Co do počtu účastníku byly obě demonstrace srovnatelné. Tím ale veškerá podobnost končí. V sobotu vlály nad hlavami protestujících vlajky Polska i Evropské unie a žádalo se dodržování ústavy, zachování nezávislosti soudů a také respektování práv pro všechny. Zato v neděli zpívali lidé vlastenecké písně a mávali výhradně polskými vlajkami. V čele jejich pochodu byl i sám Kaczyński, předseda strany, která před měsícem drtivě vyhrála volby.

Strana Právo a spravedlnost (PiS) získala v říjnových parlamentních volbách 235 mandátů z celkových 460 a nyní ovládá obě komory parlamentu. Navázala tak na srpnové vítězství svého kandidáta Andrzeje Dudy ve volbách do prezidentského úřadu.

A že se nová vláda chopila řízení státu s plnou vervou, dokazují její nedávné kroky. Odmítla uprchlické kvóty ze strany EU, provedla čistky v tajných službách a pokusila se ovládnout i Ústavní soud. Kontroverze okolo soudu způsobilo zrušení nominace pěti nových kandidátů na ústavní soudce, které navrhl předchozí kabinet. Minulý týden označil generální prokurátor tento krok za protiústavní. Prezident Duda ale nehodlá na jiné pětici, dosazené dle svého výběru, cokoli měnit.

Polská cesta

Kaczyńského stranu vystřelila k dominantnímu volebnímu vítězství únava Poláků z osm let vládnoucí Občanské platformy. Nová premiérka Beata Szydlová při nástupu do funkce pompézně oznamovala "konec arogance moci, konec pýchy". Už kroky okolo Ústavního soudu začínají dávat přesné obrysy programu vlády, který původně šéfka vlády prezentovala pouze jako "rozvoj, rozvoj, rozvoj".

Cesta, kdy se právo ohýbá podle přání vládnoucí garnitury, začíná výrazně připomínat způsob, jakým vládne Viktor Orbán v Maďarsku. Ten během pár let dokázal nastolit v zemi vládu jedné, prudce nacionalistické strany. Vypjatý pravicový populismus, opřený o fascinaci národem na jedné straně, a konzervativními hodnotami rodiny a církve na straně druhé, silně koketuje s definicí autokratického režimu, kde není pro liberální svobody příliš místa. A to Kaczyńskému vyhovuje.

Vládní PiS chystá i další změny, které se výrazně promítnou do podoby současné polské společnosti. Očekávají se čistky ve veřejnoprávních médiích, pokračování v xenofobní rétorice označující muslimy jako roznašeče chorob a vzdalování se od hlavního proudu v Evropské unii. Tuto tendenci mimojiné podpořila i okamžitá první akce nového kabinetu, když všechny vlajky EU nahradili pouze těmi polskými.

Evropa v ohrožení

Pokud neuvěříme prohlášení premiérky o tom, že hlavním důvodem je vytvořit pozadí jednacích sálů z "nejkrásnějších červeno-bílých vlajek", začíná být ústup z proevropských pozic poměrně zřejmý. A taky paradoxní. Za předchozí vlády Občanské platformy si totiž Polsko vybudovalo pozici silného a respektovaného evropského hráče, bez nějž se neobešlo žádné projednávání důležitých otázek v evropské politice. EU si cenila polského zájmu a partnerství dokonce natolik, že se expremiér Donald Tusk stal předsedou Evropské rady.

V momentě, kdy bude PiS směřovat k tomu, aby vybudovalo z Polska silný suverénní stát, bude tomu na úkor jeho integrace hlouběji do Evropy. Orbánovo Maďarsko už dnes působí jako nezřízená střela, která si v rámci své mezinárodní politiky dělá, co si zamane. I navzdory členství v EU. 

Po debaklu levicových stran v parlamentních volbách a obecné nedůvěře v liberální Občanskou platformu by se mohlo zdát, že vládě jedné strany v Polsku nestojí nic v cestě. Ale sobotní protidemonstrace s účastí více než 50 tisíc lidí i průzkumy veřejného mínění, v nichž více než 55 procent Poláků vyjadřuje přesvědčení, že demokracie je ohrožena, dávají tušit, že blízká budoucnost Polska bude hlavně ve znamení konfliktů.