Luigi Malabrocca (1920-2006) přitom rozhodně nebyl špatný závodník. Dokonce se dvakrát stal italským šampionem v cyklokrosu a vyhrál i silniční závod Kolem Jugoslávie. Na slavném Giru d'Italia ale fungoval jen jako nosič vody a neměl sebemenší vyhlídku na dobré umístění.

Přesto se tento věčný smolař a zřejmě nejhorší závodník v historii Gira stal nakonec miláčkem publika. Jeho chvíle přišla v roce 1946, kdy se začal udělovat černý trikot (maglia nera) za poslední místo. Držitele této absurdní ceny čekala nejen finanční odměna, ale po každé etapě dostal také pořádně najíst a napít. O publicitě nemluvě.

Malabrocca zavětřil svou šanci. Vyhrál černý trikot v letech 1946 a 1947, následující rok mu ho vyfoukl Aldo Bini. V roce 1949 se ale Luigi rozhodl, že nic neponechá náhodě. Účel světí prostředky, řekl si – a dělal psí kusy pro tento pochybný úspěch.

Moc platné mu to ale všechno nebylo, protože mu vyrostl opravdu těžký konkurent: jistý Sante Carollo (1924-2004), povoláním zedník. Byl to třítýdenní souboj kolo na kolo, kdy se oba soupeři za potlesku fanoušků courali italskou krajinou, jak pomalu to jen šlo. Během závodu se schovávali v křoví a po stodolách, aby si ten druhý myslel, že mu soupeř dávno ujel. Malabrocca ale šel ještě dál: našli ho například schovaného v nádrži na vodu, stavoval se na kafíčko, leckdy zůstal i na oběd a na pokec s fanoušky. Dokonce jej načapali, jak chodil během etap rybařit.

Bohužel veškerá snaha a úskoky byly k ničemu. Carollo byl tak strašně pomalý, že chudák Malabrocca nakonec skončil o dvě hodiny předposlední a cena mu utekla mezi prsty. Dva roky po tomto absurdním divadle byl černý trikot zrušen, protože si špičkoví závodníci stěžovali, že to je degradace a zesměšnění celého jejich snažení a cyklistiky vůbec. Posledním držitelem podivné ceny byl mimochodem v roce 1951 Giovanni Pinarello – zakladatel známé značky jízdních kol.