Zákon prosvištěl polským parlamentem rychle, aby se podařilo nákupům půdy cizinci zabránit včas. K poslednímu dubnu totiž končí 12letá výjimka, kterou si Varšava vymohla při vstupu do Evropské unie. V ní bylo stanoveno, že cizinci si mohou koupit v Polsku půdu jen se zvláštním svolením.

Země měla totiž při vstupu strach, že její levné pozemky ihned skoupí kupci z bohatších západoevropských zemí, zejména pak z Německa. Současná omezení evidentně fungovala – loni si cizinci v Polsku koupili jen 243 hektarů zemědělské půdy a 159 hektarů lesa.

"Půda je národní poklad, který by měli obdělávat Poláci a polští farmáři," tvrdí polský ministr zemědělství Krzysztof Jurgiel.

Jak obejít diskriminaci cizinců...

Vládní vize ale naráží na jeden drobný problém – Polsko jako člen Evropské unie nesmí diskriminovat občany jiných unijních zemí. Aby se tomuto nařčení Varšava vyhnula, obsahuje nová legislativa sérii tvrdých restrikcí omezujících prodej a vlastnictví půdy, které ve finále koupi farmy znemožňuje nejen cizincům, ale i velké části Poláků.

Nařízení totiž neupravuje jen prodej státní půdy, ale i soukromých vlastníků. Nově nesmí lidé prodat své zemědělské pozemky zájemci, který nesplňuje definici zemědělce, nežije v oblasti alespoň pět let a již vlastní více než 300 hektarů. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let.

Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude mu to muset posvětit státní zemědělská agentura, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu.  

Jediní vlastníci půdy, na něž se omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

Podle polského ombudsmana Adama Bodnara jsou nová pravidla nejen protiunijní, ale hlavně protiústavní, protože výrazně snižují práva soukromého majitele nemovitosti. Zákon podle něj navíc dává státní agentuře příliš velké pravomoci a počítá i s určitou formou vyvlastňování.

Cena zemědělské půdy klesne...

Polsko sice patří v rámci Evropské unie mezi přední vývozce potravin, tamní zemědělství je ale tradičně spíš ztrátové. Drobní zemědělci proto většinou nemohou počítat s tím, že jejich farmu budou chtít převzít další generace, řešením je tak její prodej. S jeho omezením jen na okolní hospodáře bude ale jejich půda téměř neprodejná nebo za velmi nízkou cenu.

Cenové znehodnocení zemědělské půdy pak může přinést komplikace zemědělcům, kteří si v minulosti vzali půjčku a ručili svými pozemky. Dramatický pokles její hodnoty by mohl banky přimět k požadavku na dodatečné ručení. Další zemědělci zároveň budou mít mnohem horší přístup k úvěrům.

... a stavebních parcel vzroste

Přísná regulace prodeje se ve finále promítne nejen do života zemědělců, ale i běžných lidí. Zejména pak těch, kteří plánují nové bydlení. Většina polských pozemků spadá do kategorie zemědělská půda, volných stavebních pozemků je jen minimum. A s omezením nákupu zemědělských pozemků, které se dají na stavební předělat, se jejich počet bude rychle zmenšovat.

"Cena stavebních pozemků půjde výrazně nahoru a zároveň nebude možné kupovat zemědělskou půdu," upozorňuje Adam Czerniak, hlavní ekonom varšavského think-tanku Polityka Insight.

Zvýšené náklady na nedostatkové stavební parcely se pak logicky promítnou do ceny bytů. Podle Czerniaka to navíc povede ke korupci, protože investoři budou tlačit na úřady, aby některé z pozemků co nejdříve přepsaly na stavební.

Ombudsman a opozice se kvůli zákonu plánují odvolat k Ústavnímu soudu. I kdyby ale uspěli, musí počítat s tím, že vládní strana Právo a spravedlnost jeho verdikty neuznává.

Jedinou šancí je tak pro odpůrce zákona Evropská komise. "Musíme posoudit, zda zákon představuje problém z hlediska právních předpisů EU. Pokud ano, obrátíme se na polské orgány," předeslal mluvčí Evropské komise, která už nyní prověřuje obdobné zákony v Bulharsku, Maďarsku, Litvě a na Slovensku.