Pod Koloseem vzniklo metro, které přepisuje dějiny

Řím rozšířil svou síť metra o dvě mimořádné stanice na lince C, které posouvají hranici mezi dopravní stavbou a archeologickým nalezištěm. Nové zastávky Colosseo–Fori Imperiali a Porta Metronia nejsou jen technickým úspěchem, ale také unikátním způsobem, jak přiblížit historii města milionům lidí, kteří jimi denně projdou. Pod povrchem moderní metropole se zde doslova otevírá kronika Říma, psaná v kameni, keramice a pozůstatcích dávného každodenního života.

Stanice, kde se cestuje časem

Stanice Colosseo–Fori Imperiali leží hluboko pod jednou z nejznámějších památek světa a už samotný pohyb jejími prostory připomíná sestup do minulosti. Cestující mířící ke Koloseu se zde setkávají s vitrínami plnými keramických váz a talířů, s masivními kamennými studnami i s konstrukcemi, které kdysi sloužily k čerpání vody. Součástí expozice jsou také pozůstatky studeného bazénku a termálních lázní z obytného domu z prvního století našeho letopočtu, které dokládají, jak důležitou roli hrála hygiena a koupání v římském městském životě.

zdroj: Profimedia.cz

Stanice ale nabízí i hlubší pohled do historie města. Archeologové zde odkryli části městského domu z období římské republiky, lázně z doby císařství a desítky studní, které vznikly ještě před vybudováním prvního římského akvaduktu. Obrazovky rozmístěné v prostoru stanice přehrávají záběry z průběhu vykopávek a ukazují, jak náročné bylo dostat se k jednotlivým vrstvám minulosti. Metro se zde stává místem, kde se běžná cesta za prací nebo za památkami mění v nenápadnou návštěvu muzea.

zdroj: Profimedia.cz

Podobně působivá je i stanice Porta Metronia, situovaná u historické brány v Aurelianových hradbách. Právě zde byla odkryta téměř osmdesát metrů dlouhá vojenská kasárna z počátku druhého století. Jejich uspořádání jasně ukazuje vojenský účel stavby, protože vstupy do jednotlivých místností jsou posunuté tak, aby se vojáci mohli plynule řadit do formací. Podle archeologů zde mohly sídlit jednotky císařské gardy nebo oddíly zajišťující bezpečnost města. Kromě kasáren byl nalezen také dům s mimořádně zachovanými freskami a mozaikami, které patří k nejlépe dochovaným nálezům svého druhu. V budoucnu má být přímo ve stanici otevřeno samostatné muzeum, které tyto objevy představí v širším kontextu.

zdroj: Profimedia.cz

Nejtěžší stavba metra v Evropě

Rozšiřování linky C patří k nejsložitějším infrastrukturním projektům současné Evropy. Kopání v centru Říma znamená neustálé setkávání s vrstvami civilizací, které se zde ukládaly po tři tisíce let. Každý metr pod zemí může skrývat nové nálezy, a právě to je důvod, proč se stavba protahovala celé roky. Konsorcium, které má projekt na starosti, už během prací odkrylo více než půl milionu artefaktů, od drobných předmětů denní potřeby až po rozsáhlé architektonické celky.

zdroj: Profimedia.cz

Inženýři a archeologové museli spolupracovat způsobem, který nemá v jiných městech obdoby. Práce komplikovalo velké množství podzemní vody i nutnost chránit nejen to, co se nachází pod zemí, ale také historické budovy na povrchu. Používaly se techniky zmrazování půdy, speciální betonové konstrukce a v nejcitlivějších místech dokonce ruční kopání. Výsledkem je metro, které vznikalo pomalu, ale s maximálním respektem k minulosti města.

Po dokončení bude mít linka C celkem 31 stanic, délku 29 kilometrů a zhruba dvacet kilometrů povede v podzemí. Denně by měla přepravit až 800 tisíc cestujících a výrazně ulevit přetížené dopravě v historickém centru. Už nyní umožňuje přestup mezi linkami C a B přímo u Kolosea, což ocení nejen místní, ale především turisté. Další plánovanou zastávkou je Piazza Venezia, dopravní uzel a kulturní srdce města v blízkosti Kapitolského pahorku a antických fór, jejíž otevření se očekává v roce 2033 v hloubce 48 metrů. Celá linka by měla být hotová do roku 2035 a podle představitelů města má nejen zlepšit dopravu, ale také dál odhalovat vrstvy minulosti, které by bez těchto staveb zůstaly navždy skryté.