Pro živnostníky toho nejvíc udělala ČSSD, tvrdí Hamáček

ROZHOVOR - Magazín autor: Jaroslav Bican

Předseda poslanecké sněmovny a místopředseda sociální demokracie Jan Hamáček v rozhovoru pro Tiscali.cz hovoří o kondici, v jaké se nachází ČSSD a její členská základna. Vymezuje se proti rušení krajů a zastává se předsedy senátu Milana Štěcha.

  • V sociální demokracii v posledních týdnech probíhaly vnitrostranické primárky rozhodující o jejích kandidátech do sněmovny. Při pohledu na jejich výsledky zarazí relativně nízká volební účast. Na jednu stranu se zdá, že ČSSD považuje letošní volby za zásadní, možná až přelomové a na druhou, jako kdyby straníky moc nezajímalo, kdo je bude ve volbách zastupovat. Jak si to vysvětlujete?

Jsme jediná z velkých stran, která umožňuje svým členům takto rozhodovat o konečné podobě kandidátní listiny. Máme s tím dvě zkušenosti. První takovéto hlasování bylo před volbami do krajských zastupitelstev, druhé teď před volbami do sněmovny. Volební účast je podle mě dána také tím, jaký způsob zvolí jednotlivé krajské organizace.

Pokud se jedná o korespondenční hlasování, volební účast je vyšší. V případě hlasování ve volebních místnostech je nižší. To je dáno tím, že většinou je jedna volební místnost na okres, a tedy ne všichni jsou schopni si svůj program uspořádat tak, aby se zúčastnili. Ve středních Čechách jako velkém kraji byla volební účast 32 procent. Získal jsem 86 procent podpory, což pokládám za silný mandát, a i neúčast ve volbách je právem těch, kteří mají rozhodovací právo.

  • Nízká volební účast podle vás nevypovídá o apatii členské základny nebo o tom, že straníci primárky vnímají jako čistou formalitu?

Každopádně je to krok kupředu, dříve o tom rozhodoval krajský výkonný výbor, respektive krajská konference, kde počet delegátů byl několik desítek. Dneska se k volebním urnám dostavilo několik stovek členů sociální demokracie, takže je to určitě posun.

  • Zmínil jste volební účast ve Středočeském kraji, ve kterém kandidujete z prvního místa, ale třeba v Moravskoslezském kraji, kde je v čele kandidátky lídr sociální demokracie pro celé volby Lubomír Zaorálek, byla volební účast dokonce jen osm procent, to není problém?

Může to být také spojeno s tím, že lidé jsou spokojeni s kandidátkou, jak byla navržena, a tudíž nevidí důvod do ní zasahovat. Osm procent v Moravskoslezském kraji čtu tak, že kandidátka byla členy přijata a neviděli důvod k volbám jít a třeba používat preferenční hlasy.

  • Konkrétně ve Středočeském kraji vnímáte nějakou specifickou příčinu například ve stavu členské základny, proč byla volební účast nižší než v ostatních krajích, kde se většinou pohybovala kolem čtyřiceti procent?

Samozřejmě jsou okresy, kde volební účast byla nižší. Možná je to pro nás jistý signál, abychom straníky v daných okresech více zapojili, abychom hovořili s vedením okresů a našli způsoby, jak je více i do volební kampaně zapojit. Nicméně obecně střední Čechy jsou velký kraj a doprava do volebních místností asi není tak jednoduchá jako v menších krajích, takže s výsledkem jsem spokojen.

  • Není to tak dávno, co jste se stal předsedou krajského výkonného výboru ve Středočeském kraji. Bylo to po loňských krajských volbách, kdy zde volební preference ČSSD v porovnání s krajskými volbami v roce 2012 klesly z nějakých 21 procent na 13. Probíhá z vašeho pohledu předsedy KVV vnitrostranická reflexe toho, v jakém stavu se zdejší sociální demokracie nachází?

Pokud vím, střední Čechy byly snad jediný kraj, kde došlo k reflexi i v oblasti personální. Tehdejší předseda krajského výkonného výboru Miloš Petera dal svoji funkci k dispozici. S ním potom odstoupilo celé vedení krajské organizace a na konferenci bylo zvoleno nové se mnou včele. Došlo tedy i k obměně personální ve vedení krajské organizace a se současným vedením jsem spokojen.

Jsme jeden tým, který táhne za jeden provaz. Nemáme žádné vnitřní spory a tím hlavním, na co se soustředíme, je příprava volební kampaně do poslanecké sněmovny i průběh schvalování kandidátky to dokazuje. V rámci našich mechanismů na krajském výkonném výboru kandidátka dostala nějakých 75, 77 procent a potom v hlasování všemi členy 86 i to možná vypovídá o stabilním Středočeském kraji z pohledu sociální demokracie.

  • Je podle vás něco, co by se dalo dělat směrem dovnitř sociální demokracie, co se týče stavu stranické struktury a členstva?

Zavedli jsme pravidelné newslettery, kterými jednou za čtyři, pět týdnů informujeme jako vedení kraje naši členskou základnu o tom, co se děje. Máme na to velmi dobré reakce. Snažím se v rámci svých pravidelných výjezdů do regionů vždycky na závěr návštěvy daného okresu sejít s členskou základnou a diskutovat a zase mám na ty diskuze pozitivní reakce, takže si myslím, že s členskou základnou komunikujeme. Takhle to bude pokračovat po celou dobu, kdy budu předseda.

Lepení plakátů a roznášení letáků 

  • Sociální demokracii klesá počet členů, respektive ti, co přicházejí, z ní zase odcházejí. Je možné s tím z vaší pozice předsedy KVV něco dělat? Jak přilákat nové straníky a udržet si je?

To, že dochází k úbytku členů, určitě není problém jenom sociální demokracie. S tím se potýkají obecně všechny velké strany, ale rád bych využil i volební kampaň, která nás teď čeká a bude hodně kontaktní, bude o komunikaci s voliči a o osobním kontaktu, k tomu, abychom zvýšili zájem Středočechů o sociální demokracii. Pokud někdo sdílí náš pohled a naše řešení, samozřejmě se může přidat a být členem sociální demokracie. Věřím, že i ve volební kampani můžeme členy získat.

  • Když se někdo rozhodne vstoupit do ČSSD a začne působit v místní organizaci, existuje podle vás snaha s dotyčným ať už ze strany místní organizace či Lidového domu pracovat, aby si v sociální demokracii připadal platný? Je možné zapojení členů zvyšovat, aby byli motivovaní ve straně zůstat?

Samozřejmě je to de facto o každodenní práci s členskou základnou, aby naši členové měli informace. O to se snažíme právě i prostřednictvím různých newsletterů a dalších informačních kanálů například Facebooku. Fungují nám sociální sítě. Je to také hodně o práci místních a okresních organizací. To všechno se nedá řídit z kraje, respektive nadirigovat. Na místních organizacích je to z velké části o komunální politice.

Jde o to, aby zastupitelé, kteří jsou za sociální demokracii v daném zastupitelstvu v působnosti místní organizace, informovali o tom, co se děje na radnici, co se projedná na zastupitelstvu, aby členská základna mohla vyjadřovat svoje názory a zvolení zastupitelé to přenášeli na nejnižší úrovni do zastupitelstva.

To samé platí na úrovni okresů a kraje ve vztahu ke krajskému zastupitelstvu. Například náš klub zastupitelů v zastupitelstvu Středočeského kraje velmi intenzivně komunikuje o tom, co se projednává na kraji a jaké jsou hlavní problémy. To je určitě práce, která se musí odehrávat na všech úrovních řízení strany.

  • Má podle vás perspektivu více rozvíjet i vnitrostranické vzdělávání? Teď myslím přímo z ústředí sociální demokracie poskytovat nabídku seminářů atd., kde by se se straníky ještě výrazněji pracovalo.

Určitě, kolegyně Arnoštová, když byla místopředsedkyní strany, rozvíjela právě projekt takového, řekněme, vnitrostranického vzdělávání, různé kurzy, semináře, diskuze, debaty a předpokládám, že se k tomu určitě vrátíme. Teď je naše hlavní úsilí směřováno na podzimní volby, takže k těmto věcem se můžeme vrátit po říjnu.

  • Když jste vy sám do sociální demokracie vstupoval, jaká byla vaše první zkušenost s ČSSD? Byl jste hned od začátku zapojen do dění?

Vstupoval jsem skoro před dvaceti lety. Můj hlavní kontakt se sociální demokracií byl přes mladé sociální demokraty. Určitě tam velmi dobře fungovaly právě semináře, různé konference, vzdělávání i možnosti poznat to, jak funguje sociální demokracie v zahraničí.

Měl jsem tam určitě celou řadu možností, jak straně prospět. Začínal jsem odzdola. Jsem z Mladé Boleslavi, takže bylo to o tom podporovat sociální demokracii v komunálních volbách. Lepili jsme plakáty, roznášeli letáky a rozhodně jsem se cítil být vytížen ze strany sociální demokracie.

  • Když v prosinci zasedala v Praze Rada Strany evropských socialistů (PES), sociální demokracie nedokázala využít kapacitu v sále, kterou měla, a několik desítek židlí určených pro ČSSD zůstalo prázdných. Není i to známka toho, že to, co popisujete, dovnitř strany úplně nefunguje?  

Pokud zmíníte jednu konkrétní akci, těžko s odstupem půl roku hledat příčiny, proč se úplně všechno nepovedlo. Byla to mezinárodní akce, to znamená, probíhala tam koordinace se sekretariátem Strany evropských socialistů, takže teď z hlavy nevím, co bylo příčinou. Musím ale říci, že pokud jsme organizovali akce, které byly plně v naší režii, například teď kampaň 20+, měl jsem pocit, že debaty probíhaly před publikem, které bylo zaujato, a byla v něm celá řada sociálních demokratů.

Sociální demokracie ve službách živnostníků

  • Když se vrátím ke Středočeskému kraji, jaká témata z nedávno představeného programu ČSSD vnímáte jako zvlášť aktuální pro Středočeský kraj?

Říkáme, že tím hlavním, co chceme dokázat, je, aby když roste ekonomika, aby z toho také něco měli naši občané, aby to nebyla jenom statistická data nárůstu HDP, ale aby se to promítlo i do jejich životní úrovně, do mezd a platů. To je věc, která se bytostně týká Středočeského kraje.

Pokud se podíváte na mapu kraje z hlediska příjmů, jsou tam obrovské rozdíly. Samozřejmě nejlépe jsou na tom okresy kolem Prahy, Praha-východ, Praha-západ a Mladá Boleslav, což je dáno historicky a tím, jaká tam je skladba průmyslu a obecně, jaké jsou tam platy, ale pak jsou také okresy jako je Rakovník a další, kde průměrný plat zdaleka nedosahuje toho, co mají v Mladé Boleslavi.

Jsme v kontaktu s odbory a plně podporujeme jejich kampaň Konec levné práce. Naším cílem je, aby se zvedaly platy nejen v části Středočeského kraje, třeba tam, kde mají silnou odborovou organizaci, tím myslím Mladou Boleslav a Škodovku, kde díky silné odborové angažovanosti a díky tomu, jak úspěšný ten podnik je, jsou velmi solidní platy, ale aby rostly v celém Středočeském kraji.

  • Konkrétně třeba o zdravotnictví či dopravě budete také mluvit?

Určitě. Vycházím z toho, že jsem rodilý Středočech. Narodil jsem se v Mladé Boleslavi. Celý život tam žiju, takže kraj velmi dobře znám, koneckonců ho tři volební období zastupuji v poslanecké sněmovně. Ten kraj je specifický, každý okres má jiné problémy, ale jsou i některé, které kraj spojují.

To je určitě doprava. Za prvé je potřeba vyřešit tranzitní kamionovou dopravu. Tam se dá určitě pomoci i z hlediska poslanecké sněmovny. Ruku v ruce s tím jde dostavba okruhů kolem Prahy, protože dokud nepostavíme klíčové stavby, nedostaneme kamiony ze silnic, kde jezdí dnes, a které ničí.

Je to samozřejmě i o tom, aby stát, a zase je to o poslanecké sněmovně, systémově nastavil prostředky na údržbu a opravu silnic druhé a třetí třídy, které jsou v majetku Středočeského kraje. Stát je sice převedl na kraje, ale už s nimi nepřevedl adekvátní finanční prostředky.

Každý rok se to řeší nějakým ad hoc financováním. Kraje tak nemohou plánovat opravy a ve svém důsledku to pak znamená, že možná na poslední chvíli se ty peníze v dobré víře a s dobrým úmyslem snaží utratit, ale pro občana z toho plyne spousta objížděk a komplikací. Kdyby bylo systémové řešení, třeba podle délky silniční sítě z fondu dopravní infrastruktury, kraje by mohly lépe plánovat údržbu a opravy a určitě by se to na stavu silniční sítě podepsalo.

Co se týká zdravotnictví, ve středních Čechách funguje síť krajských nemocnic. Sociální demokracie tam bude pokračovat v tom, co dělá, za prvé snažit se udržet tyto páteřní nemocnice pod veřejnou kontrolou. Budeme vystupovat zásadně proti jakýmkoli snahám o privatizaci a současně se budeme snažit zajistit adekvátní finanční prostředky, aby lékaři, sestry a zdravotnický personál byli adekvátně ohodnoceni.

To se dá dělat přes zdravotní pojišťovny. Tam je klíčová role státu při platbách za státní pojištěnce. Ty jsme několikrát navyšovali. Současně se to týká i úhradové vyhlášky, tak aby nemocnice byly adekvátně ohodnoceny za to, co dělají.

  • Zmínil jste téma levné práce. Velké reakce vyvolaly výroky předsedy Senátu Milana Štěcha o živnostnících. Jak na vás působily nejenom výroky samotné, ale i to, co se kolem nich vytvořilo? Bylo v nich něco, za co byste byl schopný se postavit?

Pan předseda Štěch se snažil popsat problém, který tady existuje. To je to, že může nastat situace, kdy jsou lidé nuceni svým potenciálním zaměstnavatelem do toho, aby místo zaměstnaneckého poměru použili pozici osoby samostatně výdělečně činné. Jsou tak nuceni pracovat tzv. na živnosťák s tím, že zaměstnavatel za ně ušetří peníze.

Problém tady je a je potřeba ho řešit i vzhledem k tomu, že samozřejmě OSVČ v dlouhodobém horizontu riskují to, že potom, když půjdou do důchodu, budou mít nižší důchody než zaměstnanci. To je něco, co je potřeba řešit, ale způsob, jaký pan kolega Štěch zvolil, a potom i ta mediální interpretace nejsou vůbec šťastné. Rozhodně to není o tom, že by sociální demokracie chtěla nahnat podnikatele do výroby, to určitě ne, a on to tak podle mě ani nemyslel.

Navíc pokud se historicky podíváte, kdo toho udělal nejvíc pro živnostníky, jsem přesvědčen, že to byla právě sociální demokracie, protože za našich vlád jsme přijali tzv. paušály, kdy jsme ulehčili drtivé většině živnostníků, zejména těm s nízkými a středními obraty.

Ulehčili jsme jim účtování, mohou účtovat paušálem, to znamená, velmi jsme jim zjednodušili podnikání, takže není to tak, že by sociální demokracie byla nepřítel živnostníků ba naopak. Živnostníků si velmi vážíme, ale problém s tlakem na to, aby namísto do zaměstnaneckého poměru se stávali živnostníky, tady je, a to musíme i ve spolupráci s odbory řešit, aby to ve svém důsledku nepoškozovalo ty pracovníky.

  • Zdůrazňujete, že sociální demokracie nevnímá živnostníky jako problém, ale zároveň to není poprvé, co výroky sociálního demokrata vyzněly velmi negativně vůči živnostníkům. V minulosti to byly výroky Jana Mládka o živnostnících jako parazitech. Je to nějaká komunikační nešikovnost sociální demokracie?

Otevřeně řečeno myslím si, že na sociální demokracii je trošku přísnější metr, protože kolega Mládek se tehdy za své výroky omluvil a dodnes je mu to připomínáno. Milan Štěch, znovu říkám, podle mě to nemyslel nijak zle, akorát to bylo významově posunuto.

Nezaznamenal jsem, že by tady týden noviny řešily výrok pana ministra Pilného, který prohlásil, že důchodci žádné důchody mít nebudou a měli by si najít nějaké zaměstnání například sekat trávu, což pokládám za naprosto skandální výrok, protože to se dotýká celé skupiny seniorů, kteří celý život pracovali, platili sociální pojištění a teď jim ministr financí sdělí, že mají prostě smůlu a mají si najít nějakou práci. Tím se nevymlouvám, ale jenom říkám, že na sociální demokracii je možná trošku přísnější metr.

Kandidát na ministra zahraničních věcí?

  • Volebním lídrem a kandidátem na premiéra za sociální demokracii je Lubomír Zaorálek, vyplývá z toho, že až bude po volbách předčasný sjezd ČSSD, kde se bude volit nový předseda, padlo, že by to tak mělo být, měl by Lubomír Zaorálek logicky kandidovat na předsedu?

Pokud vím, o konání předčasného sjezdu nebylo rozhodnuto. Máme na to mechanismy. Určitě bude rozhodovat členská základna, zda si přeje předčasný sjezd nebo ne, a proto je i předčasné spekulovat o tom, kdo bude kandidovat na jaké stranické funkce. Máme jasné rozhodnutí. Lubomír Zaorálek je náš volební lídr a je kandidátem sociální demokracie na předsedu vlády České republiky a s tím jdeme do voleb. Pokud se týká vnitrostranických věcí, ty necháme až po volbách.

  • Znamená to, že tím rozhodujícím bude, jakého výsledku sociální demokracie pod vedením Lubomíra Zaorálka jako lídra dosáhne?

Tak samozřejmě to, jak dopadneme ve volbách, bude něco, co po volbách sociální demokracie bude vyhodnocovat. Volební výsledek bude pro další rozhodování klíčový.

  • Ve chvíli, kdy Lubomír Zaorálek je kandidátem na premiéra a tím pádem logicky není kandidátem na ministra zahraničí, máte ambici být příštím ministrem zahraničí vy jako člověk, který se zahraniční politikou v sociální demokracii zabývá?

Nemyslím si, že jsme v situaci, kdybychom si vybírali nějaké volební posty. Mám ambici dotáhnout do konce svoji současnou pozici, to znamená předsedu poslanecké sněmovny, abychom ještě splnili priority, které nám tady zbývají. Mojí ambicí je také se poprat o solidní výsledek sociální demokracie ve středních Čechách. To, co bude po volbách z hlediska mého angažmá, teď neřeším.

  • Jako předseda poslanecké sněmovny máte velké zkušenosti s tím, jak dolní komora funguje. V končícím volebním období se často hovořilo o jejím jednacím řádu. Zaslouží si podle vás výraznější revizi?

Diskuze o jednacím řádu se vede průběžně. Padaly tady různé návrhy, ale je evidentní, že žádný z nich nezískal širokou politickou podporu kromě drobných úprav, které jsme udělali z hlediska harmonogramu poslanecké sněmovny, zavedení garančního výboru, té legislativní stopy.

To si myslím, že jsou všechno kroky k lepšímu, protože dneska už není možné, aby se nám ve třetím čtení objevil pozměňovací návrh, ke kterému se skoro nikdo nehlásí a nikdo neví, kdo ho dal a proč ho dal. Všechny pozměňovací návrhy procházejí ještě jednou garančním výborem a garanční výbor tím dává jasné stanovisko. To určitě zprůhlednilo celý legislativní proces a byl to krok správným směrem.

Nicméně zásadní změny, které tady někteří kolegové navrhovali z hlediska omezování času na vystoupení poslanců atd., podporu nezískaly. Je to otázka pro novou poslaneckou sněmovnu. Mimochodem nedávno jsem hovořil s předsedou slovenské národní rady. Provedli docela zásadní změnu jednacího řádu a možná bude dobré jako vstup do debaty, která čeká sněmovnu po volbách, vzít si poučení i od našich slovenských kolegů.

  • Je něco, co je třeba opravdu změnit?

Z mého pohledu je tam jedna naprosto klíčová věc, která by se měla změnit, a to je ta, kterou využívala opozice při obstrukcích. To je paragraf 95a, který říká, že třetí čtení lze konat pouze ve vymezených dnech a hodinách a jiné aranžmá je možné vetovat dvěma poslaneckými kluby. To se ukázalo jako paragraf, který může být pro sněmovnu smrtící z hlediska jejího fungování, takže za mě, jestli je potřeba něco upravit, je to toto.

  • Zmínil jste inspiraci Slovenskem. Poslanci a poslankyně za hnutí ANO, kteří předložili novelu jednacího řádu, se inspirovali německým modelem. Ten vám pro Českou republiku nepřijde vhodný?

Ve spoustě věcí jsou si podobné, ale mně jde spíš o to podívat se na to, jaké zkušenosti mají slovenští kolegové, protože přece jenom ta vazba je tam užší než na německý parlament. Koneckonců vycházíme ze stejných kořenů československého parlamentarismu, tak je zajímavé si porovnat, jakou cestou jde Česká republika a český parlament a jakou slovenský a vyhodnotit si i jejich roční zkušenost s novým jednacím řádem, jak na to kouká opozice, jak vládní koalice a tyto věci vzít do úvahy, až se bude diskutovat o novém jednacím řádu u nás.

Mobilizovat programem 

  • Předseda vlády Bohuslav Sobotka před několika týdny v závislosti na průběhu vládní krize prohlásil, že se v sociální demokracii vede diskuze o prezidentském kandidátovi. Vede se stále nebo opět ustoupila do pozadí?

Samozřejmě diskuze se vede. Nicméně platí jedna věc, sociální demokracie splnila jeden ze svých klíčových volebních slibů, a to je přímá volba prezidenta. Občanům jsme to slíbili a také jsme to pomohli prosadit.

Dneska je to rozhodování na občanech České republiky a oni si musí vyhodnotit, komu dají svůj hlas. Kladu si otázku, zda pro jejich rozhodování je relevantní stanovisko jakékoli politické strany, samozřejmě za předpokladu, že ta politická strana nechce nasadit svého kandidáta. V sociální demokracii jsme se rozhodli, že tu debatu povedeme až po parlamentních volbách, takže určitě po říjnu zazní stanovisko sociální demokracie, jak se postaví k prezidentské volbě.

  • Vzhledem k tomu, že nastala nová situace, kdy Bohuslav Sobotka už není předseda sociální demokracie a volební lídr, mohl by podle vás být prezidentským kandidátem on?

Sociální demokracie si nejprve musí vyjasnit to, jak k prezidentské volbě přistoupí, jestli bude podporovat někoho ze stávajících kandidátů nebo zda půjde jinou cestou a k tomu by právě měla sloužit diskuze po parlamentních volbách. Pokud bychom se rozhodli tak nebo tak, musíme samozřejmě potom přijmout nějaké kroky, buď podpořit některého ze současných, nebo vygenerovat vlastního kandidáta, ale to je z mého pohledu otázka až po volbách.

  • Vzhledem k situací, kdy v čele strany stojí Milan Chovanec a volebním lídrem je Lubomír Zaorálek, navíc Milan Chovanec teď vykonává funkci volebního manažera, dá se říct, kde končí kompetence volebního lídra a začíná kompetence předsedy strany a volebního manažera? Opravdu se nebudou ty dvě role tlouct?

Myslím si, že nikoliv. Lubomír Zaorálek je jasný a naším nejvyšším orgánem mezi sjezdy potvrzený lídr sociální demokracie do voleb. Bude hlavní tváří sociální demokracie ve volební kampani. Bude sdělovat zásadní programové priority a bude se samozřejmě účastnit všech klíčových debat a programových střetů. Role Milana Chovance vychází ze stanov sociální demokracie. Ve chvíli, kdy rezignoval předseda, na jeho místo nastupuje statutární místopředseda a ten má na starosti chod sociální demokracie jako strany. 

  • Když se vrátím úplně na začátek. Jaká je podle vás po tom všem, co má sociální demokracie v posledních týdnech za sebou, atmosféra mezi členy?

Tak samozřejmě, prošli jsme obtížným obdobím, ta diskuze nebyla jednoduchá a je to vidět i na členské základně. Úkolem pro následující čtyři měsíce bude mobilizovat sociální demokracii a vyrazit do volebního boje. Máme velkou výhodu na rozdíl od našeho hlavního konkurenta hnutí ANO, a to je členská základna. Máme dvacet tisíc lidí, kteří spojili svůj život se sociální demokracií, a jsem přesvědčen, že ve volební kampani budou pracovat s maximálním nasazením tak, abychom uspěli.

  • Bude je mobilizovat spíš volební lídr Zaorálek anebo předseda strany Chovanec?

Myslím si, že je bude hlavně mobilizovat program sociální demokracie, protože to je to, čím se zase lišíme od našeho hlavního konkurenta. Máme program, který je propracovaný. Nejsou to nějaké sny, na které bychom přišli, když zrovna spíme, ale je to program, který má hlavu a patu a je vzájemně provázán a nejsou to jenom marketingové výkřiky.

Docela se těším na programovou debatu s Andrejem Babišem a těším se na to, jak bude vysvětlovat, jak například chce, aby fungovala Česká republika v situaci, kdy se zruší kraje. Zaznamenal jsem, že to je jedna z priorit hnutí ANO, že pan předseda Babiš chce zrušit kraje, což z mého pohledu znamená naprostou destrukci fungování státu a tuhou centralizaci.

Protože pokud dneska kraje řeší autobusovou dopravu nebo obecně veřejnou dopravu, silnice druhých a třetích tříd, školy, domovy důchodců a ústavy sociální péče, o tom všem se rozhoduje na krajích, měli by odpovědět, co je dobrého na tom, že to, jak pojedou autobusy na Vysočině, se bude rozhodovat na místo Jihlavy v Praze.

Tagy: ČSSD mzdy Česko domácí Moravskoslezský kraj Středočeský kraj živnostníci česká politika

Zdroje: Vlastní