„Mír bude tehdy, když dosáhneme našich cílů. Ty se nemění. Připomenu vám, o čem jsme mluvili – o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, o jejím neutrálním statusu,“ odpověděl Putin na dotaz, kdy nastane mír. „Pokud jde o demilitarizaci, když se (Ukrajinci) nechtějí dohodnout - pak jsme nuceni přijmout jiná opatření, včetně vojenských,“ uvedl také prezident. „Buď dosáhneme dohody, dohodneme se na určitých parametrech (ohledně velikosti a síly ukrajinské armády)... nebo to vyřešíme silou,“ řekl Putin.

Šéf Kremlu vyslal invazní vojska na Ukrajinu, v jejímž čele stojí prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli. Moskva mimo jiné kritizuje skutečnost, že Ukrajinci oslavují vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu, a trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální a nestala se členem NATO, o což usiluje Kyjev.

Putin dnes prohlásil, že v současné době není zapotřebí druhá vlna mobilizace. Do armády se podle něj přihlásilo během roku přibližně 486 000 dobrovolníků. Dalších 300 000 lidí ruské úřady podle agentury Reuters loni mobilizovaly. „V bojové zóně je 617 000 lidí,“ řekl později prezident s poznámkou, že frontová linie měří přes dva tisíce kilometrů. O něco dříve ve svém vystoupení řekl, že na Ukrajině bojuje na 244 000 mobilizovaných Rusů, kolem 41 000 jich armáda propustila z různých důvodů, například kvůli „zdravotnímu stavu“.

K samotným bojům uvedl, že ruská invazní armáda zlepšuje své pozice na téměř celé frontové linii. „Prakticky po celé linii kontaktu naše ozbrojené síly, řekněme skromně, zlepšují své postavení,“ pronesl Putin, který také tvrdil, že Ukrajina na levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti ztratila některé ze svých nejlepších vojáků. Ukrajina letos dosáhla jen malých zisků ve své protiofenzívě, Rusko ovšem také neučinilo žádný hmatatelný pokrok od doby, kdy v květnu dobylo za cenu velkých ztrát město Bachmut, podotkla agentura Reuters.

Putin dnes v přímém přenosu, který vysílaly ruské televize, vystupoval na tiskové konferenci, která se obvykle koná v závěru roku. Současně odpovídal na dotazy občanů. V loňském roce se ani jedno z těchto tradičních vystoupení nekonalo a letos Kreml obě akce spojil. Dnešní akce nazvaná „Výsledky roku“ trvala čtyři hodiny a tři minuty, podotkla agentura TASS. Putin se podle ní vyjádřil za tuto dobu k více než 80 žádostem a dotazům obyvatel a novinářů. Několik hodin trvala i předchozí Putinova vystoupení.

Putinovo vystoupení je určeno především domácímu publiku a je pro prezidenta příležitostí ukázat se jako osobně zapojený do řešení problémů obyčejných ruských občanů a upevnit autoritu před březnovými prezidentskými volbami, podotkla agentura AP. Vystoupení je podle ní silně aranžované a je to spíše podívaná než skutečné podrobování prezidenta kritickým dotazům. Putin, který je u moci už téměř 24 let, minulý týden potvrdil, že se bude ucházet o znovuzvolení.

Podle ruské agentury Interfax se vpředvečer pořadu sešly téměř dva miliony dotazů od občanů, kteří je mohli telefonovat nebo posílat přes sms či sociální sítě; příjem dotazů prý pokračuje až do konce vystoupení. Ta obvykle trvají několik hodin.

USA musejí naslouchat ruským požadavkům, řekl Putin k případné výměně vězňů

Spojené státy musejí naslouchat ruským požadavkům, řekl Putin k případné výměně vězňů. Reagoval tak na dotaz novinářky listu The New York Times ohledně amerických občanů držených v ruských věznicích na základě obvinění ze špionáže. Šéf Kremlu také obvinil USA z imperiální politiky. Moskva je podle něj s Washingtonem připravena obnovit plnohodnotné vztahy, pokud se změní podmínky.

„Když dojde (v USA) k nějakým vnitřním zásadním změnám, pak začnou respektovat jiné lidi, jiné země, pak budou hledat kompromisy a nebudou se snažit řešit své záležitosti pomocí sankcí a vojenských akcí. Tehdy se vytvoří základní podmínky pro obnovení plnohodnotných vztahů,“ řekl ruský prezident na dotaz ohledně vyhlídky na normalizaci vztahů s USA. „Zatím takové podmínky neexistují,“ dodal.

Šéf Kremlu dále opět vinil Západ z války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na Putinův příkaz loni v únoru. „Nezkrotná touha plížit se k našim hranicím, vzít Ukrajinu do NATO, to vše vedlo k této tragédii. Plus krvavé události na Donbasu po dobu osmi let - to vše vedlo k tragédii, kterou nyní zažíváme. Přinutili nás k těmto akcím,“ tvrdil Putin. Podle Kyjeva a jeho spojenců ale vede Rusko proti Ukrajině neopodstatněnou a nevyprovokovanou válku.

Putin dále prohlásil, že členské státy Evropské unie, které podporují bránící se Ukrajinu, ztratily svou nezávislost a jako výjimky označil premiéry Maďarska a Slovenska Viktora Orbána a Roberta Fica. „Nejsou to proruští politici, jsou pronárodní,“ řekl Putin. Maďarsko odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko. Ficův kabinet, který nastoupil do úřadu v říjnu, odmítl na rozdíl od bývalých slovenských vlád dodávat ze státních zásob vojenský materiál Ukrajině a odmítá případné členství Ukrajiny v NATO. Putin mimo to uvedl, že doufá, že se začátkem příštího roku setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Na dotaz novinářky amerického listu The New York Times ohledně možné výměny zajatců - konkrétně ze špionáže obviněného a zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche a odsouzeného Američana Paula Whelana - Putin odvětil, že Rusko neodmítá nabídky USA, ale dohoda by měla vyhovovat oběma stranám. Washington nedávno oznámil, že učinil Moskvě nabídku s ohledem na výměnu vězňů, ale ta ji odmítla.

„Probíhá dialog. Není jednoduchý. Nebudu zacházet do podrobností... Doufám, že najdeme řešení,“ řekl Putin, který podle stanice BBC nejdříve Gershkoviche považoval za „rakouského novináře“, než ho opravili.

Putin mimo to podle listu Kommersant označil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) umožnit ruským a běloruským reprezentantům startovat na olympijských hrách se statusem neutrálních sportovců za „překroucení myšlenek olympijského hnutí“. A navrhl, aby ruští sportovci před rozhodnutím o účasti na mezinárodních turnajích pečlivě analyzovali podmínky MOV. Sportovci z Ruska a spojeneckého Běloruska dostali zákaz startu v mezinárodních soutěžích po začátku ruského vojenského útoku na Ukrajinu.

Putinovi na tiskové konferenci položil dotaz jeho digitální dvojník

Putinovi na dnešní obsáhlé tiskové konferenci položil jednu z otázek jeho vlastní „digitální dvojník“ vytvořený pomocí umělé inteligence (AI), který se představil jako student z Petrohradu. Hlavy státu se zeptal, zda je pravda, že má řadu dvojníků, a jak se dívá na problematiku AI. Informoval o tom list Kommersant, který ze situace zveřejnil video.

„Dobrý den, Vladimire Vladimiroviči. Jsem student na státní univerzitě v Petrohradě. Chci se zeptat, je pravda, že máte hodně dvojníků?“ zaznělo z obrazovky společně s dotazem, jak šéf Kremlu nahlíží na případné nebezpečí umělé inteligence.

„Vidím, že se mi můžete podobat a mluvit mým hlasem. Ale přemýšlel jsem o tom a rozhodl jsem se, že jen jeden člověk by měl být jako já a mluvit mým hlasem. A tím člověkem budu já,“ reagoval Putin, který se v některých okamžicích tvářil překvapeně a pobaveně.

„Tohle je můj první dvojník,“ dodal šéf Kremlu, který se poté věnoval tématu umělé inteligence. Jejímu vývoji podle něj nelze zabránit, a Rusko by proto mělo být v této oblasti lídrem.

V médiích se opakovaně objevují spekulace, že jednasedmdesátiletý Putin kvůli údajným zdravotním problémům využívá dvojníky, kteří ho při některých veřejných vystoupeních zastupují. Kreml to popřel a uvedl, že prezidentův zdravotní stav je v pořádku. Agentura AP podotkla, že Putin dnes působil klidně a uvolněně, i když si často odkašlával - za což vinil klimatizaci.