Plíživá anexe: Rusko pohlcuje armádu části gruzínského území

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Vojenské jednotky mezinárodně neuznané Jižní Osetie budou součástí ruské armády. Gruzie, která považuje území za své, hovoří o pokračující ruské anexe.

Vojenské cvičení v Jižní Osetii

Vojenské cvičení v Jižní Osetii,zdroj: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal federální zákon o ratifikaci dohody mezi Ruskou federací a Jižní Osetií o postupném začlenění jednotek mezinárodně neuznané republiky do ruských ozbrojených sil.

Dohodu loni na jaře v Moskvě slavnostně stvrdili ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho jihoosetinský kolega Ibragim Gassejev. Šéf ruského obranného rezortu tehdy prohlásil, že dohoda přispěje ke stabilizaci situace na Kavkaze.

"Dohoda ovlivní upevňování bezpečnosti regionu a jednoznačně bude ještě jedním faktorem k tomu, aby nikoho už nenapadlo obnovit ozbrojený konflikt nebo zopakovat to, k čemu došlo v roce 2008," nechal se slyšet ruský ministr obrany Šojgu.

Jihoostetinský generál poděkoval Rusku za poskytnutou pomoc a podporu míru v regionu. "Díky Rusku žijeme v míru a budujeme svou budoucnost," prohlásil šéf obrany neuznaného státního útvaru Ibragim Gassejev.

Společný deštník

Co dohoda předpokládá? Umožní například nábor obyvatel Jižní Osetie s ruským občanstvím na vojenskou službu v ruských ozbrojených složkách a jejich vyslání na ruskou vojenskou základu v Jižní Osetii do aktivní služby zatím ještě sousední země.

Dokument rovněž nenutí brance sloužit ve dvou armádách. Občané, kteří absolvovali základní vojenskou službu v ozbrojených silách jednoho státu, jsou zbaveni povinnosti prezenční služby v silách druhého státu. Jinými slovy, Jihoosetinci si mohou odkroutit vojnu v Rusku a doma pak narukovat nemusí.

Smysl dohody zcela upřímně popsal první zástupce náčelníka hlavní operativní správy ruského generálního štábu Viktor Poznichir. Má rozšířit bezpečnostní vliv o kousek dál a vytvořit bezpečnostní deštník nad územím, které mezinárodní společenství považuje za území Gruzie.

"Splnění dohody umožní vytvořit společný obranný prostor dvou států a zapojí jihoosetinské jednotky do jednotného systému přípravy a nasazení vojsk Jižního vojenského okruhu," uvedl v ruském senátu generálporučík Poznichir.

Plíživá anexe

Na druhé straně uměle vytvořené hranice z ostnatého drátu vnímají dokument zcela opačně. Gruzie, která považuje vzbouřený region za své území, vidí smlouvu mezi Ruskem a Jižní Osetií jako pokračování anexe svého teritoria.

"Ruské síly se nacházejí na území naší země od srpna 2008 a zcela kontrolují situaci v bezpečnostní sféře. Z tohoto hlediska se nic nezmění, ale jde o ještě jeden krok k anexi gruzínského území. Je to další ruský provokace namířená na destabilizaci regionu," ohodnotil smlouvu náměstek gruzínského ministra zahraničí David Dondua.

Podobný pohled na zapojení jihoosetinských jednotek do ruské armády má politolog Solomon Lebanidze. Podle jeho názoru jde o pokračování ruské anexe, která je dlouhodobou tendencí.

"K procesu anexe regionu dochází postupně. Tento proces se v osetinských politických kruzích nazývá spojení dvou Osetií. Loni v Jižní Osetii proběhlo hlasování ohledně přejmenovaní regionu. Nyní se okupovaný region nazývá Republika Jižní Osetie - Stát Alanie. To znamená, že se nyní pravá Osetie, která je částí Ruska a leží na Severním Kavkazu, nazývá Alanie a stejně se jmenuje také gruzínský region. Ačkoliv z historického hlediska Alanie vždy existovala v Předkavkazsku, neměla etnický význam, ale sjednocovala severokavkazské kmeny," jak uvedl pro Tiscali.cz gruzínský expert na Kavkaz.

Lebanidze je přesvědčen, že k integraci jihoosetinských ozbrojených složek do ruských orgánů už dávno došlo. Formálně i neformálně. Dohoda mezi Moskvou a Cchinvali je jen na oko.

Rusové dávno velí

"Integrace vojenských jednotek Jižní Osetie do ruské armády má absolutně formální charakter. Mladí lidé z regionu slouží v ruských ozbrojených silách. Naopak velení jihoosetinských ozbrojených sil tvoří bývalí důstojníci ruské armády nebo ruští důstojníci doposud v aktivní službě. Proto si myslím, že začlenění jihoosetinských jednotek do ruské armády je čistě formální záležitost," míní gruzínský politolog.

Proces anexe má, podle názoru odborníka, ještě jeden důležitý aspekt. Je přímo spojen s posílením vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Gruzií, která se dlouhodobě snaží o vstup do NATO. Rusko si naopak rozšíření Aliance o Gruzii nepřeje.

Plíživá anexe Jižní Osetie podle Lebanidzeho však nerozdmýchala nový konflikt na Kavkaze. "Vojenskou eskalaci konfliktu vylučuji. Gruzie nemůže bojovat s Ruskem. To by bylo velmi hloupé. Řešení situace vidím pouze v dobré vůli Ruska nebo po přinucení Moskvy k neutralitě. Pouze po neutralizaci ruského faktora bude možné úspěšně vyřešit reintegraci tak zvané Jižní Osetie a Abcházie do Gruzie," dodává expert.

Jižní Osetie, společně s další vzbouřenou republikou Abcházií, se od Gruzie odtrhla na začátku 90. let. Jednostranné vyhlášení nezávislosti vzbouřené republiky v prosinci 1991 doprovázel krvavý konflikt, který nepřispěl k mezinárodnímu uznání Jižní Osetie ani k jejímu návratu do Gruzie.

Jižní Osetie fungovala jako de facto nezávislý státní útvar, který se opíral o podporu Moskvy.

K novému válečnému střetu došlo v srpnu 2008 po náhlé eskalaci situace, na níž gruzínská armáda reagovala pokusem připojit rebelující republiku zpět silou. Do konfliktu zasáhla ruská armáda, která vytlačila gruzínské síly hluboko do vnitrozemí.

Jako reakci na konflikt Moskva uznala koncem srpna 2008 nezávislost Jižní Osetie. V republice byla následně zřízena ruská vojenská základna.

V současné době Jižní Osetii uznávají pouze čtyři státy: Rusko, Venezuela, Nikaragua a richooceánská republika Nauru. 

Tagy: Rusko zahraničí Gruzie anexe separatismus mezinárodní politika geopolitika války a ozbrojené konflikty Jižní Osetie pětidenní válka

Zdroje: Vlastní