V pátek 24. února uplyne rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ruská armáda zahájila letecký i pozemní útok v ranních hodinách 24. února 2022. Ruská agrese vyvolala obrovskou vlnu solidarity v České republice i zahraničí. Západní lídři kroky Moskvy odsoudili a proti Rusku uplatňují sankce.

Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. „Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání,“ uvedl.

Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. „Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné,“ shrnul náčelník generálního štábu.

O diplomatické řešení musí podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) mít zájem obě strany. „Pokud jsme každý den svědky toho, jak ruský agresor bombarduje, šikanuje a terorizuje civilní obyvatele, nedá se očekávat, že z ukrajinské strany budou akceptovány návrhy k zasednutí k diplomatickému stolu,“ míní.

Vyjednávání musí navázat na jasnou vůli obou stran se dohodnout. „Nesmí to být tak, že každý den budou umírat desítky nebo stovky dětí a civilních obětí, které nemohou za to, že se Putin rozhodl realizovat na Ukrajině své choutky,“ konstatovala Černochová.

Resort obrany poskytl Ukrajině 38 tanků, 55 BVP a 13 kanónových houfnic

Černochová na tiskové konferenci dále řekla, že ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27 518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17 400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30 025 pistolí, 11 233 dlouhých ručních střelných zbraní a 4 263 000 nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.

Ve skladech je podle ministryně ještě další vojenský materiál, který lze Ukrajině poskytnout. Vláda ve středu rozhodla o další dodávce, detaily Černochová nesdělila. Řehka uvedl, že Česko rozhodně plánuje další dodávky, u některých má i harmonogram.

Podle Řehky resort každou položku poslanou na Ukrajinu vybral po zralé úvaze, aby to neoslabovalo českou armádu. Nezažil v tomto ohledu politický tlak na poskytnutí čehokoli, co by bylo v rozporu s jeho doporučením.

Černochová také uvedla, že ministerstvo ve svých zařízeních ubytovalo 1038 ukrajinských uprchlíků, zejména žen, dětí a starších mužů.

Oba také připomněli výcvik ukrajinských vojáků ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku, kde se aktuálně cvičí druhá skupina. Podle Řehky se ke konci loňského roku podařilo vycvičit přes 600 ukrajinských příslušníků mechanizovaného praporu a zhruba 50 specialistů ve třech oblastech, a to zdravotníků specialistů chemického vojska a specialistů ženijního vojska.

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání ve Varšavě oznámil, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.

Předseda vlády podle Černochové zahrnul do svého výčtu i částku související se soukromým zbrojařským byznysem, stejně tak podporu v podobě ubytování či výcviku, jež daňové poplatníky také něco stojí.

ČR má na počet obyvatel nejvyšší počet lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou v EU

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Evropské unie. Aktivních držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny bylo ke konci loňského roku v zemích Evropské unie přes 3,8 milionu. Polovina připadá na Německo a Polsko, oba státy mají zhruba čtvrtinový podíl, a na třetím místě je s jedenáctiprocentním podílem Česká republika. ČTK o tom dnes s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat informovalo ministerstvo vnitra.

Ukrajina se brání ruské agresi už rok, EU loni v březnu krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu poprvé rozhodla aktivovat pravidla umožňující běžencům získat mimořádnou ochranu. Víza dočasné ochrany držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Unijní státy zavedly dočasnou ochranu na rok, s ohledem na pokračující boje pak loni v říjnu rozhodly o prodloužení do března 2024.

V Německu a Polsku mělo dočasnou ochranu ke konci loňského roku 968 000, respektive 961 000, ukrajinských uprchlíků. Na Česko jich podle dat Eurostatu připadalo přes 432 000. Se zhruba čtyřprocentním podílem z celkového počtu následovaly Španělsko, Bulharsko a Itálie a tři procenta zaujímalo Nizozemsko, uvedlo ministerstvo s poznámkou, že konečná data o přesném počtu aktivních držitelů dočasné ochrany se mohou ještě měnit.

Podle dat ministerstva vnitra získalo dočasnou ochranu v Česku téměř 500 000 uprchlíků z Ukrajiny, na konci roku resort odhadoval, že zhruba pětina se jich už z Česka vrátila domů. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází, umožní prodloužení ochrany. K 20. únoru se k prodloužení zaregistrovalo 230 000 běženců, uvedla mluvčí úřadu Klára Dlubalová. Zájemci o prodloužení dočasné ochrany mají čas na registraci do konce března.