Od neštěstí na tajném ruském podmořském plavidle, které si vyžádalo 14 lidských životů, už uplynuly skoro tři týdny. Co způsobilo nehodu, stále není jasné. Přesněji řečeno: veřejnost stále neví, co se na ponorce odehrálo. Jen z útržků informací se dá vytušit, že nehoda mohla přerůst v mnohem rozsáhlejší katastrofu.

Jak později přiznal ruský ministr obrany Sergej Šojgu na brífinku pro prezidenta Vladimira Putina, plavidlo označované jako AS-31 Lošarik bylo vybaveno jaderným reaktorem. Během nehody reaktor naštěstí nebyl poškozen. Ponorka se tak mohla vrátit do domovského přístavu, a dokonce bude po opravách schopna dál plnit své úkoly.

O jaké úkoly se jedná, není známo. Spekuluje se, že se Lošarik mohl podílet na instalaci nové sítě sonarových snímačů k zamezení průniku cizích ponorek, nebo mapoval dno pro potřeby ruských ponorek nové třídy.

Oficiálně má ponorka za úkol zkoumat dno Barentsova moře pro účely ruského vojenského námořnictva. Této práci je přizpůsobena. Plavidlo se údajně může ponořit do neuvěřitelné hloubky až 6000 metrů a je vybaveno senzory a mechanickými klepety ve spodní části trupu. Klepeta slouží k manipulaci s předměty na mořském dně.

Vzhledem k tomu, že ponorku provozuje Hlavní ředitelství hlubokomořského výzkumu přímo podřízené pouze ruské vojenské rozvědce, spekuluje se o tom, že ponorka může být určena pro výzvědné a sabotážní operace.

Zda je ponorka znovu v provozu, není známo. Ruská média ale zjistila, že nedávno bylo z nemocnice propuštěno všech pět osob, které nehodu přežily - čtyři námořníci a jeden vědecký pracovník. Lékaři u nich zjistili mozkovou kontuzi způsobenou výbuchem akumulátoru v přední části plavidla.

Výbuch jako u samsungu

Jak k nehodě mělo dojít? Podle kusých informací v hloubce asi 280 metrů došlo ke zkratu na akumulátoru, který údajně způsobil explozi a požár. Námořníci prý bojovali o záchranu hodinu a půl, než se jim podařilo dostat na hladinu. Petrohradský zpravodajský server Fontanka přinesl s odkazem na své na sobě nezávislé zdroje v ruském námořnictvu nový pohled na havárii.

Podmořské plavidlo Lošarik je kromě jaderného reaktoru vybaveno elektromotorem, který je poháněn akumulátorem. Během připojování k větší jaderné ponorce zvláštního určení Orenburg, sloužící jako nosič Lošariku, došlo ke zkratu a explozi akumulátoru. Podle Fontanky šlo o podobnou situaci, s níž se před lety setkali někteří majitelé telefonů Samsung Galaxy Note 7. V Lošariku vybuchl lithiový akumulátor, který byl do stroje zabudován poměrně nedávno.

Část posádky ze zadní části explozi přežila. Před tím, než se stihli evakuovat na Orenburg, námořníci ještě odstavili jaderný reaktor. Lošarik byl z obavy z dalších výbuchů zaplaven vodou a odtažen na tajnou základnu v Severomorsku.

Není stále jasné, jestli nehoda neměla nějaké následky pro životní prostředí. Například jestli se radioaktivní nebo jedovaté prvky nedostaly při zaplavení ponorky do moře. Zpravodaj ruského serveru Otkrytyje media, který se zúčastnil pohřbu čtrnácti námořníků z Lošariku, uvedl, že nejmenovaný ruský vysoce postavený důstojník prohlásil, že posádka zachránila svět před obří katastrofou.

"Dnes provázíme na poslední cestu posádku vědeckovýzkumného podmořského plavidla, která zahynula během plnění bojového úkolu v chladných vodách Barentsova moře. Čtrnáct mrtvých, čtrnáct životů. Za cenu svého života zachránili životy svých druhů, zachránili plavidlo a nedopustili katastrofu planetárního rozsahu," popsal situaci v projevu nad hroby důstojník.

Zda měl na mysli hrozbu, že exploze mohla rozmetat nejen plavidlo Lošarik, ale i ponorku Orenburg (obě na jaderný pohon), není známo.

Padlý komsomolec

Na mořském dně tiká radioaktivní bomba. A opět jde o ponorky s jadernými reaktory. Ten nejmenší problém, alespoň podle norských vědců, představuje někdejší chlouba sovětského námořnictva K-278 Komsomolec. Jaderná ponorka sloužila k testování technologií nové generace. Byla například vybavena titanovým trupem, aby se mohla ponořit do extrémně velkých hloubek.

Začátkem dubna 1989 během návratu z operační plavby vypukl na palubě požár. Ponorce se podařilo vynořit na hladinu. Po boji s plameny se posádka musela potýkat s vodou, kterou plavidlo začalo v obrovském množství nabírat. Po několikahodinovém marném zápasu se Komsomolec potopil. Na dně Barentsova moře v hloubce 1680 metrů, asi 250 kilometrů od Medvědího ostrova, skončila kromě jaderného reaktoru i dvě torpéda s tříkilovými hlavicemi z plutonia. Z 69 členů posádky nehodu přežilo pouze 27 námořníků.

V první polovině letošního července norští a ruští vědci provedli další kolo podvodního průzkumu potopeného Komsomolce. Experti zjistili, že z ponorky unikají radioaktivní látky. Dálkově ovládané plavidlo Aegir 6000 nasbíralo v samotném vraku a jeho okolí několik vzorků. Jeden z nich byl odebrán přímo v úseku s jaderným reaktorem. Zde byla naměřena úroveň radioaktivity až 800 000krát vyšší, než je běžné.

zdroj: YouTube.com

Podle vedoucí expedice Hilde Elise Heldalové ale není důvod se znepokojovat. V tak velké hloubce se nachází jen málo živočichů, které by záření mohlo ohrozit. Radioaktivita se rychle rozptýlí a nemůže mít vliv na rybářský průmysl v oblasti.

Pohřebiště reaktorů

Větší vrásky dělá norským expertům půl století stará sovětská ponorka K-159. Už jako vyřazené plavidlo se potopila v Barentsově moři 30. srpna 2003 po cestě do doku, kde měla být demontována. Během nepovedeného transportu přišlo o život devět námořníků, kteří na poslední cestu ponorky dohlíželi.

"Mnohem víc mě znepokojuje ponorka K-159, která leží v menší hloubce a důležité oblasti pro rybářský průmysl severně od Kolského zálivu v Barentsově moři," nechal se slyšet Fredric Hauge, šéf norské ekologické neziskové organizace Bellona.

Jak ekologové upozorňují, na potopené ponorce zůstaly dva jaderné reaktory s vyhořelým palivem. Podle oficiálně nepotvrzených informací by na palubě mělo být až 800 kilogramů radioaktivního materiálu. Navíc před nehodou nebyly reaktory spolehlivě zajištěny před působením mořské vody a tlaku. Během průzkumu plavidla bylo zjištěno, že má poškozený trup.

Ruští a norští experti se domnívají, že dříve nebo později bude nutné K-159 ze dna vyzvednout, aby neohrožovala citlivý ekosystém. Ruská vláda však v průběhu posledních šestnácti let operaci několikrát odkládala.

Ani dnes není přesně známo, kdy bude nebezpečný sovětský vrak ze dna vytažen. Podle některých informací hlavní důvod odkladu je, že Moskva není schopna najít finanční prostředky na provedení operace. Jen pro ilustraci: jedinou ponorkou, kterou Rusko vyzvedlo ze dna, byl nechvalně známý Kursk. Ruské námořnictvo to stálo zhruba 100 milionů dolarů.

Mořské prostory v Severním ledovém oceánu, které křižovaly sovětské ponorky a nyní jsou hájemstvím ruských, mají své jaderné vrakoviště. V roce 2012 Rusko přiznalo, že na dně Karského moře leží 17 tisíc kontejnerů s radioaktivním odpadem, 19 lodí plných radioaktivního odpadu a 14 jaderných reaktorů, přičemž v pěti z nich je vyhořelé palivo. Kromě toho na dně spočívá sovětská ponorka K-27, která byla v roce 1981 záměrně potopena.

Sovětský režim v potopení jaderných reaktorů na mořské dno viděl bezpečný způsob, jak se vypořádat s vysloužilým nebo porouchaným zařízením. Oceán poskytuje nekonečné chlazení reaktoru a také stálé ředění v případě radioaktivního úniku. Ekologie byla až na posledním místě.