Ke zlepšení přispělo další uvolnění restrikcí původně zavedených proti šíření nového koronaviru. Těží z toho zejména sektor služeb, na který pandemie kvůli uzávěrám dolehla zdaleka nejvíce. V Německu je situace ještě příznivější, naopak Francie si vede hůř. Důvěru v další vývoj zároveň kazí obavy z nové vlny nákazy.

Souhrnný index nákupních manažerů pro eurozónu za červenec podle rychlého odhadu IHS Markit vystoupil na 60,6 bodu z červnové hodnoty 59,5 bodu, a dostal se tak nejvýše od července roku 2000. Souhrnný index měří aktivitu jak v průmyslu, tak ve službách. Údaj za červen je po zpřesnění dat lepší, odhad před měsícem uváděl 59,2 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru uváděli, že index v červenci vystoupí na 60 bodů. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst, cokoliv pod touto hranicí znamená pokles aktivity.

„Eurozóna zažívá silný letní růst. Uvolnění restrikcí zavedených k boji s virem v červenci zvýšilo růst na nejrychlejší tempo za 21 let,“ poznamenal hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „Především sektor služeb má teď prospěch z uvolněných restriktivních opatření proti covidu-19 a z rychlejšího očkování. To se týká zejména pohostinství, cestování a turistiky.

Dílčí index pro dominantní sektor služeb vystoupil na 60,4 z červnových 58,3 bodu a je nejvýše od června 2006. Analytici čekali růst na 59,5 bodu. Na vzestupu je také index nových zakázek, což znamená, že nynější tempo aktivity v nejbližší době nepoleví. Nadále se daří i zpracovatelskému sektoru, který pandemie zasáhla výrazně méně než služby. Dílčí index v červenci sice klesl na 62,6 bodu, sestoupil ale z červnových 63,4 bodu, což byl rekord.

Situace v Německu je ještě příznivější - souhrnný index tam podle rychlého odhadu vystoupil na 62,5 bodu z červnové hodnoty 60,1 bodu. Dostal se tak nejvýše za téměř čtvrt století. Zároveň to znamená, že na vzestupu je také inflace.

„Soukromý sektor v Německu dál jede v rychlém pruhu směrem k zotavení,“ uvedl Phil Smith z IHS Markit. „Ve zpracovatelském sektoru ten obraz na poptávkové straně zůstává velmi příznivý. Červencový průzkum ale ukázal, že výroba ještě více zaostává za novými objednávkami, protože nedostatek na straně nabídky nadále brzdí růst výroby,“ dodal.

Horší je situace ve Francii, kde aktivita sice také pokračuje v růstu, tempo ale polevuje. Souhrnný index tam podle rychlého odhadu klesl na 56,8 z červnových 57,4 bodu. I zde má ale částečně vliv nedostatek surovin a průtahy v dodání.

Prudké zpomalení tempa růstu aktivity průzkum zjistil v Británii. Souhrnný index tam podle IHS Markit/CIPS klesl na 57,7 z červnové hodnoty 62,2 bodu. Na vině je v tomto případě výrazný vzestup nákazy koronavirem, který stovky tisíc zaměstnanců přinutil zůstat v izolaci, jak to nařizuje vládní regulace. Na nedostatek pracovníků si tak stěžují například hoteliéři nebo dopravní firmy, což způsobuje potíže při zásobování.