Cvičení podle mnoha studií zpomaluje stárnutí a prodlužuje život. Čtyřiašedesátiletý Bill Dorfman pracuje na estetické stomatologii v jižní Kalifornii. Sám se přitom pyšní tím, že vypadá oproti svému skutečnému věku o několik let mladší. Připisuje to dobré genetické výbavě a pravidelnému cvičení. Na střední škole mu dávala zabrat gymnastika a plavání. Během studií stomatologie však šly sporty stranou a nahradily je bolesti. Tehdy si uvědomil, že opravdu není v dobré kondici. „Zjistil jsem, že čím více jsem cvičil, tím lépe jsem se cítil,“ přiznal Dorfman.

Mladý vzhled a dobrá kondice v pokročilém věku však není dána pouze fyzickou aktivitou. Dorfman dbá také na mysl a sociální návyky. Každý den hraje počítačovou slovní hru pro více hráčů Words With Friends, která mu pomáhá udržovat bystrou mysl. A pravidelně plánuje večeře se svými přáteli, žije tedy aktivním sociálním životem. Dorfmanův životní styl zdůrazňuje důležitost komplexního kondičního režimu zahrnujícího fyzickou aktivitu a posilování mentální a emocionální zdatnosti.

Síla těla i mysli

Fyzická aktivita souvisí s větší odolností těla vůči zraněním a rychlejší schopností se uzdravit. Cvičení prospívá i duševnímu zdraví a kondici mozku, napsal web Fortune, který shrnul čtyři body důležité pro celkové zdraví v pokročilém věku.

Dr. Kirk Erickson, který studuje u neziskové organizace AdventHealth plasticitu a modifikovatelnost mozkových systémů, zjistil, že fyzická aktivita je nejlepším způsobem, jak udržet mozek zdravý po celý život.

Během stárnutí se náš mozek, konkrétně hipokampus spojený s pamětí, zmenšuje. Cvičení může jeho rozměry nejen zachovat, ale i zvětšit. Čím dříve cvičit podle Ericksona začneme, tím lépe, přestože nikdy není pozdě. Výsledky poznáme tak, že si snáze vybavíme určité vzpomínky a informace a déle udržíme pozornost.

Dr. Garry Small, šéf psychiatrie ve společnosti Hackensack Meridian Health uvedl, že silový trénink zase pomáhá udržovat s postupujícím věkem svalovou hmotu. Posilování podle něj skutečně může vést k delšímu životu. Balanční cvičení zase může připravit na uklouznutí a pády, hlavní příčinu zranění osob starších 65 let. A Small také připomíná, že je důležité udržovat v kondici i mozek.

Mozku prozpívá například čtení článků a knih, hraní her, vyhledávání informací na internetu, věnování se různým koníčkům a denní snění. Každou chvíli navíc v životě čelíme stresu, který může naopak vést ke zdravotním problémům a rychlejšímu stárnutí. Podle Smalla stačí deset minut meditace denně. Vaše nálada se zlepší, stejně tak i vaše kognitivní agilita. Dojde k „přepojení“ mozku a posílení nervových okruhů. „Nemusíte zamířit do Nepálu nebo Indie, abyste mohli meditovat,“ připomněl Small.

Do společnosti a na kutě

Výrazný dopad na mentální zdraví má osamělost. Člověk je od přírody sociální tvor a izolace pro něj není přirozená. Americký chirurg Vivek Murthy nedávno hovořil o epidemii osamělosti. Ve společnosti je totiž stále rozšířenější. Situaci neprospěla ani izolace v době koronavirové pandemie. Nedávná studie přirovnala osamělost k vykouření patnácti cigaret denně. I jiné výzkumy ukazují, že osamělost zvyšuje a sociální spojení naopak snižuje rizika předčasné smrti.

Podle jedné práce, na kterou upozornil deník The Guardian, urychlují pocity osamělosti, beznaděje a neštěstí stárnutí více než kouření. Ze studie vyplynulo, že duševní zdraví je největším přispěvatelem ke zpomalení tempa stárnutí.

Každý se někdy cítí opuštěně. Důležité je vyhledávat společnost lidí a scházet se s přáteli nebo rodinou. V případě starších lidí to ale může být komplikovanější, například když jeden z manželského páru zemře. Pocit osamělosti se dostaví i v případě, že trpí jeden z manželů demencí, a podobný dopad může mít i odchod do důchodu či odstěhování dětí poté, co se dostaly na vysokou školu. Společnost ElliQ proto vyrábí robotické společníky pro stárnoucí dospělé.

Dalším klíčem k pevnému zdraví ve stáří je dobrý spánek. Nedostatek spánku zvyšuje rizika Alzheimerovy choroby, rakoviny a deprese. Spánek je zcela zásadní pro správné fungování našeho organismu a pro bystrou mysl. O problémech se spánkem u seniorů hovořil Dr. Jamie Zeitzer, poradce a vědecký recenzent časopisu Rise Science. Spánek je podle něj s přibývajícím věkem stále obtížnější. Výsledkem je, že senioři chodí spát později a vstávají dříve.

Jak totiž stárneme, vadí nám stále více věcí, jako je teplota nebo přílišný hluk. Rozhodit naši rutinu může pak podle Zeitzera večerní šálek oblíbené kávy. Kávu v pokročilém věku nedoporučuje pít v pozdních hodinách; co ale doporučuje, je regulace teploty v místnosti. A před ulehnutím do postele navrhuje se uklidnit. Přestože řada expertů nedoporučuje užívání elektroniky před spaním, sledování oblíbeného televizního pořadu může podle něj být užitečné, pokud se pak člověk cítí uvolněněji.