Rusko překvapilo. Proti 'demokratickému puči' v Arménii nezasáhne

AKTUALITA - Aktuality autor: von

Na rozdíl od "barevné nákazy" na Ukrajině a v Kyrgyzstánu nechávají aktuální změny v Arménii Kreml v klidu. Přitom Jerevan patří mezi hlavní ruské obchodní i vojenské spojence. Několikadenní protesty v zemi už donutily rezignovat premiéra, a očekává se liberalizace poměrů, které podle demonstrantů směřovaly k totalitě. Na probíhající změnu režimu reagoval mluvčí ruského prezidenta prohlášením, že "vše, co se děje v Jerevanu, jsou vnitřní záležitosti našich arménských přátel, partnerů a spojenců".

V Arménii už několik dní protestují tisíce lidí za liberalizaci poměrů v zemi

V Arménii už několik dní protestují tisíce lidí za liberalizaci poměrů v zemi,zdroj: Profimedia

Arménská metropole Jerevan se od počátku minulého týdne stala místem masových protivládních demonstrací, které v pondělí vyústily v demisi premiéra Serže Sargsjana. Rusko se dosud k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě, komentátoři státních médií a poslanci Státní dumy označovali odchod Sargsjana za "mužný a odpovědný".

"Zatím jsme svědky toho, že situace nesměřuje k destabilizaci, což vyvolává uspokojení," řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. Dodal, že Arménie je pro Rusko "velmi cenným partnerem, s nímž nás spojují rozsáhlé styky včetně ekonomických, kulturních a jiných".

"Doufáme, že v zemi bude zachován pořádek a stabilita a že v nejbližší době, v blízké budoucnosti se objeví obrysy politické konfigurace, která bude znamenat shodu všech sil, které reprezentují arménský národ," prohlásil Peskov. Informoval novináře, že ruský prezident Vladimir Putin neměl žádné telefonické kontakty s odstupujícím premiérem Sargsjanem, ani s jeho úřadujícím nástupcem Karenem Karapetjanem.

Nesrovnatelné s Ukrajinou

Ruská liberální média označila dnes umírněnou reakci prezidentské kanceláře za překvapení. Moskva se tradičně ostře negativně vyjadřuje k situacím, kdy se v postsovětském regionu mění režim pod tlakem lidových povstání. Živelné pády vlád, například v roce 2004 a 2014 na Ukrajině nebo v letech 2005 a 2010 v Kyrgyzstánu, sledoval Kreml s nelibostí v obavě, že nákaza "barevných revolucí" se může přenést do Ruska.

Arménie je pro Rusko strategickým spojencem, ruská armáda má v jihokavkazské zemi základnu a ekonomicky je Arménie na Moskvě silně závislá. Právě hospodářská krize, která v minulých letech postihla Rusko v souvislosti s pádem cen ropy a západními sankcemi, se odrazila na zhoršení ekonomické situace Arménie a vyvolala nespokojenost Arménů.

Peskov dnes ale srovnání arménských demonstrací s ukrajinským převratem odmítl. "Nevidím souvislost, protože situace je úplně jiná. Je potřeba ji pečlivě analyzovat, situaci pozorně sledujeme," řekl ruský mluvčí.

Nejde o fašistický převrat

Šéfredaktor listu Nězavisimaja gazeta Konstantin Remčukov dnes v moskevském rozhlasu upozornil, že Arménie se pro Rusko může stát problémem. "Je obtížné tvrdit, že lidé organizovali mítinky podle příkazů Západu, že jde o fašistický převrat. Bude třeba uznat volbu arménského lidu, pokud jde o vedení státu, spojenecké a hospodářské vztahy. V příštích letech mohou mít dnešní události velké následky pro rusko-arménské vztahy".

Jasno o hodnocení arménského vývoje v Kremlu má opoziční politik Gennadij Gudkov. "Dovedu si představit, jaký smutek dnes panuje v Kremlu, kolik je tam zlosti a nespokojenosti. Pouliční protesty vyhrály nad vládní mocí, která chtěla uzákonit své věčné panování, a zastavily sklouzávání Arménie k totalitě. My, obyvatelé velkého Ruska, máme do vaší úrovně občanského uvědomění a odpovědnosti hodně daleko," vzkázal do Jerevanu Gudkov.

Tagy: Rusko zahraničí Arménie kyrgyzstan rusko-ukrajinská krize Majdan ruská politika arménská genocida

Zdroje: ČTK