Biden při prosincovém hlasování volitelů získal v souladu s výsledky lidového hlasování 306 hlasů, zatímco republikánský prezident 232. Snahy republikánů o změnu tohoto výsledku ztroskotaly a Biden se úřadu v Bílém domě ujme po složení přísahy 20. ledna.

Dokončení formalizace Bidenova vítězství předcházely události, které nemají v moderních dějinách USA obdoby. Velká část republikánských členů Kongresu se stavěla proti uznání volitelských hlasů z některých států a po zahájení společného zasedání obou komor vypukly na Kapitolu nepokoje, při nichž přišli o život čtyři lidé. Dva muži a jedna žena zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám, další ženu postřelili příslušníci pořádkových sil Kapitolu, žena později zraněním podlehla.

Bezpečnostním složkám se nakonec podařilo obnovit pořádek a zákonodárci pak v brzkých ranních hodinách po rychlém zamítnutí námitek oficiálně uzavřeli volební proces. "Kongres formálně potvrdil volební vítězství Joea Bidena po dni, během něhož se z tradičního ceremoniálu stala noční můra v podobě bezprecedentního politického teroru," napsala agentura AP.

"Přestože naprosto nesouhlasím s výsledkem voleb... 20. ledna dojde ke spořádanému přechodu," reagoval prostřednictvím mluvčího prezident Trump. Ten stále neodsoudil středeční počínání svých příznivců a ani po dvou měsících nepoblahopřál Bidenovi k vítězství, nicméně poprvé jasně uvedl, že se jeho úřadování chýlí ke konci.

"Jakkoli to představuje konec nejlepšího prvního funkčního období v prezidentské historii, je to pouze začátek našeho boje za to učinit Ameriku znovu skvělou!" uvádí prezidentovo prohlášení.

Po násilnostech změnila řada republikánů názor

Obě komory Kongresu po obnovení jednání zamítly námitku proti výsledku hlasování volitelů ve státě Arizona téměř jednohlasně a poté i protest proti započítání volitelských hlasů z Pensylvánie. Proces uzavírání prezidentských voleb následně pokračoval a Kongres potvrdil dostatečný počet hlasů pro oficiální vyhlášení Bidenova vítězství. Po chaosu, evakuaci zákonodárců a následných hlasováních o dvou stížnostech se nad ránem washingtonského času zdály být pokusy o zablokování "certifikace" vítězství Joea Bidena definitivně u konce.

Námitku ohledně Arizony Senát odmítl poměrem 93 hlasů ku šesti. Část republikánských senátorů, kteří plánovali stížnost podpořit, změnila názor poté, co Kapitol obsadili Trumpovi příznivci, píše AP. Ve druhé komoře námitku na arizonský výsledek odmítlo 303 členů, pro jich bylo 121. Jasnou většinou odmítl Senát po rychlém projednání i stížnost na výsledek v Pensylvánii, kterou podpořilo sedm republikánských členů Kongresu. Jejich stranický kolega Mike Lee se proti iniciativě naopak jasně vymezil, když svůj záporný hlas oznámil slovy "ani omylem".

Stížnosti republikánských zákonodárců na výsledky voleb vycházely z nepodložených tvrzení o manipulaci s výsledky a neměly žádnou šanci na úspěch. Pro odmítnutí volitelských hlasů z daného státu by musely námitku podpořit obě komory Kongresu, což bylo vzhledem k demokratické většině ve sněmovně vyloučené. Někteří republikánští poslanci před propuknutím nepokojů naznačili, že hodlají podobné stížnosti jako v případě Arizony a Pensylvánie vznést i u několika dalších států. Několik z nich však ve světle násilí na půdě Kongresu změnilo názor, včetně senátorky Kelly Loefflerové, která v úterý v Georgii neobhájila svůj mandát ve volebním souboji s kandidátem demokratů.

Trumpovi příznivci na několik hodin obsadili Kapitol | zdroj: Profimedia

"Snažili se narušit naši demokracii. Nepodařilo se jim to," uvedl na začátek obnoveného setkání a před hlasováním o Arizoně lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. "Neúspěšná vzpoura" podle něj jen vyjasnila úkol Kongresu. "Potvrdíme vítěze loňských prezidentských voleb," oznámil. Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer následně nazval Trumpa demagogem a ty, kteří pronikli do Kapitolu, "domácími teroristy".

Světový tisk: Trumpova hanba, útok na demokracii a pokus o puč

Světový tisk dnes ostře odsoudil středeční vtrhnutí radikálních stoupenců odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa do sídla parlamentu ve Washingtonu. Britský deník The Guardian, švédský Dagens Nyheter nebo dánský Politiken dokonce píšou o pokusu o puč. Podle australského listu The Age Trump, který dosud neuznal porážku v listopadových prezidentských volbách, morálně a politicky selhal. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung píše o skandálu, který neodráží ani tak stav USA, jako stav prezidenta.

"Prezident Spojených států se ve středu postavil do čela puče. Skutečná lůza se pokusila o státní převrat v podobě násilných výtržností, při nichž vtrhli do budovy Kapitolu," píše přední britský deník. Pokusem o puč však podle něj bylo už předchozí zpochybňování výsledků voleb volenými republikány na schůzi, která měla formálně výsledky potvrdit. "Venkovní dav by neexistoval bez politiků uvnitř," dodal The Guardian.

Také liberální švédský list Dagens Nyheter píše o puči a sahá i k tvrdším výrazům. "Je velmi obtížné účastníky označit jinak než jako teroristy," píše periodikum. "Jediní, kteří se ze scén ve Washingtonu mohou radovat, jsou nepřátelé USA. Je to vrchol pokusů rozštěpit Západ, což léta podněcovala zejména Moskva," dodal Dagens Nyheter.

"Byl to opravdový pokus o převrat, podněcovaný mužem, který nese na papíře odpovědnost za ochranu USA a jejich demokracie: Donaldem J. Trumpem. Trump je zcela zjevně tak velkým nebezpečím pro americkou demokracii, že by měl být sesazen a trestně stíhán," soudí dánský Politiken.

Australský deník The Age viní z násilností Trumpa: "Tím, že Trump odmítl akceptovat pokojný přechod moci, zašpinil krevní oběh americké politiky a nevyhnutelně vyvolal násilí."

"Trumpovo lhaní o volebním podvodu vedle katastrofálního přístupu ke koronavirové pandemii zajistí, že do amerických dějin vejde jako jeden z nejhorších prezidentů - a možná jako vůbec nejhorší. Kromě morálního selhání končí své prezidentství politickým selháním," píše The Age.

Italská La Repubblica píše, že středa byla v USA temný, ale zároveň také uklidňující den pro americkou demokracii. Poukazuje mimo jiné na vyjádření vůdce republikánské většiny v Senátu Mitche McConnella a viceprezidenta Mikea Pence, kteří se odmítli podílet na zpochybňování výsledků voleb. "Americká demokracie ve včerejší zkoušce nervů prokázala, že ještě má obranné síly vzdorující autoritářským impulsům prezidenta, který je ochoten učinit vše pro to, aby nemusel opustit Bílý dům," uvedla La Repubblica.

Španělský deník El País napsal, že "obdivuhodná demokracie Spojených států zažila jednu ze svých nejtemnějších hodin". "Poučení pro všechny západní demokracie nemůže být jasnější: Cena za polarizaci je extrémně vysoká," varuje El País.

Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) označil scény z Kapitolu za skandál, který "neodráží primárně stav USA, ale stav jejich prezidenta". "Úkolem republikánů i demokratů v příštích letech bude odpojit se od Trumpovy sféry vlivu a od extremistických elementů jeho přívrženců a připoutat k sobě převážnou část jeho voličské základny, miliony zcela normálních amerických občanů," domnívá se NZZ.

"Je jasné, že útok na Kapitol bude mít na celém světě velký dopad. Ať se to vyvine jakkoli, je to velká rána americké demokracii. Celý systém nyní bude zpochybňován. Nehledě na to, zda lze tento vývoj nějak logicky zdůvodnit, zůstává především zjištění, že zemřela víra ve volby ve státě, který tvrdil, že exportuje demokracii do dalších zemí. To je nejen pro USA černý den," napsal belgický deník De Tijd.

Německý magazín Der Spiegel v komentáři uvádí, že odpovědnost za dění má Trump, který už před Vánocemi vyzýval své přívržence , aby se ve Washingtonu 6. ledna zúčastnili velkého protestu. "Buďte tam a buďte rozzuření!" napsal tehdy podle časopisu prezident. "A zuřivé to bylo," dodal Der Spiegel. Magazín se rovněž pozastavil nad tím, že Trump se ve videoposelství a v tweetech davu zastal a vyzval, aby si lidé tento den pamatovali. "Na tento den bude ale vzpomínat celá Amerika. Znepokojivé obrázky se vtisknou do kolektivní paměti Spojených států jako den hanby, kdy na instituce druhé nejstarší demokracie světa zaútočil běsnící dav," napsal Der Spiegel.

V dalším komentáři Der Spiegel poukazuje na to, že středeční dění ve Washingtonu byli dosud lidé zvyklí vídat v jiných zemích. "Takové scény lidé znají z padlých států a represivních režimů. Ne z USA, které se pyšní tím, že jsou kolébkou a ochráncem západních demokracií," dodal magazín.

O ostudě podobně jako jiná německá média psal i list Süddeutsche Zeitung, který násilné události ve Washingtonu označil za puč šílenství. "Je to ostuda Washingtonu," napsal deník. "Pokud se právní stát tomuto prezidentovi konečně nepostaví, pak prohrál," dodal.

Hlavním viníkem násilností je podle amerických médií Trump

Hlavním viníkem násilností v Kapitolu je prezident Donald Trump, jeho štvavá rétorika a neschopnost přijmout výsledky loňských voleb, v nichž zvítězil jeho demokratický rival Joe Biden, píší v komentářích americká média. Některá z nich, včetně deníků The New York Times a Washington Post, uvedla, že prezident musí nést odpovědnost za důsledky svých činů a že by měl okamžitě opustit úřad.

"Ty útoky rozpoutal pan Trump. Měsíce protestoval proti listopadovému verdiktu voličů. Svolal své příznivce do Washingtonu a vyzval je, aby pochodovali ke Kapitolu. Řekl jim, že volby někdo ukradl. Řekl jim, aby bojovali. Řekl jim, že se k nim možná připojí, a ještě dlouhé hodiny poté, co násilím pronikli do budovy, odmítal jejich činy odsoudit a neudělal nic na obranu ústavy, již se přísahou zavázal chránit," napsal deník The New York Times, podle něhož by něco takového prezidentovi a jeho republikánským spojencům nemělo projít.

"Prezident by měl nést odpovědnost, ať už skrze proceduru impeachmentu či trestní stíhání - a totéž platí pro jeho příznivce, kteří násilnosti páchali," dodal list v redakčním komentáři.

"Odmítnutí prezidenta Trumpa uznat volební porážku a jeho nekončící podněcování příznivců vedlo k něčemu zcela nemyslitelnému," popsal útok na budovu Kongresu list The Washington Post. "Zodpovědnost za tento akt vzpoury leží výhradně na prezidentovi, který ukázal, že jeho další setrvání v úřadu je ohrožením americké demokracie. Měl by být sesazen," dodala redakce v komentáři.

Stanice CNN popsala středeční události jako "jeden z nejděsivějších dnů americké historie" a uvedla, že USA čeká 13 dní nebezpečí předtím, než "nepříčetný" vrchní velitel skončí v úřadu.

Jako spoluviníka obléhání Kapitolu označila současného šéfa Bílého domu i agentura AP, podle které dav vyprovokovaly "destruktivní síly, které prezident Trump léta rozdmýchává a které vyvrcholily narušením demokratického procesu, který měl ukončit jeho neústavní pokus zůstat u moci". "Násilnosti... se zrodily kvůli muži, který přísahal chránit právě ty demokratické tradice, které se výtržníci pokusili jeho jménem narušit," napsala AP.