Jak imunizovat rodinu

Když se kanadská matka tří dětí Amanda Woodová dověděla, že se začíná s očkováním dětí starších 12 let, nerozběhla se okamžitě s třináctiletou dcerou do očkovacího centra v torontské střední škole jen proto, že se Lola bojí jehel. Musela jí vysvětlit, že když se nechá očkovat, bude se moci zase vídat s kamarády, sportovat a vrátit se k běžnému životu. A Lola si dala říct. V Zimbabwe vzdáleném 13 000 kilometrů odtud je cesta za vakcínou mnohem těžší, napsala agentura AP.

Andrew Ngwenya sedí před svým domem v Harare a přemítá, jak imunizovat rodinu a ochránit ji před covidem-19. Zamířil s manželkou De-egmou do nemocnice, kde občas mají nadbytečné očkovací dávky. Za několik hodin tam naočkovali 30 lidí, ale Ngwenyovi, kteří mají čtyři děti, odešli s nepořízenou. „Chceme se nechat očkovat, ale nemůžeme se dostat k vakcínám,“ řekl otec.

Příběhy rodin Woodových a Ngwenyových jsou příběhy dvou světů - jeden vakcíny má, druhý ne. Jeden si umí představit život po pandemii, druhý má před sebou měsíce a možná roky nemoci a umírání. V jedné zemi se podařilo počáteční problémy s očkováním překonat díky penězům a účinnému zdravotnickému systému, druhá doplácí na špatné plánování, nedostatek zdrojů a selhání celosvětového mechanismu, který měl zajistit rozdělení vakcín stejně jako lahví s kyslíkem nebo ochranného vybavení.

V Kanadě má nyní nejméně jednu dávku očkování za sebou 70 % lidí a země patří k nejlépe proočkovaným, takže začala imunizovat i děti, kterým při nakažení velké komplikace nehrozí.

V Zimbabwe, kde se rychle šíří varianta delta, dostalo aspoň jednu dávku devět procent občanů. O očkování zatím marně usilují ti nejohroženější - staří a nemocní. U očkovacích center se podle Ngwenyy tvoří někdy i pětikilometrové fronty. „I když máte zájem o očkování, tohle nevydržíte. Když jednou tu frontu uvidíte, podruhé už to nezkoušíte,“ řekl.

Vakcíny pro Kanadu

Kanada ale na začátku neměla vakcín dostatek, sama žádné nevyrábí a zpočátku očkovala pomaleji než Maďarsko, Řecko nebo Chile. Byla také první z vyspělých zemí ze skupiny G7, která si na začátku očkování zajistila vakcíny z programu COVAX určeného primárně chudým státům.

Premiér Justin Trudeau řekl, že Kanada měla vždy v úmyslu zajistit si vakcíny prostřednictvím COVAXu, protože do projektu investovala 400 milionů amerických dolarů (8,7 miliard korun). Očkovací svaz Gavi uvádí, že program COVAX byl určen i pro bohaté státy, které mají „politiku pojištění“, v případě, že jim budou vakcíny chybět.

Do Kanady dorazilo 655 000 dávek vakcín od firmy AstraZeneca v květnu, kdy 60 chudých zemí dostávalo vakcíny v nepatrném množství. Bangladéš tehdy čekal na 130 000 dávek z programu COVAX pro Rohingy. Když Indie, sama zasažená prudkou vlnou epidemie, přestala vakcíny vyvážet, do Bangladéše z této dávky nedorazilo nic.

Prabhat Jha, který řídí oddělení epidemiologie na univerzitě v Torontu, považuje rozhodnutí Kanady obstarat si vakcíny z programu COVAX za hanebné. Kanada na začátku podle něj podcenila potřebu přísných kontrol, důsledného vyhledávání kontaktů a omezení na hranici. „Kdyby neměla Kanada peníze a nemohla vakcíny koupit, byli bychom na tom teď špatně,“ řekl.

Několik týdnů potom, co vakcíny z COVAXu dorazily, zůstalo asi 33 000 dávek ve skladech v Ottawě. Zdravotnické úřady tehdy doporučily očkovat Kanaďany vakcínami firem Moderna nebo Pfizer/BioNTech a vláda nakoupila desítky milionů dávek.

Děti Woodových jsou naočkovány vakcínou od firmy Pfizer. Paní Woodová, která pracuje s dětmi ve své profesi, ani její muž neváhali, když se otevřelo očkování i pro děti nad 12 let. Jejich děti jsou zapálení sportovci a kvůli opakovaným uzávěrám nemohly hrát hokej, fotbal ani ragby. Lole chybělo pečení koláčů s babičkou, která bydlí jen o pár bloků dál.

„Lidé umírají a my přihlížíme“

V Zimbabwe není naděje, že se život bude moci v brzké době vrátit do normálních kolejí. Ngwenyu znepokojují hrozby vlády, která chce neočkovaným zamezit přístup ke službám včetně dopravy.

Zimbabwe má z programu COVAX dostat milion dávek, ale nedorazila zatím ani jedna. Očkuje se ruskými, čínskými a indickými vakcínami získanými buď jako dar, nebo odkoupenými. Podle oficiálních údajů jsou plně imunizovány čtyři procenta občanů.

V Africe je to úspěch, protože kontinent s 1,3 miliardy obyvatel má podle Světové zdravotnické organizace naočkována v průměru ani ne dvě procenta lidí. Virus se šíří na venkov, kde žije většina Afričanů a kde jsou chaotické zdravotní služby.

Ngwenya působí na částečný úvazek jako pastor a říká, že se musí stejně jako věřící z jeho kongregace v boji proti koronaviru spolehnout na svou víru. Jenomže taky ví, že lidé by se raději nechali nejdřív naočkovat a až pak se pomodlili. „Všichni se bojí smrti. Lidé umírají a my přihlížíme. Tak to vypadá,“ řekl Ngwenya.