Dnes je úterý 5. listopadu 2024., Svátek má Miriam
Počasí dnes 0°C Polojasno

Jak vznikají ruské špionské kauzy? Systém potřebuje stále nové případy, popisuje Safronov

Jak vznikají ruské špionské kauzy? Systém potřebuje stále nové případy, popisuje Safronov
Ruský novinář Ivan Safronov je už déle než rok ve vazbě po obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou | zdroj: Profimedia

Jak v Rusku vznikají špionské kauzy, a to i za přispění soudů, popsal novinář Ivan Safronov. Podle něj systém stále potřebuje další nové případy.

Ruský novinář a poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Ivan Safronov, který je už déle než rok ve vazbě po obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, dnes v listu Vedomosti popsal, jak podle něj v Rusku funguje „výroba“ špionážních případů.

Vinu od počátku odmítá a nyní zdůraznil, že nepřistoupí na mimosoudní dohodu s vyšetřovateli, za jejíž podstatu pokládá udání dalších údajných spolupachatelů, což podle něj slouží k tomu, aby „linka na výrobu špiónů“ dál běžela.

„Pokud je ti třicet, dokážeš nakonec přežít a přetrpět všechno. Ale když je obviněnému už šedesát a před sebou má pořádně dlouhý pobyt za mřížemi, tak se zlomí. Za to jej nelze odsuzovat - každý si má vybrat sám. (...) Já jsem si vybral - žádné dohody,“ napsal 31letý Safronov.

Ve svém příspěvku popisuje, jak podle něj v Rusku vznikají špionážní případy, a to i za přispění soudů, které stoprocentně schvalují žádosti vyšetřovatelů o uvalení vazby, a úředně přidělených advokátů. Podle žurnalisty v zemi tak každoročně podle špionských paragrafů odsoudí kolem deseti lidí, přičemž vyšetřování trvá zhruba 17 měsíců. Rozpracováno mají ale vyšetřovatelé „podle nejskromnějšího odhadu“ nejméně 50 až 70 lidí, od žen v domácnosti po vědce. Mezi obviněnými jsou podle novinářova názoru i skuteční špioni, ale každopádně „systém potřebuje stále nové a nové případy“.

„Nepochybuji o tom, že v naší zemi pracují skuteční rozvědčíci, jak pod diplomatickým krytím, tak nelegálové. Ale ti první jsou z objektivních důvodů nezajímaví, protože diplomata nelze uvěznit a soudit. A chytit profesionálního agenta-nelegála dá spoustu práce, a tak jeho dopadení bývá velká vzácnost, vyžadující navíc veliké štěstí. Na to se spolehnout nelze. A tak na tomto základu vznikají v Rusku špionážní případy: je snazší brát vlastní lidi, aby se ostatní báli. Jenomže nebojí se cizí, bojí se vlastní lidé,“ napsal Safronov.

V minulosti pracoval v denících Vedomosti a Kommersant, než se loni na jaře stal poradcem šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina. V červenci jej zadrželi vyšetřovatelé ruské tajné služby FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB. Podle vyšetřovatelů Safronova zverbovala v roce 2012 česká rozvědka, které o pět let později předal tajné informace. Safronov vinu popírá a své stíhání spojuje se svou prací novináře. Zdůrazňuje také, že vyšetřovatelé mu dosud neobjasnili, z čeho je vlastně obviněn.

Zdroje: