„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy. Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom už Kyjev schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.

„My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie.

Summit lídrů EU, který se koná v Bruselu tento týden ve čtvrtek a v pátek, by měl rozhodovat celkem o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou - o zahájení přístupových rozhovorů s EU, o dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), o vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a rovněž o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku. Z těchto témat je podle Kuleby nejdůležitější právě zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem.

Pochybnosti panují mimo jiné kolem pozice Maďarska. Premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu a aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuze“. Orbán nicméně přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat.

„Atmosféra je plná očekávání a nevíme, jak proběhne Evropské rada. Všichni jsme asi četli sdělení, se kterým bude přijíždět maďarský premiér. Viděli jsme, že se včera v Argentině krátce potkali tváří v tvář s prezidentem Volodymyrem Zelenským,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Lipavský s tím, že i na dnešním jednání budou hlavními tématy právě situace na Ukrajině, ale i dění na Blízkém východě.

„Stále jsme se neposunuli v tom, že bychom měli přijatý dvanáctý sankční balík, česká pozice je pořád stejná,“ uvedl Lipavský s tím, že Česko balík sankcí podporuje a přišlo dokonce i s vlastním návrhem, a sice omezit v schengenském prostoru pohyb ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků. „Technicky vzato to není přímo součástí dvanáctého balíku, jen o tom mluvíme. Chceme, aby se tím evropské země zabývaly. Domnívám se, že z bezpečnostních zájmů je to důležité,“ dodal Lipavský.

Česko rovněž žádá v rámci dvanáctého balíku o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. Ministr Lipavský uvedl, že si není vědom toho, že by právě tento český požadavek komplikoval debatu o sankcích.

Válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná, řekl Řehka

Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na dnešní konferenci v Praze s názvem „Připraveni k boji?“ náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.

Řehka uvedl, že Rusko v podstatě přešlo na válečnou ekonomiku a výrobu a tajné služby stále zkracují odhady, za jak dlouho bude schopné obnovit své bojové síly. „Rusku se daří obcházet sankce přes střední Asii, Kavkaz. Rusko také jaderně zastrašuje a cíleně destabilizuje některé regiony. Dlouhodobě se snaží o narušení jednoty Západu a zpochybňování demokracie a státních institucí,“ řekl. Cílem dezinformací není přesvědčit adresáty o nějakém sdělení, ale vzbudit nejistotu a nedůvěru, míní.

„Válka s Ruskem není nepředstavitelná, byť nyní hodnotíme, že v tuto chvíli není pravděpodobná,“ uvedl Řehka. Nastat může podle něj kvůli nechtěné eskalaci nebo například v okamžiku, kdy protivník nabude přesvědčení, že střet je nevyhnutelný. „Může nastat příležitost, kdy si řekne teď, nebo nikdy,“ konstatoval Řehka.

Vyhnout se konfliktu není podle něj možné domluvou, fungovat bude jen odstrašení. „Rusko musí reálně vidět, že máme schopnosti a vůli se bránit. Není to o nějaké deklaraci, musí vidět, že to reálně nemá cenu,“ řekl Řehka. Varoval, že ruská armáda na Ukrajině se transformovala na válečnou a značně se liší od armády, která loni přijela do země s přesvědčením, že při krátké „speciální operaci“ ovládne zemi a dosadí loutkovou vládu. „Rusko se chystá na ještě intenzivnější a dlouhou válku,“ uvedl.

V té souvislosti je klíčové dál podporovat Ukrajinu. „Ukázala vůli a odvahu bránit se, což je lekce pro nás a další státy. Kupuje nám čas a drží Rusko dál od našich hranic,“ řekl Řehka. Válka na Ukrajině podle něj ukázala i pozitivní věci, například jednotu v rámci Evropské unie, která překvapila Rusy a asi i unii samotnou. „Teprve teď se ale bude lámat chleba, jak dlouho to vydrží,“ zdůraznil.

Odmítl výtky, že svými dřívějšími výroky o přípravě na válku straší veřejnost. „Společnost musí být pevná a soudržná. Povinností vojáků je popisovat realitu, ne ji malovat narůžovo. Cílem není šířit strach, ale zvýšit připravenost a odolnost,“ řekl. Nelze podle něj budovat odolnou společnost, a přitom nemluvit otevřeně o hrozbách. „K odolnosti se nepromlčíte, ani nevyčekáte, odolnost vyžaduje akci,“ dodal. Odolnost společnosti by podle něj mohly zvýšit výchova, vzdělávání, ale hlavně širší výuka moderních dějin.

V Česku se podle Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. Je potřeba identifikovat problém, připustit si ho a seriózně se o něm bavit, řekl. „Já bych vám přál někdy, zajděte si na sněmovní výbor pro obranu. To opravdu uvidíte strategickou diskusi, to na vás zapůsobí na dlouho. A to je odborný orgán našich zákonodárců,“ podotkl. Strategické diskuse o obraně postrádá i v médiích.