Válce na Ukrajině podle Řehky nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. „Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, co to viděli, nechtěly naslouchat,“ poznamenal.

„Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ řekl Řehka. Dodal, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, Česka by se to dotklo okamžitě a jeho armáda by byla aktivním účastníkem od první minuty. „Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách,“ uvedl. „Je také dobré mít na paměti, že řada zbraňových systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území. Situace je vážná a my musíme reagovat,“ doplnil.

Na tiskové konferenci později Řehka uvedl, že si nemyslí, že válka mezi NATO a Ruskem je pravděpodobná, ale neznamená to, že ji lze úplně vyloučit. Považuje ale za nutné se připravovat. „Ještě pár let zpátky jsme se chlácholili principem odložené potřeby. Tvrdili jsme, že ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu v Evropě nehrozí a že kdyby hrozil, budeme mít dostatečnou varovací dobu 10 až 15 let, abychom se na něj začali připravovat,“ řekl Řehka. To už podle něho neplatí.

Hlavně a jedině bojeschopnost

Řehka, pro kterého je dnešní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. K ní chce směřovat v pěti prioritních oblastech, které již představil dříve. První je vojenská revize obrany. Prozkoumat chce reálnost obranných plánů a to, nakolik odpovídají současné situaci.

Dalším bodem je zpracování vize válčení budoucnosti pro českou armádu. Poznamenal, že když se nakupují zbraně, které budou v armádě sloužit další čtyři desítky let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o podobě budoucího válčení.

Za nutné také považuje zrychlit modernizaci armády, a to od velení a řízení, zpravodajské podpory až po palbu nebo ochranu sil. Poznamenal, že je nutné využít současnou společenskou vůli investovat do obrany. „Zároveň ale musíme striktně prioritizovat a být brutálně efektivní. Pravda je totiž taková, že i přes nárůst rozpočtu nebudeme mít ani teď dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů,“ řekl.

pic.twitter.com/VU4ouLhEti

— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 22, 2022

Zopakoval, že války vyhrávají lidé, nikoli zbraně. Současný personální model armády je podle něj neudržitelný. „Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit,“ řekl. Pátou prioritou je přispění „ke kultivaci strategické diskuse o obraně České republiky“.

Jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když pro to daná země sama neudělá maximum. Řekl, že armáda získala cenné zkušenosti v protiteroristických a dalších operacích a musí si je zachovat. „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ uvedl. 

Fiala: Ruská agrese je lekcí kvůli kombinaci konvenčních a hybridních útoků

Ruská agrese na Ukrajině je tvrdou lekcí v tom, jak kombinuje konvenční i hybridní způsob válčení, řekl na velitelském shromáždění premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj musí využít tyto zkušenosti při aktualizaci svých strategických dokumentů, která by se měla uskutečnit v příštím roce. Nedávný dopad raket na polské území ukázal, že je tu vždy riziko eskalace konfliktu, doplnil.

Rusko v posledním desetiletí systematicky podkopávalo mezinárodní řád, mnohokrát porušilo nepsaná pravidla mezinárodních vztahů i konkrétní dohody, řekl Fiala. „Současná agrese proti Ukrajině, která trvá už devět měsíců, to je něco zcela mimořádného,“ uvedl. Česká pozice podle něj zůstává od počátku jasná - Ukrajině je nutné pomáhat a přispívat k tomu, aby ruská agrese skončila co nejdřív. „Je v našem zájmu, aby se oslabila ruská hrozba vůči Evropě,“ dodal.

Vojákům Fiala poděkoval za to, jak rychle dokázali zařídit dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. „Především díky vám jsme se zařadili mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny v Evropě,“ uvedl. Zmínil také výcvik ukrajinských vojáků v ČR, který schválila minulý týden vláda. „Počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až 800 vojáků. Tato pomoc zatím vychází z bilaterální dohody mezi ČR a Ukrajinou, výhledově ji převedeme pod asistenční misi EU,“ dodal.

Ruská agrese na Ukrajině je podle něj tvrdou lekcí. „Ukazuje, že válčení na zemi, ve vzduchu a na moři není minulostí, jak někteří očekávali. Válka se nepřesunula, ale spíše rozšířila,“ uvedl Fiala. Paralelní jsou boje konvenčním i hybridním způsobem, pomocí ekonomického tlaku nebo špionáže, doplnil. Česko to musí promítnout do základních strategických dokumentů, které plánuje aktualizovat příští rok, zdůraznil.

Česko čelí nebývalé kombinaci hrozeb, tvrdí Fiala

Česko podle Fialy nemůže ani na minutu ztratit ostražitost, protože čelí nebývalé kombinaci hrozeb. „Vždy je tu riziko eskalace konfliktu, jak ukázal nedávný dopad raket na polské území,“ uvedl. Zmínil riziko útoků na kritickou infrastrukturu, ruské hybridní útoky a propagandu, ale také zneužívání migrace či destabilizaci trhu s energiemi.

Válka na Ukrajině podle Fialy posílila jednotu západních zemí a akceschopnost mezinárodních institucí. „Na rozdíl od předcházejících ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezily jen na diplomatické nóty a symbolické sankce,“ dodal. Za primární rámec české bezpečnosti označil NATO, ocenil i rychlou shodu EU na sérii sankčních balíčků vůči Rusku.

Fiala zdůraznil potřebu reagovat na všechna rizika a zvyšovat připravenost armády. Zopakoval odhodlání kabinetu vydávat na obranu dvě procenta HDP od roku 2024 a ministryni obrany Janě Černochové (ODS) poděkoval za osobní nasazení při urychlení armádních nákupů.

Zeman: Účast vojáků na misích je při členství ČR v NATO nezastupitelná

Účast českých vojáků na zahraničních misích je nezastupitelná, neboť Česko jako člen NATO nese spoluodpovědnost za světovou bezpečnost. Na velitelském shromáždění armády to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Uvedl, že jde o jeho poslední vystoupení na shromáždění ve funkci prezidenta. Obvykle se koná ještě v únoru, hlava státu se jej ale v minulých letech neúčastnila.

„Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ řekl Zeman.

Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. „Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ poznamenal prezident.

Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. „I v 21. století může náboženská nenávist vést k výrazným teroristickým konfliktům, kterým zatím bohužel nedokážeme dostatečně čelit, a jejichž význam a riziko si dokonce často ani příliš neuvědomujeme,“ doplnila hlava státu.

Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Zeman při svém posledním vystoupení na velitelském shromáždění armády ve funkci prezidenta zavzpomínal mimo jiné i na své premiérské období. Uvedl, že po čtyři roky jeho vlády činily výdaje na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a armáda se profesionalizovala.

Černochová: Válka na Ukrajině ukázala na důležitost početné zálohy

Bezpečnost České republiky a celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině. Bude proto pokračovat česká materiální i politická podpora Ukrajině, řekla na velitelském shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Válka na Ukrajině podle ní ukázala na důležitost početných armádních záloh. Zmínila také nutnost rychlé modernizace armády, zvyšování jejích bojových schopností nebo připravenost na nové hrozby.

Ministryně poznamenala, že po útoku Ruska na Ukrajinu je mnohem kratší doba varování. Poukázala na to, že charakter války na Ukrajině v sobě spojuje využívání nejmodernějších technologií se zbraněmi o generaci staršími. Průběh války podle ní ukazuje, že na bojišti budoucnosti bude mít vedle dronů své místo nejen obrněná technika, ale i lehké pěší síly. Zmínila také, že skokově vzrostl význam kybernetické domény, a to v působení na nepřítele, ale i při získávání veřejného mínění. „Celkově tak lze konstatovat, že úspěch na bojišti nepřináší nové technologické řešení v jedné z domén, ale dovedné využití dostupných prostředků ve všech pěti bojových doménách,“ řekla. Tomu podle ní musí odpovídat i rozvoj české armády.

Černochová dále řekla, že válka na Ukrajině ukázala mimořádnou důležitost početné, motivované a po všech stránkách připravené armádní zálohy. Chce proto v příštích letech klást důraz nejen na zvyšování velikosti aktivní zálohy i jejich schopností, ale i na využívání dalších nástrojů sloužících k růstu schopnosti a ochoty občanů pro obranu země, jako jsou dobrovolná vojenská cvičení a nově chystané dobrovolné převzetí branné povinnosti.

Stát podle ní musí mít také připravené nejen odpovídající množství zbraní a munice, ale musí také disponovat schopností část těchto zbraní a munice vyrábět i zajistit jim servis. Pro obě tyto činnosti je úloha českého obranného průmyslu zcela nezastupitelná, dodala. Zdůraznila také důležitost motivovaných a připravených ozbrojených sil. Zmínila i potřebu rychlé modernizace například těžké brigády, budování výsadkového pluku i generační obměnu stíhacích letadel.

„Bezpečnost České republiky a potažmo celé Evropy je dnes nerozlučně spjata s výsledkem války na Ukrajině,“ řekla. Je proto podle ní nejen morální povinností, ale i pragmatickým zájmem České republiky, aby z války Ukrajina vyšla vítězná, svrchovaná a demokratická. „Proto budeme pokračovat nejen v materiální a politické podpoře Ukrajiny, ale nově i výcvikem ukrajinských ozbrojených sil,“ dodala.