Rada ministrů zahraničí zemí EU nedávno prodloužila sankce proti Rusku spojené s anexí poloostrova. Stále platí, že je zakázán dovoz zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU a investování na těchto územích. Evropští občané ani společnosti se sídlem na unijním území nemohou na Krymu kupovat nemovitosti, financovat tamní společnosti ani poskytovat související služby. Na Krymu a v Sevastopolu nelze poskytovat ani turistické služby.

A to vše nejméně do konce června 2018. Poté Rada EU může znovu rozhodnout o prodloužení sankcí.

Kreml si ovšem s uvalenými restrikcemi ovšem hlavu neláme. Alespoň deklarativně, tedy podle prohlášení. Zároveň přitom hraje na city evropských politiků. "Tak jako doposud s těmito sankcemi nesouhlasíme, nepovažujeme je za legitimní. Navíc jsme toho názoru, že tyto sankce neškodí pouze nám, ale i zemím, které jsou jejich iniciátory," nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na rozhodnutí Evropské unie.

Nad Krymem už třetí rok vlaje ruská trikolora a panují tam ruské pořádky. Poloostrov je jako odtržený od zbytku světa. Noha evropského obchodníka či investora tam oficiálně nesmí a mnohem přísnější pravidla platí pro Ukrajince.

Znemožněn je jakýkoliv dovoz zboží přímo z Ukrajiny, stejně jako vývoz na ukrajinské území. Byly rovněž přerušeny dodávky elektřiny i vody z ukrajinského území na Krym. S tím se musela Moskva narychlo vypořádat. Normálnímu životu brání i maličkosti. Obyvatelé Krymu napříkklad nemají legálně možnost stahovat nebo aktualizovat aplikace přes Google Play i AppStore.

Začarovaný poloostrov

Malá porce suché statistiky. Krym patří mezi regiony, které jsou nejvíce závislé na financování z federálního rozpočtu. Krymská kasa se z 65 procent plní tím, co poloostrovu dá Moskva. Nehledě na to, deficit rozpočtu Krymu v loňském roce oproti roku 2015 trojnásobně stoupl na 14,6 miliardy rublů (přibližně šest miliard korun).

Krym se naopak může pochlubit příjemným, dvojnásobným růstem investic. Jak ale poukazuje krymská politoložka Jevgenije Gorjunovová, v celkovém objemu investic se z převážné většiny jedná o ruské prostředky. Současně, míra soukromých investic na Krym se razantně snižuje - z 61,4 procenta z celkového objemu investic v roce 2014 na 22,9 procenta v roce 2016.

"To znamená, že ruský byznys není připraven investovat do regionu s pochybným statusem, navíc pod západními sankcemi," vysvětluje expertka.

Podíl zahraničních investic loni tvořil pouze 9,4 procenta z celkového objemu. Přitom v roce 2013, do připojení Krymu k Rusku, přímé zahraniční investice na poloostrově dosahovaly 1,6 miliardy dolarů.

Šok je pryč

S Jevgenijem Tarlo, podnikatelem a bývalým ruských senátorem, sedíme v restauraci v centru Moskvy. Pan Tarlo má svůj byznys v Rusku a na Krymu. Podnikat na poloostrově začal ještě před svržením režimu Viktora Janukovyče v roce 2014, jak zdůrazňuje.

"Na Krymu je normální, klidné podnikatelské klima. Zájem o podnikání na Krymu, jak uvnitř Ruska, tak i v zahraničí, je zřejmý. Počáteční šok od geopolitických změn je pryč. Většina Rusů i obyvatel Krymu je spokojena, že přechod pod ruskou jurisdikci se uskutečnil bez vážných otřesů. Také je však vidět i nespokojenost na Krymu. Část obyvatel si totiž myslela, že po připojení k Rusku všechny problémy ihned zmizí. Tak to samozřejmě není," popisuje situaci na poloostrově.

Ruský byznysmen má na poloostrově pozemek, na kterém chce postavit pension. "Když Krym patřil Ukrajině, tak jsem stavět nemohl. Teď se vše rozhýbalo," dodává.

Jak sám říká, hlavním úspěchem pro podnikatele je jasná legislativa a vymahatelnost práva, která byla při ukrajinské vládě značně nízká.

Sankce škodí

Po ruském obsazení Krymu se podnikatelský život na poloostrov změnil. Jak Tarlo přiznává, malý a střední byznys byl spojen s Ukrajinou a změny po anexi se ho výrazně dotkly. Přičemž jde zejména o podnikatele, kteří byli zvyklí obchodovat s Ukrajinou nebo z Ukrajiny dovážet zboží.

Nemalou roli sehrály na Krymu také západní sankce. Na poloostrově nepůsobí žádná mezinárodní banka, ani renomovaný ruský bankovní dům. Ještě donedávna se v nyní ruském regionu nedaly používat bankovní karty. Dochází tak často až ke kuriózním momentům, jak říká ruský byznysmen.

"Ruská banka Sberbank nedaleko Jalty koupila před sedmi lety hotel Mrija, který rekonstruovala a udělala z něho luxusní lázeňský rezort pro své zaměstnance. Ani tam však nejsou bankomaty Sberbanky, protože bankovní dům se obává sankcí. Je to logické. Pokud by na Sberbank byly uvaleny sankce, tak by to mohlo destabilizovat celý ruský bankovní systém," říká Tarlo.

V současné době se situace v bankovní oblasti na poloostrově zlepšila.

Hotel Mrija koupený Sberbankou | zdroj: Profimedia

"Na Krymu funguje pouze několik málo ruských bank, jde ale o menší bankovní domy. Řeší se také problémy s bankovními kartami. V prvním roce po připojení Krymu žádné karty na poloostrově nefungovaly a platit se tam dalo pouze hotově. Nyní bezhotovostní platby fungují přes malé ruské banky," vysvětluje ruský podnikatel.

Rozvoji podnikání na Krymu přitom podle něj škodí mnohem víc ruská realita než západní sankce. 

"Půjčku si lze na Krymu vzít za stejných podmínek jako v jiné části Ruska - tedy za velmi špatných podmínek. Jako malý podnikatel si odmítám půjčovat, protože neexistuje legální způsob podnikání, který by vám umožnil splácet úvěr s 15procentním úrokem, jaký nabízí naše banky," uzavírá s povzdechem.