I když se podle něj možnosti přímé pomoci snižují, vytvářejí se její nové podoby. Připomenul tak tento týden uzavřenou dohodu s Dánskem a Nizozemskem, že za jejich finanční podpory bude Česko dodávat zbraně Ukrajině.

Dokument na okraj jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu podepsali zástupci Dánska a Nizozemska a Česka v úterý. Podle českého ministerstva obrany bude ujednání velkou příležitostí pro české firmy. Prvním dílčím projektem bude dar 15 modernizovaných tanků T-72EA.

„Možnosti přímé pomoci se postupně snižují, to neznamená, že se nehledají a nevytvářejí nové formy pomoci, na kterých se třeba podílejí i další státy,“ uvedl dnes Fiala s tím, že existují spojenci, kteří Česku zadají a zaplatí zakázky, což přinese pracovní místa, rozvine průmysl a současně pomůže Ukrajině. „Opozice si vzala jako heslo, že pomáháme na úkor českých občanů, což je nesmysl, pomáháme, aby ruská agrese nebyla úspěšná,“ konstatoval.

Kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí do Polska vznikla nyní roztržka o pokračování pomoci mezi Varšavou a Kyjevem. Polsko přitom patří k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny, která se už přes rok a půl brání ruské invazi. Polské ministerstvo zahraničí si však ve středu předvolalo ukrajinského velvyslance na protest proti výrokům prezidenta Volodymyra Zelenského po rozhodnutí Varšavy prodloužit embargo na ukrajinské obilí. Zelenskyj na Valném shromáždění OSN v New Yorku „evropským přátelům“ kvůli prodloužení embarga totiž vyčetl předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě. Premiér Mateusz Morawiecki televizi Polsat News poté sdělil, že Varšava už na Ukrajinu neposílá žádné zbraně, protože nyní zbraněmi vybavuje vlastní armádu. Ukrajinská diplomacie následně v reakci na polský protest vyzvala Varšavu, aby se oprostila od emocí a začala konstruktivně jednat o řešení sporu. Ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin dnes na dotaz k výroku uvedl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. 

Z války na Ukrajině je třeba se poučit, může být příležitostí ke zlepšení, myslí si Řehka i Pojar

Z války na Ukrajině je třeba se poučit a brát ji mimo jiné jako příležitost ke zlepšení se v technologiích, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka na konferenci Nové hrozby a bezpečná komunikace v Cevro institutu v Praze. S Řehkou souhlasí vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, podle kterého je třeba nahlížet na bojiště Ruska a Ukrajiny jako na laboratoř, brát si z ní poučení a uvažovat o příležitostech, které nabízí.

Válka na Ukrajině má podle Řehky vliv na urychlení transformace české armády, ale také na další revize bezpečnosti Česka, například v podobě nové bezpečnostní strategie a připravované obranné strategie. V diskuzním panelu zabývajícím se novými hrozbami řekl, že je třeba pracovat na schopnosti armády využít příležitosti, které nabízejí technologie. „Budeme muset být schopni pracovat ve všech doménách souběžně, být schopni sbírat velké množství dat a jednat na jejich základě“, uvedl.

Důležitým hybatelem celkové transformace armády je podle Řehky nákup letounů páté generace F-35. Ten podle něj urychlí proces modernizace, který by stejně musel nastat. Zároveň je podle něj třeba zaměřit se na civilní infrastrukturu a celospolečenský přístup k obraně.

S tím, že válku na Ukrajině je možné brát jako prostor pro poučení a příležitosti, souhlasí vládní poradce pro národní bezpečnost Pojar. Na válku je podle něj možné nahlížet jako na proces inovace a hledání technologických výhod, zároveň se z ní lze poučit v přínosech i rizicích závislosti na soukromém byznysu. Ruská invaze na Ukrajinu je podle Pojara příležitostí pro modernizaci české armády a popudem pro investice do kritické infrastruktury. Je také šancí pro české firmy na zvýšení jejich konkurenceschopnosti i příležitostí pro budování partnerství se zeměmi EU a NATO i mimo ně, dodal.

Dvoudenní mezinárodní konference Nové hrozby a bezpečná komunikace se zaměřuje na témata kybernetické bezpečnosti a odolnosti kritické infrastruktury, v tematických panelech budou dnes a v pátek diskutovat experti z Česka, USA i Evropské komise.