Teorií o původu "hnusu fialovýho" je několik, od genciánové violeti až třeba po odkaz na bulvární plátky první republiky. Nicméně s největší pravděpodobností označení vzniklo po druhé světové válce.

S koncem druhé světové války do Československa a dalších osvobozovaných zemí začala po stovkách tun proudit humanitární pomoc United Nations Relief and Rehabilitation Administration, známá pod zkratkou UNRRA. Pomoc byla ze dvou třetin financovaná Spojenými státy, přispěly ale i další země, třeba Kanada, Velká Británie, ale i Československo, které dodalo třeba cukr.

Některé delikatesy Čechoslováci neocenili

Od května 1945 do konce června 1947 získalo Československo pomoc za zhruba 270 milionů dolarů – kromě základních potravin a obilí bylo její součástí oblečení, obuv, látky, pneumatiky, léky (hlavně penicilin), zdravotnický materiál, mýdlo, cigarety, ale i domácí zvířata, traktory, umělá hnojiva nebo třeba mostní konstrukce. Vše zdarma, jen za cenu dopravy a administrativy.

Ukázka složení balíčků UNRRA z plzeňské výstavy v roce 2010 | zdroj: Profimedia

Bylo toho vskutku hodně, nás však zajímají potraviny. Rozdíly v jídelníčku a úpravě stravy mezi Američany a Čechoslováky nebyly zrovna nejmenší. Ano, čokoláda, žvýkačky, kakao, káva, cola nebo třeba grepový džus slavily úspěch. Ale vepřové ve sladké jablečné omáčce nebo burákové máslo končilo často zbytečně v odpadu.

Umět jen trochu anglicky...

Stejně jako fialový instantní iontový nápoj, balený v půlkilové plechovce. Na plechovce byl napsaný návod – vsypte lžičku do sklenice s oslazenou vodou. Výsledný nápoj hroznové chuti měl tělu rychle dodat základní živiny a vitaminy.

Jenže kdo tehdy uměl tak dobře anglicky? Lidé ho tak zkoušeli konzumovat různě – jen na lžičce, v neslazené vodě nebo třeba jako sypání na jídlo. A to pak opravdu chutnalo tak nechutně, že se "hnus fialovej" jako vyjádření odporu udrželo dodnes.