Moskva chce podle zdrojů agentury ukázat, že její armáda může po měsících ztrát znovu získat iniciativu a vytvořit tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s příměřím, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím.

Poté, co ruské jednotky přišly o více než polovinu svých počátečních zisků na Ukrajině, nemůže popřít slabiny ruské armády ani Putin, řekli agentuře její zdroje pod podmínkou anonymity. Přetrvávající neúspěchy přiměly mnohé v Kremlu k realističtějšímu pohledu na bezprostřední ambice a k uznání, že i udržení současné frontové linie by bylo úspěchem, píše Bloomberg. Putin je však podle ní stále přesvědčen, že větší ruská armáda a ochota akceptovat ztráty umožní Rusku zvítězit i přes dosavadní neúspěchy.

Nová ofenziva může začít už v únoru nebo březnu, uvedly zdroje blízké Kremlu. Jejich sdělení potvrzují varování Ukrajiny a jejích spojenců, že se blíží další ruská ofenziva. Naznačují zároveň, že může začít dříve, než Kyjev dostane slíbené dodávky amerických a evropských bojových tanků. Putinovo odhodlání podle Bloombergu předznamenává další eskalaci války, zatímco Kyjev chystá svůj protiútok a odmítá takové příměří, které by umožnilo Rusku okupovat jeho území.

Ruský vůdce podle zdrojů agentury věří, že nemá jinou alternativu, než ve válce - kterou vnímá jako existenční a jako konflikt s USA a jejich spojenci - zvítězit. Nové kolo mobilizace je možné už na jaře, ekonomika a společnost se stále více podřizují potřebám války, uvedly zdroje. Veřejně Kreml tvrdí, že v současné době žádnou větší mobilizaci neplánuje. V dlouhodobějším horizontu Putin schválil plány na rozšíření vojenských řad o téměř 50 procent během několika příštích let a rozmístění nových sil v blízkosti Finska a v okupovaných oblastech Ukrajiny, píše Bloomberg. Ruské školy obnovují kurzy vojenského výcviku, které se naposledy hojně konaly v sovětské éře.

Američtí a evropští zpravodajští činitelé pochybují o tom, že má Rusko navzdory loňské mobilizaci zdroje na novou velkou ofenzivu. Ukrajinští spojenci mezitím zvyšují dodávky zbraní a připravují se poprvé dodat Kyjevu obrněná vozidla a tanky, které by mohly pomoci ukrajinským jednotkám prolomit ruské linie. Podle amerických představitelů však brutální ruské útoky v místech, jako je Bachmut, vyčerpávají ukrajinské síly a oslabují schopnost Kyjeva vést útočné operace jinde.

Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Od loňských ukrajinských bleskových útoků také Rusové posílili obranu a využívají zákopy, tankové pasti a miny, aby zpomalili případný ukrajinský postup, píše Bloomberg, který zároveň konstatuje, že do přísně kontrolovaných ruských státních médií nicméně začaly pronikat prvky realismu ohledně výkonu armády. „Dosavadní výsledky jsou otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno,“ řekl Sergej Markov, politický konzultant s úzkými vazbami na Kreml. „Přeměnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek živé síly ani vybavení, aby ji mohlo vést,“ dodal.

Někteří zasvěcenci připouštějí, že Putinova důvěra ve schopnost jeho armády zvítězit odráží nepochopení odhodlání Západu odvrátit jeho agresi. Přesto se američtí a evropští vojenští představitelé obávají, že by se konflikt mohl ustálit v dělostřeleckém boji ve stylu první světové války s převážně stagnujícími frontovými liniemi. To je scénář, který by mohl zvýhodňovat Rusko s jeho početnější populací a vojenským průmyslem.

Kreml by podle zdrojů Bloombergu přijal dočasné příměří, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím, aby získalo čas na obnovu svých sil. Ačkoliv toto území nedosahuje hranic ukrajinských oblastí, které Putin loni nezákonně anektoval, Rusku by stále zůstalo velké teritorium, které by spojovalo regiony, jež Moskva okupovala před současnou válkou, píše Bloomberg. Pro Kyjev a jeho spojence je tato vize nepřijatelná.

„Pokud se něco nezmění, čeká nás opotřebovací konflikt, jako byla první světová válka, který by mohl trvat dlouho, protože obě strany věří, že čas je na jejich straně,“ řekl Andrej Kortunov, šéf Kremlem založeného think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti. „Putin si je jistý, že buď Západ, nebo Ukrajina se unaví,“ dodal Kortunov.

EU prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku do konce července

Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.

Evropský blok začal sankce přijímat od roku 2014 v reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíři postihy získaly od loňského února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, zakázala dovoz kritických surovin včetně uhlí či ropy tankery a přerušila s Ruskem letecké spojení.

EU se na prodloužení sankcí shodla jednomyslně, ačkoli maďarská vláda dává najevo, že s jejich pokračujícím uplatňováním není z ekonomických důvodů zcela spokojena. Podmínkou pro jejich zrušení je podle unie stažení ruských vojsk z Ukrajiny, k čemuž se Moskva podle svých dosavadních vyjádření nechystá.

Unie kromě hospodářských sankcí uplatňuje také individuální postihy vůči ruským politikům, armádním činitelům, oligarchům spojeným s Kremlem či firmám. Na seznamu je v současnosti přes 1200 lidí a více než stovka subjektů. Aktuální platnost těchto sankcí je do poloviny března, EU se ji však rovněž chystá o půl roku prodloužit.