Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 3°C Slabé sněžení

Aktualizováno: Polsko požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Česko je na debatu podle ministryně připravené

Aktualizováno: Polsko požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Česko je na debatu podle ministryně připravené
Kouř stoupá z budovy v Kyjevě, kterou zasáhla ruská armáda během invaze Ukrajiny | zdroj: Profimedia

Příští týden Polsko na summitu NATO v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Informoval o tom polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:10) Premiér Petr Fiala bude o podpoře polského návrhu na vyslání mírové mise na Ukrajinu po ruské invazi debatovat s prezidentem Milošem Zemanem i členy vlády. Sdělil to dnes ČTK. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá příští týden na summitu NATO. O tom, že Česko je připravené na debatu o polském návrhu, hovořila dnes při návštěvě Slovenska i ministryně obrany Jana Černochová.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:40) O stejném návrhu mluvil při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Mise by se podle něj měla být schopná se sama bránit.

Morawiecki uvedl, že některá opatření, která byla ještě před týdnem nemyslitelná, jsou jen po několika dnech válečného vývoje přijatelná, píše server WNP.pl.

„Když nyní bomby padají čím dál tím blíž k polským hranicím, využijeme to jako argument, jak v kontextu těch nejprogresivnějších návrhů (ukrajinského) prezidenta Volodymyra Zelenského, tak našich návrhů formulovaných v Kyjevě,“ řekl Morawiecki i s odkazem na zatím největší a aliancí nevyslyšený požadavek Zelenského - zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.

Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku se bude konat 24. března. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.

Česko je podle ministryně obrany Jany Černochové připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po ruské invazi do této východoevropské země. Po jednání se slovenským ministryně obrany Jaroslavem Naděm ale upozornila, že není jasné, zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem. Naď chce vyčkat na konkrétní návrh.

„Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN). Bohužel, pokud je Rada bezpečnosti koncipována tak, že může agresor, Ruská federace, hlasovat sám o sobě a právem veta znemožnit tuto humanitární pomoc, tak se musí hledat nějaké řešení,“ řekla Černochová novinářům.

Podle ministryně je třeba za zmíněné situace hledat i nestandardní řešení, které ale budou v rámci mezinárodního práva.

Slovenský ministr obrany Naď chce vyčkat na konkrétní návrh Varšavy. „V tomto momentu si nedokážu představit, jak by to mělo vypadat,“ řekl. Dodal, že NATO bude dělat všechno proto, aby nedalo žádnou záminku Rusku zaútočit na kteroukoliv členskou zemi aliance. 

(8:36, původní zpráva) Dnes ráno se ve Lvově na západě Ukrajiny ozvaly nejméně tři výbuchy, podle zatím nepotvrzených zpráv mělo být zasažené místní letiště, informoval server BBC. Útok několika raketami měl zasáhnout opravárenský závod letecké techniky, který se nachází nedaleko samotného letiště. Uvedl to na sociálních sítích starosta města Andrij Sadovij.

„Práce v závodě byly zastaveny, takže nejsou žádné oběti,“ píše Sadovij. V místě už začali zasahovat záchranáři.

Podle BBC byl ve směru letiště, které je asi šest kilometrů od centra města, vidět po explozích velký oblak kouře. Dým ukazují i záběry, jenž na sociálních sítích uveřejnili místní obyvatelé. Ty starosta ale vyzval, aby pokud možno fotografie z místa ruského úderu nezveřejňovali.

Západ Ukrajiny byl ruské agrese, která se soustředí na sever, východ a jih země, doposud povětšinou ušetřen. Minulou neděli tu ale zemřelo při ruském útoku na vojenskou základnu u polských hranic nejméně 35 lidí. 

Lvov je město, kam svá velvyslanectví přesunula celá řada západních zemí. Míří přes něj velký počet uprchlíků, kteří hledají útočiště v jiných zemích Evropy.

Zdroje: