Pozor na diety, nebo skončíte jak koule, varují odborníci

MAGAZÍN - Magazín autor: šar

Špatná zpráva pro notorické dietáře a dietářky. Vědci potvrdili dalším důkazem to, že takzvané "chudé diety" nadělají více škody než užitku a 95 procent lidí, jež je drží, mají do dvou či pěti let zpátky svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Nedostatek vůle přitom není na vině. Naše tělo prostě nechce zhubnout, není na to "naprogramované". 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Tělo je naprosto neschopné rozlišovat mezi nedobrovolným hladověním a vědomě dodržovanou dietou s nízkým příjmem kalorií. První týdny je organismus překvapen, a proto rychle hubneme, ale pak má jen jeden cíl: obnovit své zásoby. Strach z hladu, který je zapsán v našich genech, vítězí. Je velmi těžké zabránit tomu, aby se celá metabolická mašinerie nepřizpůsobila a nekladla tuhý odpor hubnutí. Hlad je jedním z jejích prostředků.

Ve studii zveřejněné na stránkách American Journal of Physiology Endocrinology and Metabolism norští a dánští vědci ukazují, že obrana organismu proti omezením je nejen účinná, ale i vytrvalá. Ještě dva roky poté, co 35 dospělých trpících těžkou obezitou drželo nízkokalorickou dietu, provozovalo fyzickou aktivitu, radilo se s psychology a nutričními poradci a shodilo v průměru 11 kilogramů, měli všichni stále hlad.

Hladina hormonu hladu ghrelinu, který uvolňuje žaludek, když se hubne, zůstávala stále nadprůměrná, pacienti stále pociťují hlad.

"Všichni mají tento hormon, ale jestliže jste obézní a zhubnete, hladina tohoto hormonu roste," vysvětluje Catia Martinsová z lékařské fakulty Norské univerzity věd a techniky, která tuto studii vedla. Při stejné váze bude mít bývalý obézní více hlad než ten, kdo dietu nedržel a nezhubnul. Jeho hladina ghrelinu je zvýšená.

"To je jeden z rizikových faktorů opětného přibrání na váze," potvrzuje profesor Jean-Michel Lecerf z Pasteurova institutu v Lille. "Tato studie vysvětluje, že je třeba mít skromné cíle pokud jde o obezitu a dávat přednost postupnému shazování kilogramů před rychlým hubnutím. Jestliže se pacientovi podaří přerušit zvyšování váhy, je to již první úspěch," dodává.

Podle Michela Desmurgeta tato studie ukazuje, jak silné jsou fyziologické mechanismy našeho těla. "Dokonce i při mírném zhubnutí (o méně než osm procent tělesné váhy) tělo pokračuje v kladení odporu ještě další dva roky," říká.

Říká se, že rychle shozené kilogramy jsou zase rychle nabrány zpět. Australští vědci chtěli tuto skutečnost ověřit. Podrobili 200 osob zčásti intenzivní a rychlé dietě, zčásti mírnější, postupné dietě. Cílem bylo, aby tyto osoby shodily asi 15 kilogramů.

Intenzivní dieta znamenala denní kalorický příjem o 60 procent nižší než při běžném stravování. Ti, kdo drželi pomalou dietu, jedli denně jen o 25 procent kalorií méně, než je průměrný příjem. Účastníci intenzivní diety dosáhli kýženého cíle za tři měsíce, zatímco ti, kdo drželi mírnější dietu, až za devět měsíců.

Za dva a půl roku přibraly shozené kilogramy tři čtvrtiny účastníků z první skupiny a polovina osob z druhé skupiny. Zdá se, že na opětovné přibrání na váze nemá vliv jen rychlost hubnutí, ale také to, o kolik je snížen kalorický příjem.

Abychom "oklamali" mozek, je tedy třeba velmi pozvolna omezovat množství jídla a zvyšovat fyzickou aktivitu.

Tagy: zahraničí zdraví a životní styl věda a poznání stravování a diety

Zdroje: ČTK,Le Figaro