Aktualizováno: Rozhodnutí EU o Ukrajině, Moldavsku a Gruzii je podle Kremlu zpolitizované
Rozhodnutí Evropské unie zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem a udělit Gruzii postavení kandidáta na členství je jen výrazem politické podpory a v mnohém se opírá o přání rozhněvat Rusko, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že vstup Ukrajiny do EU je velmi vzdálenou vyhlídkou, když přístupová jednání mohou trvat roky i desítky let.
„EU vždy měla poměrně přísná kritéria pro vstup a v současnosti je jasné, že ani Ukrajina, ani Moldavsko tato kritéria nesplňují. I bez toho EU v současnosti neprožívá nejlepší dobu ve své historii, jak z hlediska fungování unie, tak z ekonomického hlediska,“ řekl mluvčí Kremlu. Je tedy podle něj jasné, že rozhodnutí o přístupových jednáních je „absolutně zpolitizované“.
„Je to přání EU tímto způsobem vyjádřit podporu těmto zemím, ale samozřejmě by podobní noví členové fakticky mohli destabilizovat EU. A protože s EU žijeme na jednom kontinentu, není nám to lhostejné, a proto to pozorně sledujeme,“ dodal Peskov.
Prezidenti a premiéři zemí EU se ve čtvrtek dohodli dát zelenou pro přístupová jednání s Ukrajinou, přestože země už téměř dva roky čelí ruské agresi, ale kvůli odporu Maďarska se jim nyní nepodařilo dohodnout se na způsobu, jak poskytnout 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu korun) na pomoc Ukrajině.
Peskov prohlásil, že Maďarsko není proruské, ale udělalo na Rusko dojem tím, jak dokáže hájit své vlastní zájmy. Viktor Orbán je jediným vůdcem v EU, který udržuje s Kremlem blízké vztahy, podotkla agentura AFP. Přesto Orbán ve čtvrtek rozhodnutí summitu o startu přístupových jednání s Kyjevem nezablokoval, v kritickou dobu raději opustil jednací sál.
Summit Evropské unie skončil, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Prezidenti a premiéři členských států dnes jednali o Blízkém východě a migraci. Podle všeho nenašli společnou řeč u tématu Blízkého východu, ve strategické diskuzi budou pokračovat v budoucnosti. Závěry z jednání o Blízkém východě zůstaly podle diplomatických zdrojů prázdné.
Orbán na Evropské radě ustoupil a zároveň neustoupil, píše Politico
Premiéři a prezidenti dalších zemí Evropské unie nenabídli Orbánovi nic výměnou za to, že při klíčovém rozhodování o startu přístupových jednání s Ukrajinou odešel z jednacího sálu. Orbán od svého veta upustil dobrovolně sám, píše dnes bruselský server Politico o čtvrtečním překvapivém rozhodnutí Evropské rady v Bruselu. Zdůrazňuje však zároveň, že se summitu nepodařilo dohodnout na vyčlenění 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu korun) na pomoc Ukrajině a na opětovném projednání společného rozpočtu EU.
„Viktor Orbán v první den summitu nečekaně ustoupil a odmítl ustoupit,“ konstatuje dnes Politico. Poukazuje na to, že unijní lídři souhlasili se zahájením přístupových jednání s Kyjevem, čímž učinili „definitivní krok k integraci Ukrajiny do evropského projektu tím, že obešli nejbližšího spojence Moskvy v bloku: maďarského premiéra“.
Zároveň se ale lídři nedohodli na padesátimiliardovém balíčku pomoci Ukrajině a na revizi unijního rozpočtu. „Dva ústupky na jednom summitu byly příliš na to, aby to doma v Maďarsku prodal,“ cituje Politico nejmenovaného představitele informovaného o jednáních. Nizozemský premiér Mark Rutte dnes brzy ráno vyjádřil naději, že dohody o rozpočtu bude dosaženo v lednu, připomíná server.
„Rozhodnutí o rozšíření, o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, bylo klíčové. Bylo tak důležité, že (šéf Evropské rady Charles) Michel podnikl neobvyklý krok, že se osobně objevil v tiskové zóně, kde na zprávy čekají desítky akreditovaných novinářů,“ všímá si Politico. Michel přitom sám hovořil o historické chvíli.
Před začátkem summitu někteří vysoce postavení představitelé EU a diplomaté vyjadřovali optimismus ohledně toho, že „v Orbánových štvavých postojích vůči Ukrajině je divadelní prvek“, píše Politico. „Malá země jako Maďarsko politicky nemohla učinit mnoho pro to, aby se opravdu vzepřela tak důležitému rozhodnutí,“ cituje Politico nejmenovaného unijního diplomata.
Ačkoli lídři EU překonali počáteční překážku na cestě Ukrajiny k členství v EU, Orbánův ústupek nezajišťuje, že Kyjev bude do klubu vpuštěn. Maďarsko stále může zasáhnout v mnoha zbývajících krocích vyžadujících jednohlasnost, upozorňuje Politico.
Před diskusí o Ukrajině nabídl Scholz Orbánovi, ať si zajde na kávu
Evropská unie bude moci otevřít přístupová jednání o členství s Ukrajinou díky „fintě“ německého kancléře Olafa Scholze, napsal server Politico. Maďarského premiéra Viktora Orbána, který před vrcholnou schůzkou hrozil vetem tohoto rozhodnutí, totiž přesvědčil, aby z jednacího sálu v klíčový moment odešel. Prý mu navrhl, aby si skočil ven pro kávu, uvádí respektovaný bruselský server.
Scholz Orbánovi před dalšími šéfy států a vlád zemí EU naznačil, že pokud není ochoten souhlasit s otevřením přístupových rozhovorů s Kyjevem, měl by zvážit, zda ze sálu na chvilku neodejde. Řekl mu, že tak by zástupci ostatních 26 zemí mohli učinit rozhodnutí, které podle unijních pravidel vyžadovalo jednomyslnost.
Orbán díky Scholzovu návrhu může i dál říkat, že nebyl pro to, aby unie přístupová jednání s Ukrajinou začala. Poté, co německý kancléř s maďarským premiérem mluvili v ústraní, odešel Orbán z místnosti, čímž otevřel cestu k historickému rozhodnutí.
Politico píše, že Scholzova strategie vzbudila údiv nejen v Bruselu. Jeho výkon na evropské scéně byl doposud považován spíše za zklamání a jeho kritici tvrdili, že mu ve srovnání s jeho předchůdkyní v kancléřské funkci Angelou Merkelovou chybí taktické vyjednávací a komunikační schopnosti. Nápad, aby zástupce některého z členských států odešel z místnosti kvůli dosažení jednomyslnosti, je vysoce neobvyklý. Unijní činitelé a diplomaté podle Politica nedokázali ve čtvrtek říct, zda tento tah byl už někdy v minulosti využit.
„Použil starý trik z dob, kdy býval u Mladých socialistů,“ řekl nejmenovaný činitel na summitu s odkazem na mládežnickou organizaci Scholzovy sociální demokracie (SPD). Kancléř býval v 80. letech místopředsedou jejích Mladých socialistů (Jusos).
Jiný činitel, který s Politicem o čtvrtečních jednáních mluvil pod podmínkou zachování anonymity, řekl, že Orbánova pozice se začala otřásat už při společné snídani, kdy debatoval se Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, šéfem Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Orbán prý měl problémy přijít s pádnými argumenty pro svoje tvrzení, že Ukrajina má nedostatky ohledně dodržování principů právního státu, kvůli kterým není zralá na přístupová jednání s evropským blokem.
O několik hodin později už přímo na summitu účastníci maďarského premiéra nadále „grilovali“ kvůli jeho odmítavému postoji vůči otevření přístupových jednání s Kyjevem. „Po několika hodinách, když ostatních 26 lídrů vyvrátilo všechny Orbánovy argumenty, přišel Scholz v ten pravý čas se svým návrhem,“ popsal jistý unijní diplomat. „Přišlo to vhod,“ poznamenal.
Když EU oznámila, že schválila start přístupových rozhovorů s Ukrajinou, Orbán ve videu na svém facebookovém profilu řekl, že „Maďarsko nechce být součástí tohoto špatného rozhodnutí“. Novinky z Bruselu naopak přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na sociální síti X poděkoval Scholzovi za jeho úsilí.
Politico píše, že proukrajinské účty na síti X, které se v minulosti vysmívaly Scholzovi kvůli jeho původně váhavému postoji k vojenské pomoci Ukrajině, na něj pěly slova chvály. „Olafe, promiň nám ty doby, kdy jsme si z tebe dělali legraci,“ napsal jeden z nich. „Jsi opravdový přítel,“ vzkázal německému kancléři.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 5.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,270 | 25,390 |
USD | 23,220 | 23,400 |