Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě schválení ruskými senátory, což již na dnešní tiskové konferenci přislíbila jejich předsedkyně Valentina Matvijenková, a podpis prezidenta Vladimira Putina.

Původní návrh, který přednesl ministr obrany Sergej Šojgu na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem, počítal se zvýšením dolní věkové hranice povolanců z 18 na 21 let, ale to se nakonec nestalo.

Zákon umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 000 rezervistů.

Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz. Poslanci rovněž přijali sérii dalších zákonů zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci.

Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance.

Předseda branného výboru Státní dumy (dolní komory parlamentu) Andrej Kartapolov opět ujistil, že branci, kteří v poslední den letošního roku dosáhnou 27 let, si s novým zákonem a zvýšením věkové hranice pro službu v armádě starosti dělat nemusejí. „Člověk, který 31. prosince 2023 dosáhne 27 let, nespadá pod zákon o zvýšení věkové hranice, protože ten vstoupí v platnost od 1. ledna 2024,“ řekl agentuře Interfax.

Dnes přijaté zákony navíc dávají ruským gubernátorům pravomoc zřizovat v regionech během mobilizace nebo stanného práva polovojenské jednotky financované a vyzbrojované státem. Ty by měly mít právo sestřelovat drony, bojovat proti nepřátelským sabotážním skupinám a uskutečňovat protiteroristické operace. Toto téma nabylo na důležitosti po nepovedené červnové vzpouře žoldnéřů Jevgenije Prigožina. Ti byli podle Putina také financovaní státem, ale v bojích na Ukrajině se těšili značné samostatnosti.

Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina. Na stejném jednání ministr navrhl zvýšit počet příslušníků ozbrojených sil o téměř třetinu na 1,5 milionu, včetně 700 000 profesionálních vojáků.

Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odcházejí i do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Obavy vzrostly zejména poté, co byla řada branců poslána bojovat do války proti Ukrajině, přestože úřady v čele s Putinem ujišťovaly, že na bojiště žádné povolance neposílají, a také po nečekané mobilizaci 300 000 mužů vyhlášené Putinem loni v září k doplnění ztrát ruských sil. Chaos při mobilizaci vyvolal v zemi jinak vzácnou veřejnou kritiku. Statisíce Rusů raději utekly do ciziny v obavě z poslání do války, kterou Putin rozpoutal svým rozkazem z loňského února ke vpádu vojsk do sousední země.

EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci

Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.

Komise uvolnila celkem šestou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz. Díky tomuto pokroku získá po červencové tranši Ukrajina stejně velké částky i v srpnu a v září.

Kyjev dostává od evropského bloku peníze za mimořádně výhodných podmínek, určeny jsou na financování nejnaléhavějších výdajů státního rozpočtu. Podle komise pomůže balík dál vyplácet mzdy a důchody a také udržet fungování základních veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy a ubytovny pro vysídlené lidi.

Ukrajina čelí od konce loňského února invazi ruských vojsk. Hrubý domácí produkt (HDP) se v důsledku ozbrojeného konfliktu loni snížil o více než 29 procent, inflace se pohybuje kolem 25 procent.

Evropská unie už od začátku invaze poskytla Ukrajině podle údajů EK celkem 76 miliard eur, do čehož spadá finanční, humanitární či vojenská pomoc. Komise navíc navrhla pro období 2024 až 2027 uvolnit dalších 50 miliard eur, s čímž ale musejí nejprve jednomyslně souhlasit členské země.