„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.

Pokud by taková válka vypukla, velký díl armády by podle něho odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se ale musely plnit podle Řehky také v Česku, které je podle něho tranzitním koridorem ze západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Česká republika by musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. „Úkol je naprosto zásadní,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého by k tomu česká armáda potřebovala podporu dalších resortů. Koncepce rozvoje všech resortů a všech bezpečnostních složek musí počítat s válkou, uvedl.

I s ohledem na zkušenosti z nynější ruské vojenské invaze na Ukrajinu Řehka zdůraznil potřebu odolnosti státu a odbourávání zranitelností a závislostí, například co se týče dodávek surovin. Varoval ale také před závislostí na Číně v telekomunikacích.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na konferenci řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dlouhodobě velmi stabilní. Bezpečnostní rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny jsou podle něho zatím nízká, byť v Česku pobývá kolem 530 000 Ukrajinců. „Před ukrajinskou válkou jsme měli úroveň trestné činnosti Ukrajinců někde kolem 2,1 procenta, dneska máme 4,2 procenta,“ uvedl náměstek. Policie posílila podle něho sběr informací z komunity. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ podotkl Kubík.

Ukrajinci v Česku podle něho čelí zejména podvodům v on-line prostoru, v jejich komunitě se vyskytují případy násilí. V souvislosti s trestnou činnosti Ukrajinců Kubík zmínil maření výkonu úředního rozhodnutí, které se týká zákazu řízení vozidel, a padělání a pozměňování veřejné listiny, které se týká ukrajinských řidičských průkazů.

Rusko zřejmě bude chtít zamezit schválení obranné smlouvy ČR s USA, tvrdí Koudelka

Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na konferenci Vnitřní bezpečnost a odolnost státu.

Ohledně obranné smlouvy je podle Koudelky nutné rozlišovat mezi běžnou politickou debatou, která patří k demokracii, a dezinformačními útoky proruských aktérů, které směřují proti dohodě nebo proti lidem, kteří za ní stojí. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ prohlásil Koudelka. Smlouvu, kterou podepsala minulý týden ve Spojených státech ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nyní čeká ratifikační proces v obou parlamentních komorách.

Pro ruské zpravodajské služby je podle Koudelky nyní obtížnější využívat jako zdroje informací obyvatele kvůli nízké přítomnosti ruských diplomatů v Česku, omezené činnosti ruských firem a ztížené možnosti cestování. Zvyšuje se podle něho význam technických operací a operací v kyberprostoru. „Rusové mohou monitorovat naši telefonickou komunikaci. Mají k tomu dostatečné technické prostředky umístěné v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze,“ varoval Koudelka.

Ve svém příspěvku opět mluvil také o dezinformacích, které mají cíleně snížit morální a psychologický duch veřejnosti v demokratických zemích a rozbít soudržnost a jednotu Severoatlantické aliance. Za psychologickou manipulací je pak podle Koudelky snaha snížit důvěru v demokratické instituce, zvolené politiky a ve stát. Do budoucna lze podle něho očekávat stále propracovanější šíření dezinformací. Bude spočívat ve zdokonalování a lepší dostupnosti technologií, zejména umělou inteligencí generovaného textu, upozornil.

Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda poznamenal, že v informačním prostředí působí mnoho aktérů a není možné každou dezinformační kampaň či dezinformaci připsat státnímu aktérovi, přičemž najít důkaz je složité. „Prostředí internetu, elektronických sítí je natolik komplikované a způsoby, jak zakrýt původ informace, jsou natolik sofistikované, že se to ne vždy podaří,“ uvedl.

Rusko je podle šéfa civilní rozvědky nadále připraveno provádět zpravodajské operace v zahraničí včetně likvidačních. Zájmovými tématy jsou podle něho zisk peněz do státního rozpočtu, skrytý prodej energetických surovin a naopak nákup součástek pro vojenský průmysl. Čína se podle Posoldy zabývá rozsáhlých sběrem informací různými způsoby. „I v oblasti informačních operací je pro nás zdaleka nebezpečnější Ruská federace než Čína,“ řekl.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun poukazoval ve svém příspěvku na neexistenci státního informačního systému pro předávání utajovaných sdělení i na případy systematického sbírání údajů za využití zákona o svobodném přístupu k informacím. Nadnesl v této souvislosti téma možné změny vymezení trestného činu vyzvědačství.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr varoval mimo jiné před tím, že s příchodem takzvaného kvantového výpočetního výkonu bude ohrožena bezpečnost komunikace všech, například občanů mezi sebou nebo třeba občanů s bankou. „Bude ohrožena bezpečnost komunikace každého z nás,“ řekl. Hrozí podle něj také prohlubování nezdravé závislosti v telekomunikacích na čínských dodavatelích. Upozornil, že v Číně má vstoupit k 1. červenci v platnost novela zákona o státní kontrašpionáži, která telekomunikačnímu sektoru diktuje větší povinnosti spolupráce se státem. 

Šéfové českého parlamentu chtějí na jednání NATO mluvit o členství Ukrajiny

Zasedání zástupců parlamentů zemí NATO, které se uskuteční v pátek ve Vilniusu, se zúčastní šéfové obou komor českého zákonodárného sboru. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už před třemi týdny uvedli, že k jejich tématům bude patřit členství Švédska v Severoatlantické alianci a také podmínky přičlenění Ukrajiny.

„Osobně považuji za důležité také na setkání upozornit, že jsou i další země, které nyní Rusko bezprostředně ohrožuje - Moldavsko, Gruzie i další. Za zásadní považuji rovněž užší propojení NATO s partnery z Tichomořské Asie,“ uvedl Vystrčil. Předseda Senátu má vystoupit v bloku věnovaném dlouhodobému plánu podpory Ukrajiny, stejně jako předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Očekává, že se parlamentní zástupci většinově shodnou na roli NATO jako záruky obranyschopnosti, posílení podpory Ukrajiny a obhajobě hodnot, které jsou nezbytné pro svobodný a demokratický svět.

Předsedkyně sněmovny má vystoupit ve druhém bloku, který bude věnován vnitřní transformaci NATO a zvýšení výdajů na obranu, posílení odstrašení a obrany. Spolu s ní v této části debaty promluví generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Úvodním tématem budou globální výzvy, globální partneři, globální působení NATO.

Součástí programu bude rovněž čtvrteční setkání s předsedkyní litevského parlamentu a sobotní návštěva litevského armádního výcvikového střediska v Pabradě.