Polská vláda pouští bankám žilou. Zemi hrozí ekonomické problémy

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Po skandálu s veřejnoprávními médii na sebe nová polská vláda upozornila i svými ekonomickými kroky. Strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála volby mimo jiné díky slibu štědrých sociálních příspěvků, na které teď nemá peníze. Proto zavedla novou bankovní daň, která ale může prohloubit současné finanční potíže a přivést zemi do ekonomické krize.

Polská premiérka Beata Szydlová vyhlásila válku velkým bankám

Polská premiérka Beata Szydlová vyhlásila válku velkým bankám,zdroj: Profimedia.cz

O ekonomických schopnostech polské vlády nejvíc vypovídal výrok nového ministra financí. Pawel Szalamacha se nechal slyšet, že pokud vše půjde podle plánu, stane se polský zlotý světovou rezervní měnou jako dolar nebo čínský jüan. Těžko říct, jaký plán má na mysli, protože polská měna se v polovině ledna propadla vůči euru na čtyřleté minimum.

Vládní strana přitom bude silnou měnu potřebovat, aby dokázala realizovat své předvolební sliby. Hlavním tahákem byl příslib "500 zlotých na každé dítě". Dotace jsou určeny pro všechny polské rodiny nezávisle na jejich příjmech. Více než štědrá podpora polských domácností vyjde ročně na částku kolem 11 miliard dolarů (272 miliard korun).

Minimálně pětinu z toho by měly pokrýt příjmy z nové bankovní daně, které polská vláda zavedla v pondělí. Daň se vztahuje na banky s aktivy přes čtyři miliardy zlotých (25 miliard korun), takže postihuje velké finanční domy. Navíc se netýká domácích institucí, protože ze zdaňovaných aktiv jsou vyloučeny státní dluhopisy. Banky přijdou asi o třetinu svého ročního zisku.

Polská premiérka Beata Szydlová to obhajuje tím, že banky "uložily Polákům největší bankovní ceny v Evropě". Nikdo z vlády už ale nevysvětluje, jak nové zdanění pomůže tyto ceny snížit. A banky už reagují zdražením poplatků a zvýšením úrokové sazby na hypotéky. Polská bankovní asociace varovala, že nová daň může doslova zabít hospodářský růst Polska.

Premiérka se odvolává na existenci podobné daně i v ostatních evropských zemích. Jenže jiné státy používají takto získané příjmy na rezervní fondy, které slouží ke stabilizaci bankovního systému a neutrácí je okamžitě za nové sociální programy. Navíc země jako Německo, Švédsko, nebo Velká Británie zdaňují bankovní pasiva a tím nutí banky navyšovat svůj kapitál.

Finančně nedůvěryhodné Polsko

Ani reakce investorů a soukromého sektoru na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie bank se na varšavské burze se od volebního vítězství konzervativců propadly o více než 20 procent. Některé z bankovních institucí zasáhl ještě horší propad, například Alior Bank přišla o třetinu akciového kapitálu. Guvernér národní banky Marek Belka varoval, že může jít o předzvěst bankovní krize.

Potíže ale přesahují bankovní sektor. Od voleb se propadla hodnota varšavské burzy téměř o 16 procent, což znamená ztrátu 38 miliard dolarů jmění polských akcionářů. Investoři zpochybňují i schopnost Polska splácet státní dluh. Ratingová agentura Standard and Poor's zařadila Polsko do kategorie BBB+, navíc s negativním výhledem do budoucna.

Polská vláda se navzdory negativním vyhlídkám chystá uvalit na velké banky břemeno v podobě povinné konverze úvěrů ve švýcarských francích na zloté. Pokud bude toto opatření realizováno, banky by to v přepočtu stálo tři až pět ročních zisků. Otázkou zůstává, zda se získané peníze pokryjí vládě náročné sociální programy, které strana PiS před volbami naslibovala. 

Ministr financí Szalamacha přesto tvrdí, že "všechno je pod kontrolou". Dokonce změnil svou předpověď ekonomického růstu z 3,8 procenta pro rok 2016 na 5 až 5,5 procenta, kterých polská ekonomika dosahovala před deseti roky za vlády současného lídra strany Jaroslawa Kaczyńského.

Tagy: zahraničí Polsko polská vláda polská politika světová ekonomika evropská ekonomika polská ekonomika

Zdroje: Vlastní,Politico