Poprvé za téměř dva roky také firmy najímaly nové zaměstnance. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu, které dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Růst výroby ale také způsobil nedostatek surovin a růst vstupních nákladů.

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor eurozóny vzrostl za únor na 57,9 z lednových 54,8 bodu. To je nepatrně lepší výsledek, než ukazoval rychlý odhad. Podle něj měl index hodnotu 57,7 bodu. Hodnota indexu tak nyní patří mezi nejvyšší v historii. Na rekordních 60,6 bodu index vystoupl v prosinci 2017. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu aktivity.

„Zpracovatelský průmysl se tak letos jeví jako stále jasnější bod v ekonomice eurozóny,“ uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „Solidní expanze zpracovatelského průmyslu jasně pomáhá vykompenzovat pokračující útlum způsobený virem v mnoha odvětvích souvisejících se spotřebiteli, zmírňuje dopad nedávných karanténních opatření v mnoha zemích a pomáhá omezit celkové tempo ekonomického poklesu.“

Index výroby vystoupil o tři body na 57,6 bodu. Raketový růst výroby tak přiměl továrny, aby poprvé za téměř dva roky zvýšily počet zaměstnanců. Omezení pohybu však narušila dodavatelské řetězce a továrny měly problém s dodávkami surovin a materiálu.

Williamson upozornil, že prudký růst způsobil, že dodávky vstupů nebyly schopny uspokojit poptávku. Běžné se tak stalo zpoždění dodávek a nedostatek surovin, což způsobilo téměř rekordní zpoždění v dodavatelském řetězci. Tyto nedostatky pak umožnily dodavatelům zvyšovat ceny nejrychlejším tempem za téměř deset let. Index cen vstupů vystoupil na 73,9 bodu z 68,3 bodu.

Průzkum agentury Reuters z minulého měsíce ukázal, že ekonomika eurozóny je nyní zřejmě znovu v recesi. Na první čtvrtletí analytici očekávají pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta. Loni ekonomika eurozóny klesla o 6,9 procenta.