Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu.

„Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě,“ napsal Orbán na síti X.

Summary of the nightshift:
veto for the extra money to Ukraine,
veto for the MFF review.
We will come back to the issue next year in the #EUCO after proper preparation.

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 15, 2023

Podle nizozemského premiéra se na revizi shodlo 26 členských států a nepodařilo se přesvědčit pouze Maďarsko. „Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku, uvažujeme o konci ledna,“ řekl Rutte novinářům. Podle něj by to nemělo ohrozit Ukrajinu, protože ta ještě má prostředky, aby se mohla financovat několik příštích týdnů.

„Nechci příliš zacházet do detailů, v příštích dnech a týdnech budu pracovat s kolegy na přípravě summitu na začátku příštího roku,“ řekl novinářům Michel po konci jednání.

Orbán už při příchodu na jednání opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu unie, vyplývá z vyjádření diplomatů.

Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), pak se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard korun), tedy na třetinu. I to ale bylo pro některé členské státy EU příliš mnoho. Navrhovaly proto například jen 17 miliard eur (416 miliard korun), které by byly celé určeny pro Ukrajinu, a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy korun), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, by si podle těchto plánů EU mohla na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu korun).

Zástupci států EU jednali o změnách víceletého finančního rámce od čtvrtečního dopoledne. Některé státy chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné chtěly naopak více šetřit a upravit rozpočet omezeně, jen za konkrétním účelem podpory Ukrajiny. K této skupině patřilo podle premiéra Petra Fialy také Česko. Pro Prahu bylo ale také důležité, aby nepřišly škrty v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky. To se vše podařilo vyřešit ke spokojenosti 26 zemí, Maďarsko bylo ale stále proti, uvedly diplomatické zdroje.

Ve čtvrtek prezidenti a premiéři EU po několikahodinovém jednání rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Postavení kandidáta na členství získala Gruzie.

Dnes by se měl summit zabývat situací na Blízkém východě nebo otázkou migrace. 

Orbán vzkázal, že jeho země může zablokovat vstup Ukrajiny do EU i později

Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl dnes v rozhovoru s maďarským rozhlasem Orbán, který  při rozhodování svých kolegů z dalších evropských zemí odešel ze sálu, a umožnil tak summitu věc schválit.

„Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl Orbán. Rozšíření EU o další zemi musejí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.

„Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok v únoru,“ řekl dnes Orbán. Dodal, že pokud chce unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“.

Evropská komise Maďarsku zmrazila výplatu peněz na jeho národní plán obnovy a prostředky z unijních fondů soudržnosti kvůli tomu, že porušuje základní hodnoty EU, jako je dodržování principů právního státu, včetně nezávislosti justice. Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.

Orbán čelí kritice, že se EU snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených finančních prostředků.