Minulý týden zůstali dva opilí Američané uvězněni přes noc na Eiffelově věži. Ochranka je našla ráno v části uzavřené pro veřejnost. Italská policie zase zadržela začátkem srpna devatenáctiletou francouzskou turistku, která na zeď slavné šikmé věže v Pise vyškrábala svým náramkem srdíčko se svými a přítelovými iniciálami. Hrozí jí až jeden rok odnětí svobody nebo pokuta kolem dvou tisíc eur (přes 48 tisíc korun).

Počátkem července došlo k podobnému incidentu v Japonsku, kde kanadského teenagera zadržela policie za to, že nehtem vydrápal své jméno do dřevěného sloupu ve 1200 let starém chrámu Tóšódaidži. Koncem června se nechtěně „proslavil“ britský turista, který svými klíči vyryl do zdi Kolosea jméno své snoubenky. Incident natočil americký turista a ostře na něj zareagoval italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano. Brit na svou obhajobu tvrdil, že netušil, jak je antická památka stará.

V květnu se na indonéském ostrově Bali svlékla do naha v hinduistickém chrámu německá turistka. Dotyčná navíc nezaplatila za ubytování v několika hotelech. Úřady ji svěřily do péče lékařů, kteří měli prozkoumat, zda je duševně v pořádku.

Letos se zkrátka zdá, že turisté zapomněli, jak se mají chovat v cizině. Pravda ovšem je, že to nevěděli nikdy. Stačí se podívat podle BBC na tisíce let staré graffiti na starověkých památkách, ať už hovoříme o Pompejích či egyptských pyramidách.

Největší cestovatelé, jako byl Kryštof Kolumbus a Hernán Cortés, byli ti nejhorší. Lauren A Siegelová, lektorka cestovního ruchu na Greenwichské univerzitě v Londýně, upozornila, že v 18. a 19. století bylo ignorantské chování běžné u britských šlechticů cestujících po Evropě.

Vandalismus online

V dnešní době však nevhodné chování turistů ovlivňují podle Siegelové jiné faktory než v minulosti, a navíc mu věnujeme více pozornosti. Žijeme v době sociálních sítí a soutěžíme o prestiž na Instagramu a TikToku.

David Beirman z University of Technology Sydney se domnívá, že v tom hraje roli i nárůst cest do zahraničí. Zatímco v roce 2019 cestovalo do 1,5 miliardy lidí, nyní tohle číslo po pandemii narůstá. Je tedy podle něj zcela jisté, že někomu přijde jako super nápad obnažovat se před chrámem na Bali, opít se na nějakém posvátném islámském místě nebo tančit před koncentračním táborem.

Moderátorka podcastu How Can I Help? Gail Saltzová to dává za vinu úzkosti po koronavirové pandemii. „Lidé mají pocit, že je spravedlivé, když teď mohou dělat věci, které nestihli během lockdownů,“ říká. Množství případů, kdy turisté vyrývají svá jména do zdí historických památek, Siegelovou nepřekvapuje. „Myslí si, že je to šance, jak se zvěčnit,“ vysvětlila.

Jak upozorňuje BBC, vlastně je dobře, že se na nevhodné chování turistů stále více upozorňuje. Stoupá totiž kolektivní frustrace, která může tomuto trendu učinit přítrž. A to už se projevuje v destinacích po celém světě. Během příjezdu na Bali či Island oba státy formálně žádají turisty o respekt vůči jejich kultuře a životnímu prostředí.

Pokud navštívíte ostrovní stát Palau, budete se muset zavázat formou podpisu k ekologickému jednání a všeobecnému respektu. No a Amsterdam letos spustil kampaň proti britským turistům, kteří vyhledávají alkohol, drogy a sex.

Přispívá i trend, kdy uživatelé na sociálních sítích zveřejňují snímky s oblíbenými destinacemi ve skutečné podobě – tedy přeplněné turisty. Podle společnosti Admiral je totiž 98 procent mileniálů ovlivněno při výběru dovolené malebnými fotkami na internetu.