CIA varovala Zelenského už měsíc před válkou, EU poslala Kyjevu první tři miliardy
Spojené státy měsíc před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před hrozbou atentátu z Ruska. O plánech Moskvy ho osobně v Kyjevě informoval šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, píše v dnes vydané knize o fungování Bílého domu pod americkým prezidentem Joem Bidenem novinář Chris Whipple.
Jak informoval server Business Insider, Zelenskyj loni v lednu odmítal, že by Rusové plánovali ničím nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a naznačoval, že veřejná varování amerických rozvědek vyvolávají „paniku“ a mají negativní dopad na ukrajinskou ekonomiku, píše Whipple v dnes publikované knize The Fight of His Life: Inside Joe Biden’s White House (Životní boj: Uvnitř Bílého domu Joea Bidena). Je přitom nezvyklé, aby Spojené státy takto veřejně hovořily o zjištěních zpravodajských služeb, což podle něj naznačuje, že si byl Washington svým vyhodnocením ruských záměrů zcela jistý.
„Burns musel přijet a seznámit (Zelenského) s realitou,“ píše novinář s tím, že šéfa CIA o to požádal přímo Biden. Řekl mu také, aby Zelenskému ukázal podrobné ruské plány na jeho zavraždění. „To Zelenského okamžitě zaujalo; zpráva ho zaskočila a vystřízlivěl,“ uvádí Whipple, který svou knihu sepsal na základě rozhovorů s činiteli Bílého domu.
Poskytnuté zpravodajské informace byly podle novináře tak podrobné, že pomohly Zelenského bezpečnostním složkám zmařit dva ruské pokusy o atentát.
Rusko o měsíc později, v únoru 2022, vpadlo na Ukrajinu, a zahájilo tak největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Od té doby ukrajinští představitelé hovoří o tom, že Zelenskyj přežil přes 12 ruských pokusů o atentát, píše Business Insider.
Burns při loňské návštěvě rovněž seznámil Zelenského s „plánem invaze“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Předestřel mimo jiné ruské plány získat kontrolu nad letištěm Hostomel severně od Kyjeva a využít ho jako odrazový můstek pro útok na ukrajinskou metropoli. Strategického letiště se ruská armáda zmocnila 25. února, den po zahájení invaze, při útoku zničila největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Od Kyjeva se nakonec po neúspěchu ruská vojska stáhla na přelomu března a dubna.
EU poslala Kyjevu první tři miliardy, podle Stanjury bude třeba navýšit pomoc
Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz, řekl novinářům po jednání s unijními kolegy v Bruselu český ministr financí Zbyněk Stanjura.
Evropská komise se chystá po dnešní první splátce posílat Kyjevu přibližně 1,5 miliardy eur každý měsíc. Peníze mají sloužit na zajištění základního provozu státu či na opravy kritické infrastruktury. Mezi členskými zeměmi se přitom již nyní diskutuje o tom, že bude nutné celkovou částku navýšit.
„Když vidíte dnes a denně ty brutální útoky ruské armády, další a další škody, které páchají na infrastruktuře Ukrajiny, ale i v obytných částech, tak předpokládám, že potřeba těch peněz bude ještě vyšší, než jsme si mysleli třeba v listopadu nebo v prosinci,“ řekl Stanjura. Podobně podle něj smýšlí většina členských zemí, což by mělo otevřít cestu k možnému navýšení celkové půjčky v průběhu letošního roku.
Ukrajina už odeslané peníze obdržela, uvedl dnes na twitteru ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. „Prostředky jsou poskytovány za nebývale výhodných podmínek pro Ukrajinu. Jsme vděčni partnerům z EU za podporu v zajišťování finanční stability Ukrajiny,“ doplnil.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a ukrajinská vláda odhadují krátkodobé finanční potřeby Ukrajiny na tři až čtyři miliardy eur měsíčně, půjčka od EU by tedy měla pokrýt téměř polovinu. Kyjev má na splacení peněz až 35 let a s prvními splátkami se počítá pro rok 2033. Podrobnosti další pomoci by měla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským projednat při summitu v Kyjevě 3. února.
Zelenská v Davosu předala dopis pro Si Ťin-pchinga s návrhy ke konci války
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu předala čínskému vicepremiérovi dopis, který napsal její manžel Volodymyr Zelenskyj čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a který obsahuje jeho návrhy týkající se ukončení ruské války proti Ukrajině. Agentura Reuters uvádí, že Čína, která je stejně jako Rusko stálým členem Rady bezpečnosti OSN, je důležitým partnerem Moskvy a ruskou invazi na Ukrajinu doposud neodsoudila.
V projevu k účastníkům ekonomického fóra Zelenská řekla, že dopis adresovaný Siovi předá čínskému vicepremiérovi Liou Cheovi.
Ukrajinská první dáma také uvedla, že má dopisy i pro šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a švýcarského prezidenta Alaina Berseta. Posluchače vyzvala, aby více využili svého vlivu pro konec bojů na Ukrajině. Globální spolupráce je podle ní nutná k tomu, aby se nezhroutily životy lidí na celém světě, na jaké byly doposud zvyklí. Upozornila, že válka na Ukrajině má celosvětové dopady, které by se mohly zhoršit, pokud by byla její země poražena.
„Jak svět očekává, že dosáhne klimatické neutrality, když nedokáže ani zastavit vypalování celých ukrajinských měst. To je to, co Rusko dělá svým dělostřelectvem, raketami, íránskými drony,“ řekla Zelenská. Její manžel od začátku skoro jedenáct měsíců trvajícího konfliktu do zahraničí nejezdí, jedinou výjimkou byla jeho prosincová cesta do Washingtonu.
Reuters připomíná, že Zelenskyj svůj desetibodový mírový plán poprvé představil v listopadu, když prostřednictvím videokonference promluvil k účastníkům schůzky skupiny zemí G20. Mluvil v něm o stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území nebo o zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Zelenskyj a šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba se snaží posilovat vztahy s asijskými a africkými zeměmi, aby rozšířili koalici proti Rusku.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger dnes ve svém videoprojevu k účastníkům davoského fóra zopakoval, že „rozumným výsledkem vojenských operací by bylo příměří podél linie invaze“. Stejně jako už loni dal tento 99letý veterán americké diplomacie najevo, že by Ukrajina měla přijmout ruskou okupaci Krymu. Ukrajinští představitelé ovšem takové návrhy odmítají, Zelenskyj je v minulosti označil za mnichovanství.
Kissinger dnes zároveň řekl, že Spojené státy by měly Ukrajině dále pomáhat a zesílit vojenskou podporu do doby, než se podaří dosáhnout linie pro příměří. Dal najevo svůj obdiv vůči Zelenskému i hrdinství Ukrajinců. Připomněl, že dříve se kvůli obavám z konfliktu s Ruskem stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, nyní si ale myslí, že by byl dobrým výsledkem jednání o příměří. Poznamenal také, že zničení Ruska jako státu by tuto zemi vlastnící jaderné zbraně otevřelo vnitřnímu konfliktu a intervenci zvenčí.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 4.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,260 | 25,380 |
USD | 23,180 | 23,360 |