Autoritářské Polsko jako hrozba pro evropskou suverenitu

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Polsko je v poslední době často přirovnáváno k Maďarsku v čele s autokratickým premiérem Viktorem Orbánem. Jenže zatímco maďarská vláda "pevné ruky" je pro Evropu jen nepříjemností, Polsko je důležitý geopolitický hráč kontinentu a jeho autoritářský příklon ohrožuje evropskou suverenitu, varoval komentátor listu Financial Times Philip Stephens.

Nepřipomíná Kaczynski tak trochu císaře Palpatina z Hvězdných válek?

Nepřipomíná Kaczynski tak trochu císaře Palpatina z Hvězdných válek?,zdroj: Profimedia.cz

Nevyslovenou obavou je, že vítr v zádech mají v Evropě nativisté. Proudy uprchlíků prchajících před válkou a chudobou z Blízkého východu a ze vzdálenějších zemí rozdmýchaly plameny politiky identity. Polsko a Maďarsko nejsou mezi bývalými komunistickými zeměmi samotné, kdo zabouchl dveře. Političtí vůdci "staré" Evropy jsou zaměstnáni tím, aby zastavili protiimigrantský populismus.

Politika strachu je současně zkreslující a nakažlivá. Jen málo lidí by řeklo, že neonacisté, kteří terorizovali tento týden části Lipska, mluvili za německý lid. Přesto novoroční útoky v Kolíně nad Rýnem vedly k rozsáhlému šíření klišé o syrských a iráckých uprchlících. Ne, všichni nejsou zločinci, kteří znásilňují.

Angela Merkelová se loni ukázala jako odvážný obhájce otevřené liberální Evropy, kterou ještě před nedávnem všichni považovali za samozřejmost. Německá kancléřka si pamatuje, kam může vést hledání obětních beránků podle etnik. Ale teď se kvůli své snaze dostala do politických problémů.

Ambice nové vlády v Polsku jdou dál, než je zajištění etnické a konfesní homogenity národa proti údajným muslimským hordám. Pod vedením ultrakonzervativního Jaroslawa Kaczyńského (premiérka Beata Szydlová má jen nabídnout přívětivější tvář) strana Právo a spravedlnost (PiS) ovládla státní média, justiční systém a ústavní soud. Jak se často autoritářům stává, demokracii předefinovali jako vůli většiny.

Odtud paralely s Viktorem Orbánem. Obdivovatel Vladimira Putina svým útokem na kontrolní mechanismy postkomunistické demokracie ve své zemi dal svým způsobem příklad. Směs doplňují nestoudná xenofobie, přehlížení vlády práva, státem řízená ekonomika a prostředí shovívavé k rostoucímu antisemitismu.

V Polsku jde o víc. Jako šestá největší ekonomika v EU a klíčový člen NATO se Polsko po zhroucení komunismu stalo úspěšnou tržní ekonomikou a majákem demokracie. Německo je považovalo za přirozeného spojence. Politici v Berlíně spekulovali, že pokud by byla Británie natolik bláhová, aby odešla z EU, Polsko by jí nahradilo jako důležitý partner. I po vítězství PiS jen málokdo čekal, že polští ministři budou v reakci na kritiku autoritářských sklonů ve Varšavě vyvolávat duchy nacismu.

Polsko nejde slepě v maďarských stopách. Jako největší příjemce evropských dotací se chce vyhnout chybě Budapešti a nechce odradit soukromé zahraniční investory. Jakkoli Viktor Orbán běžně odsuzuje Brusel, je závislý na unijních dávkách. Maďarská ekonomika se opírá o roční pomoc z Bruselu rovnající se šesti procentům národního důchodu.

Polští ministři si dávají pozor, aby zdůrazňovali, že investoři se nemusí bát jejich verze státního kapitalismu. Jestliže Orbán není s to skrýt své nadšení nad Putinem, Kaczyński považuje Moskvu za vážnou hrozbu. Tlačí na NATO, aby zřídilo v Polsku stálé základny, aby odradily Putinův revanšismus. Nikdo si zde zřejmě nevšiml ironie: atlantická aliance byla založena jako strážce liberální verze demokracie, o níž Kaczyński tvrdí, že jí pohrdá.

Nikdo nemůže popírat mandát PiS, aby dokončila to, co považuje za nedokončený politický úkol z konce studené války. Polsko jako každý stát EU si může rozhodovat o náboženství, kultuře, sociální politice nebo rovnováze mezi trhem a státem.

EU je ale klub se svými pravidly. Partneři Polska mohou legitimně zvažovat, zda koncentrace moci v rukou vládnoucí strany odpovídá testu politického pluralismu. Evropská komise posuzuje, zda změny v médiích a justici odpovídají tomuto "rámci vlády práva". Varšava odpovídá, že její kroky jsou chybně interpretovány. Komise nemůže udělat o moc víc, než vyjádřit znepokojení.

Ale neměla by se podceňovat váha veřejného odsudku. Washington již dal najevo obavy. A jen těžko lze najít, co by Varšava získala z trvalé roztržky s Německem. Ať se to Polsku líbí nebo ne, jeho prosperita a bezpečnost je svázána s liberálně naladěnými spojenci.

Pro dnešní Evropu je rizikem fragmentace tváří v tvář řadě tlaků jako je hospodářská stagnace, vysoká nezaměstnanost a rostoucí migrace. Co chybí, je solidarita - abychom si vypůjčili termín.

A vůdci jako Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński si zjevně nevšimli další ironie. I když brojí proti cizím, dál na západě jsou lidé, kteří se nyní ptají, zda rozšíření EU byl tak dobrý nápad.

Nemusíte se příliš snažit, abyste narazili na nostalgii po starém evropském "jádru" stejně naladěných demokracií. Výmluvné je zřejmě i to, že když krajně pravicoví populisté v Británii démonizují imigranty, tak nemyslí Syřany, ale Rumuny, Bulhary a, ano, Maďary a Poláky.

Tagy: zahraničí Polsko Evropská unie polská vláda polská politika evropská politika

Zdroje: ČTK,The Financial Times