneužívání pravomoci, které se jako skutková podstata nabízí, se toto jednání liší útokem na základní principy demokratického státu, ke kterým patří vyšetřování trestných činů. Tolik konstrukce, na které Ivo Ištvan a jeho podřízení z ostravské pobočky VSZ v Olomouci údajnou sabotáž postavili.

Sabotáž: Jeden z mnoha záznamů

Poté, co se tato konstrukce péčí týdeníku Euro na konci roku 2013 stala veřejnou, Ivo Ištvan linku sabotáže mírnil. Třeba v červnu následujícího roku poskytl už zmíněný rozhovor serveru Echo24, z něhož vyjímáme.

  • "To s tou sabotáží je jeden ze záznamů o zahájení úkonu trestního řízení.  Jeden z mnoha v té kauze. Ve spise je tento záznam více než rok. V záznamu o zahájení úkonu trestního řízení vyšetřující státní zástupce popsal některé zjištěné souvislosti, a protože trestní řád vyžaduje k tomu, aby mohl prověřovat některé skutečnosti, právě sepsání záznamu, tak tak musel učinit, a právně ho okvalifikoval tak, jak se mu to v tu chvíli jevilo."
  • "Právní kvalifikace záznamu o zahájení trestního řízení může být za měsíc nebo za rok úplně jiná. To není ani sdělení obvinění, ani zahájení trestního stíhání, to jsou procesní postupy, které předcházejí zahájení trestního stíhání. Prověřování je neveřejná část trestního řízení, v podstatě běžná praxe."

Letos v červnu, kdy se rozbíhala nynější bitva o policejní reformu (právě 1. srpna by měla nová centrála pro boj s organizovaným zločinem začít fungovat), řekl deníku MF DNES Ištvanův náměstek Pavel Komár tato slova: "My zde vidíme obrovské riziko, protože ve dvou našich živých trestních věcech jsme zaznamenali informace, že jsou tu snahy některých subjektů o takzvané elegantní odstranění plukovníka Šlachty. A to tím, že dojde ke sloučení ÚOOZ s jiným celorepublikovým útvarem."

Komár dodal, že za vším může být boj o citlivé informace z vyšetřování, které Šlachta odmítal poskytovat. Není ovšem dodnes zřejmé, kdo je po Šlachtovi měl požadovat nebo o jaké živé trestní věci šlo. To Komár neřekl. Nynější udání za sabotáž, které přišlo de facto z ostravské pobočky ÚOOZ, ale naznačuje, že i po čtyřech letech je kauza staré sabotáže stále živá.

Robert Malický pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,150 26,230
USD 21,660 21,780
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma