Jak stará je myšlenka na reorganizaci útvarů pro boj s nejzávažnějšími formami organizovaného zločinu?

Opakovaně se uvažuje o reorganizačních změnách, neboť se o tom skoro deset let diskutuje a jsem přesvědčen, že stávající systém činnosti celorepublikových útvarů musí doznat změn, zejména s ohledem na vývoj bezpečnostní situace a měnícím se problémům v kriminalitě.

Jak se ta diskuse v čase vyvíjela? 

Při posledním komplexním zhodnocení činnosti celorepublikových útvarů SKPV jsem ještě z pozice náměstka policejní prezidenta konstatoval závěr, že reorganizace s cílem vytvořit Národní kriminální úřad by byla prospěšná, ale realizovatelná pouze při splnění některých definovaných podmínek. Konkrétně se předpokládalo, že musíme získat podporu odborné veřejnosti, zajistit pokud možno maximální shodu uvnitř policie, ale hlavně podobné změny musíte udělat v situaci, kdy je policie ekonomicky a personálně stabilizovaná.

Což se tak úplně nepovedlo…

Tím se vracím k tomu, že se určitě mělo pokračovat v odborné debatě o reorganizaci, shodnout se napříč odbornou veřejností, ale hlavně uvnitř dotčené části policie na nejlepším modelu fungování nejenom  útvarů ÚOOZ a ÚOKFK, ale i ostatních útvarů Služby kriminální policie a vyšetřování podřízených přímo policejnímu prezidiu. Možná by to nakonec nemuselo skončit jenom vytvořením Národního centra boje proti organizovanému zločinu, ale případně jinými, potřebnými změnami ve struktuře zmíněných útvarů. Včetně naplňování vize o vytvoření celorepublikového Národního kriminálního úřadu.

V době, kdy jste byl v úzkém kontaktu se šéfy celorepublikových útvarů, jaká s nimi byla spolupráce?

Velmi dobrá a někteří patří opravdu mezi to nejlepší, co policie má ve službě kriminální policie. Ono se dnes mluví prakticky jenom o dvou útvarech, ale zapomíná se na perfektní práci Národní protidrogové centrály, spolehlivost a vynikající výkonnost útvarů zvláštních a speciálních činností, které vytváří podmínky pro operativní práci. Samozřejmě jsem byl čas od času i znepokojen některými věcmi, například se nesmyslně dlouho řeší efektivita kriminalistického ústavu, ale to prostě patří k práci se šéfy jednotlivých celorepublikových útvarů.

Čili se podle vás neprojevovalo, že by byl jeden horší než druhý? Že z některého více unikaly informace? Nebo jak si vysvětlujete slova špiček státního zastupitelství, že si nedovedou představit spolupráci s tou částí, která má do nové centrály přejít z ÚOKFK?

Některá silná slova v hodnocení jednotlivých útvarů považuji spíše za emoce vyplývající z toho, že připravovaná změna není pořádně projednaná s odpovědnými osobami z nejvyššího a obou vrchních státních zastupitelství. Na druhou stranu neznám nic horšího, než když v policii prokazatelně unikají informace z vyšetřování. Samozřejmě největší pokušení získat informace je vždy spojeno s tzv. závažnými kauzami především v oblasti hospodářské trestné činnosti. Strašně rád bych ale zdůraznil slova „prokazatelně unikají”, neboť za dobu působení ve vedení policie jsem slyšel neuvěřitelné množství příběhů a zaručených informací, co, jak, kde a kdo, přičemž v drtivé většině se nic takového neprokázalo. Dokonce někdy už od samotného počátku vše působilo nedůvěryhodně. Každopádně informace z policejních útvarů unikat nesmějí, a tohle je svým způsobem každodenní starost a práce pro vedení jednotlivých útvarů. Ale nejvíce opatření se v minulosti muselo a velmi pravděpodobně bude muset dělat zejména na ÚOKFK. To ještě ovšem neznamená, že je některý útvar zásadně horší než druhý.

Jak vůbec vnímáte tu dvoukolejnost, kdy je pro některé policisty spolupráce se státními zástupci na vyšší úrovni než funkční odpovědnost a podřízenost náměstkovi pro řízení Služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia? Myslíte, že už přerostla úroveň, která by byla zdravá a odpovídala i zákonnému ukotvení?

To je velký problém. Dokonce jsem přesvědčen, že to byl jeden z impulsů, proč se vedení policie rozhodlo ke změnám. Nemyslím si, že to přerostlo zákonná ustanovení, ale mám pocit, že se občas zapomíná na některá pravidla, která patří do ozbrojených sborů. Možná někdo nebude souhlasit, ale pokud něco v policii řídíte, tak musíte mít rámcový přehled o činnosti útvarů, a k tomu jsou přijímaná v souladu s trestním řádem i interní pravidla. Nikdy vedení policie nesmí ovlivňovat samotné trestní řízení. To ovšem neznamená, že se budou někdy policisté zaklínat rizikem úniku informací a spoluprací se státním zastupitelstvím, přičemž úplně zapomenou na pravidla při řízení policie. V dnešní době je vše pod takovou veřejnou kontrolou, včetně jednotlivých představitelů policie, že jsem přesvědčen o případném brzkém odhalení chyb v systému. Pokud ale něco máte řídit, tak si na to nemůžete jenom hrát, máte nějakou kompetenci a zároveň odpovědnost, přičemž pochybení vám vždy někdo rád spočítá.

Policejní prezident Tomáš Tuhý nastupoval s odhodláním říznout do dlouhodobých kompetenčních sporů mezi ÚOKFK a ÚOOZ. Reakce ovšem překonala všechna očekávání…

Objektivně musím říci, že současný policejní prezident částečně vše zdědil, protože v minulosti vedené odborné diskuze vždy zůstaly nedořešené. Nicméně v současné době je to už dva roky jeho odpovědnost, principiálně je naprosto správné, že se rozhodl něco změnit a navíc oceňuji odvahu se tomuto tématu věnovat. Bohužel mám dojem, že došlo k podcenění další potřebné odborné diskuze a odpracování si tolik potřebného přesvědčování uvnitř policie. Kdyby tohle předcházelo rozhodnutí, tak jsem přesvědčen, že vyvolaná politická hysterie by nepadla na úrodnou půdu žabomyšího politického dohadování. Nakonec nikdy policejní prezident nemusí souhlasit úplně se všemi argumenty proti, může některé zvážit, odmítnout, ale hlavně po tom všem by mohl razantně bouchnout do stolu a říct: Je to moje odpovědnost a mé kvalifikované rozhodnutí, učiněné po zhodnocení všeho důležitého.

Může si za to zčásti gen. Tuhý sám určitou nerozhodností? Teď je v situaci, kdy na něm ulpělo buď podezření, nebo aspoň jedovatá slina, a s tím se těžko něco do budoucna udělá, ať už případné vyšetřování dopadne jakkoli…

Nevím, kam to až tahle bezvadná vláda chce nechat zajít. Policie je nezávislá, ale zároveň je součástí exekutivní moci a tudíž je odpovědností vlády, premiéra a potažmo ministra vnitra zajistit fungování policie bez jakýchkoliv mimořádností. Pokud existují nějaká podezření, tak předložené důkazy mají posoudit státní zástupci a případně konat. Neumím si představit, že tohle mají posuzovat poslanci z bezpečnostního výboru nebo nějaká vyšetřující komise. Mimochodem výbor pro bezpečnost měl s ministrem vnitra diskutovat o návrhu reorganizace a možná bychom se pak dočkali místo nesmyslných veřejných spekulací o podezření z úniku informací spíše koncepčního přístupu k potřebným změnám v policii.

Jak vůbec vnímáte současnou situaci, kterou nejlíp vystihují slova otevřená válka?

Neuvěřitelně mě to mrzí. Něco takového prostě v policii nemůže být a všichni aktéři si musí uvědomit, že tohle poškozuje policii. Dokonce, že možná v určitém momentě už není cesty zpátky a bude se muset vyhodnotit v důsledcích i odpovědnost každého z účastníků.

Opakovaně jsme psali o tom, že struktura ÚOOZ neumožňuje vyšetřování případů korupce nebo policistů – nemají na to odbory, které jsou ovšem založeny závaznými předpisy. Obchází se to vytvářením ad hoc týmů mimo řádnou strukturu ÚOOZ. Je to v pořádku?

To je jeden z dalších důvodů, proč je potřeba bavit se o tom, zda máte systém správně nastaven. Dokonce vím, že v minulosti například úvaha o Národním kriminálním úřadu zamýšlela i změny, které by umožňovaly ÚOOZ šetřit závažnou hospodářskou trestnou činnost vytvořením nových odborů, které by v návaznosti na organizovaný zločin svou kompetencí byly příslušné. Pak bychom možná nemuseli vše složitě vysvětlovat delegací ve smyslu zákona ze strany státních zástupců a i laická veřejnost by nemusela poslouchat neustále polemiky, jestli je to správné.

Dalo by se podle vás dokonce říct, že někteří státní zástupci si z některých policistů udělali přímo výkonnou složku, a proměnili tak dozor nad dodržováním zákonnosti v přípravném řízení v jakýsi neformální úřad vyšetřujících státních zástupců? Jak se to potkává s trestním řádem?

Takhle to zatím nefunguje, ale odpovědností policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce je se k tomu průběžně vracet, vyhodnocovat úroveň spolupráce a otevřeně se bavit o problémech, které se čas od času objeví. Nemůže to zůstat někde skrytě, aby zůstávala pachuť mezi představiteli policie a státních zastupitelství. Přitom stačí vycházet z trestního řádu a nepřeceňovat někoho na úkor toho druhého.

Jak situaci v policii zklidnit?

Navržená reorganizace je tragicky komunikovaná, spor o reorganizaci v policii je politizován, navíc se dále emotivně vyostřil a je nám naznačováno, že je to z důvodů „brutálního úniku informací při objasňování hospodářské trestné činnosti“ od policejního prezidenta. Takhle to dál opravdu nemůže pokračovat. Řešením je okamžitě na všech úrovních celou diskuzi o reorganizaci vrátit do odborné podoby, odmítnout veškeré polemiky a dohady, které nejsou věcné z hlediska dalšího fungování celorepublikových útvarů. Policejní prezident musí začít jednat se zainteresovanými útvary a s nejvyšším státním zástupcem. Společně s ministrem vnitra musí průběžně a důvěryhodně vysvětlit všechny prováděné a plánované změny nejenom v organizaci policie, ale i v personální oblasti. Nestačí jenom upřesnit záměr s Národním centrem boje proti organizovanému zločinu, ale musí se dopracovat a představit konečná vize, která byla naznačená v případné existenci Národního kriminálního úřadu.

Je situace natolik vážná, že představuje bezpečnostní hrozbu?

Určitě si vyžaduje jasné řešení a postoje. Premiér, který odpovídá za exekutivní moc, chcete-li vládnutí v České republice, musí bouchnout do stolu a všechny zúčastněné usměrnit do patřičných mezí. Zároveň si musí vynutit koncepční a systémové řešení a dát jasně najevo, že je to odpovědností ministra vnitra, kterou ale bude on vyhodnocovat a vyvozovat případné důsledky.

Brig. gen. Martin Červíček byl v letech 2011 až 2012 náměstkem policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Do ledna 2014 pak byl policejním prezidentem. Později vstoupil do politiky, v letošních krajských volbách vede kandidátku ODS v Královéhradeckém kraji.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky