Teplá zima i jaro a žhavé léto. Letošní červen byl nejteplejší v historii, a hlavně na jihu Evropy atakovaly teploty historické rekordy. Na mnoha místech překonávaly 40 stupňů, například v Římě dosáhly 41,8 stupně.

V půlce července muselo Řecko uzavřít athénskou Akropolis kvůli nadměrnému náporu turistů a extrémním teplotám. Paniku mezi turisty z celého světa vyvolaly kvůli silnému větru rychle se šířící lesní požáry na řeckém ostrově Rhodos. Před plameny musely uprchnout tisíce nepřipravených turistů i místních obyvatel. Lesní požáry vypukly také na řeckých ostrovech Korfu a Evia, ale neuniklo jim ani Portugalsko, Itálie, Chorvatsko a Alžírsko, kde zahynuly desítky lidí.

Tyto události už nelze považovat za ojedinělé, varuje televize CNN. Pokud nesnížíme emise skleníkových plynů a neudržíme globální oteplování na hranici 1,5 stupně stanovené Pařížskou dohodou, budeme mít v budoucnu dovolené na spáleništích, tvrdí.

Zaznamenané vlny veder v Evropě a Severní Americe jsou kvůli klimatickým změnám způsobeným lidskou činností stále pravděpodobnější a nebýt změn klimatu, byly by podle vědců téměř nemožné. Události posledních týdnů jsou podle nich důsledkem oteplení o 1,2 stupně. Pokud překročí globální průměrná teplota hranici dvou stupňů, počet extrémně horkých dnů vzroste v průměru šestinásobně. K překročení této červené čáry přitom rychle směřujeme.

Dovolené v pohádkových destinacích se tak stávají kvůli horku a požárům stále větším peklem. A olej do ohně přilévají sami turisté. Cestování letadly totiž uvolňuje obrovské objemy oxidu uhličitého, což přispívá k extrémním projevům počasí.

Všeho moc škodí

Titíž turisté pak prchají před plameny. Jak upozorňuje CNN, události z posledních týdnů nás nemají přimět pouze k zamyšlení, zda má smysl cestovat do těchto exotických, avšak rizikových míst, ale nad celkovým smyslem dovolené. Většinou se totiž jedná o čistě instinktivní rozhodnutí bez většího přemýšlení. A to je podle CNN největší problém. Mnoho lidí například cestuje letadly i do destinací snadno přístupných vlakem či autem, hlavně pokud jde o Evropu.

Má to ale háček. Podle nedávné analýzy Greenpeace je cestování vlakem po Evropě v průměru čtyřikrát dražší než cestování letadlem. Cestování autem zase trvá celkově déle. Letecká doprava však také není bezproblémová. Lety jsou často rušeny kvůli lesním požárům. Americký dopravce Allegiant Air navíc varoval před dopadem vysokých teplot na samotná letadla. Snižují totiž výkon motorů a vztlak na křídlech. Stroje tak musejí „snižovat kila“.

Dopravci přistupují k regulaci zásob paliva nebo počtu cestujících a zavazadel. V některých případech musejí piloti čekat na vhodnější podmínky k letu. Východiskem může být právě to, že si uvědomíme, o čem skutečně taková dovolená je.

Odpočinek a dobití baterek lze provozovat i blíže k domovu. Ponaučení bychom si proto měli vzít z pandemie, která nás přiměla orientovat se na naše blízké okolí. Stojí to za to i přesto, že klimatickým změnám neunikneme.

Teploty jako ve Španělsku či v Itálii si na druhou stranu brzy užijí i lidé bez nutnosti cestovat do přeplněných destinací. Klimatické změny ovlivní každého člověka v každém koutě planety. A cesty do méně rizikových zemí tomu určitě nezabrání.