„Ukrajina nebojuje jen proti agresorovi, ale i za Evropu. Až se připojí k naší rodině, bude to konečné vítězství Ukrajiny. A v tom hrajeme rozhodující roli,“ řekla šéfka unijní exekutivy na úvod debaty věnované přípravě summitu lídrů členských zemí. Ti budou od čtvrtka v Bruselu jednat nejen o uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, ale právě také o zahájení přístupových rozhovorů na cestě Ukrajiny do EU.

Ukraine is making great strides to pass the necessary reforms.

And we should match its determination.

Ukraine also needs our sustained financial support.

We will discuss this at EUCO tomorrow ↓ https://t.co/3w4ZW1sdj3

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 13, 2023

Téměř všechny země tento plán podporují a premiér předsednického Španělska Sánchez dnes prohlásil, že chce oficiální otevření rozhovorů stihnout do přelomu roku, kdy Madrid předá vedení Rady EU Belgii.

To však odmítá předseda maďarské vlády. Orbán dnes zopakoval, že je proti přístupovým rozhovorům. Politik mnohými považovaný za hlavního spojence ruského vůdce Vladimira Putina v EU blokoval finanční pomoc Ukrajině i na summitu před rokem, svolil až po příslibu možného uvolnění části zmrazených fondů, které komise Maďarsku odmítá vyplácet kvůli problémům s právním státem.

Komise má dnes podle unijních činitelů dokončit hodnocení části maďarských opatření, která mají vyjít vstříc požadavkům Bruselu. Pokud bude unijní exekutiva spokojena, může se Maďarsko dočkat uvolnění až deseti miliard eur (245 miliard korun). Část zejména levicových a liberálních poslanců dnes možné poskytnutí peněz Orbánovi krátce před klíčovým summitem kritizovala jako nepřípustný ústupek.

„Pokud komise nyní vyplatí panu Orbánovi tučný šek, nebude to nic než platba vyděrači. Všichni se dozvědí, že se vydírání vyplatí,“ řekl místopředseda frakce socialistů Pedro Marques. Podle liberálky Hilde Vautmansové nemůže dostat „jediné euro někdo, kdo nesdílí naše hodnoty“. Komise Maďarsku vyčítá nedostatky v boji proti korupci, omezování nezávislosti justice či plurality médií. Komise odmítá, že by případné uvolnění peněz pro Maďarsko souviselo s podporou Ukrajiny, podle její místopředsedkyně Věry Jourové dnes uplyne předem stanovený termín pro hodnocení maďarských opatření.

Velká část poslanců dnes vyzývala, aby summit schválil finanční podporu i otevření přístupových jednání. Řada z nich upozorňovala, že v době nejistého osudu další pomoci od Spojených států jako klíčového ukrajinského podporovatele je role EU důležitější než dříve. „Nemůžeme předpokládat, že ostatní části světa budou Ukrajinu finančně a vojensky podporovat, pokud nepůjdeme v první linii my,“ prohlásil poslanec nejpočetnější lidovecké frakce Siegfried Murešan.

Podle von der Leyenové Kyjev pokročil v reformách včetně rozšířeného užívání jazyka menšin ve školách, což je jeden z požadavků znějících z Budapešti. Reforma zákona o národnostních menšinách podle ní umožní širší užívání jejich jazyka ve školách či na veřejných akcích. „Národnostní menšinové skupiny už reagovaly pozitivně. A naše úvodní hodnocení je také pozitivní,“ prohlásila von der Leyenová.

Orbán zůstává proti přístupovým rozhovorům mezi EU a Ukrajinou

Maďarsko se bude držet svého postoje, že Evropská unie nesmí zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou, ale měla by místo toho usilovat o strategické partnerství s touto zemí. Podle agentury Reuters to uvedl premiér Viktor Orbán v dnes zveřejněném rozhovoru na webu Mandiner. Ministerský předseda dále zopakoval, že tato otázka by měla být vyřazena z programu summitu EU, neboť Maďarsko neschválí zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.

„EU se chystá udělat strašlivou chybu, a my tomu musíme zabránit, i když 26 (členů) tu chybu udělat chce,“ řekl Orbán v interview. „Pokud chceme Ukrajině poskytnout podporu, geostrategický signál, pak bychom měli, ale není to členství,“ dodal.

Our position is based on one thing and one thing only: the will of the Hungarian people. https://t.co/M2be49B8xt

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 12, 2023

V parlamentu pak podle Reuters prohlásil, že urychlený proces přistoupení Ukrajiny k Evropské unii není v zájmu Maďarska ani samotné EU. „Vezmeme-li v úvahu čísla, ekonomické analýzy a vezmeme-li vážně, že cílem rozhovorů (s Ukrajinou) by bylo udělení členství - abychom to nepoužívali jako politické gesto - protože členství k tomu neslouží... pak musíme říct, že tato myšlenka je v tuto chvíli absurdní, směšná a není seriózní,“ řekl ve svém dnešním projevu před zákonodárci.

Summit EU by měl tento týden rozhodovat o několika tématech týkajících se Ukrajiny, včetně otevření přístupových rozhovorů a další pomoci zemi čelící od loňského února ruské agresi. Pochybnosti panují právě kolem pozice Budapešti. Orbán už minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu a aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuze“. Už dříve dával najevo, že zahájit jednání s Kyjevem o vstupu do EU považuje za předčasné.

Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči sousední zemi. Loni až do poloviny prosince blokovalo schválení 18 miliard eur, které unie vyčlenila pro Kyjev na letošní rok.

Slovensko podle Fica zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do EU podpoří

Slovensko podpoří zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, byť Kyjev na takový krok není připraven, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. „Nebudeme bránit rozhodnutí Evropské unie, aby otevřela jednání s Ukrajinou. Jde o politické rozhodnutí, nemá to nic společného s realitou. Ukrajina není absolutně připravena na otevření negociací,“ řekl před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu Fico, který už v minulosti podpořil snahy Kyjeva o vstup do EU.

Nynější Ficův kabinet, který nastoupil do úřadu v říjnu, odmítl na rozdíl od bývalých slovenských vlád dodávat ze státních zásob vojenský materiál Ukrajině bránící se ruské invazi. Fico také odmítá případné členství Ukrajiny v NATO a sousední zemi opakovaně označil za jeden z nejzkorumpovanějších států na světě.

Desítky osobností vyzývají Fialu, aby se na summitu zasadil o pomoc Ukrajině

Šest desítek osobností vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby na čtvrtečním summitu lídrů Evropské unie prosazoval finanční pomoc Ukrajině i přes možné veto Maďarska. Uvedli to v otevřeném dopise, který v minulých dnech doručili na úřad vlády. Fiala v odpovědi uvedl, že pokračování podpory Ukrajiny je českou prioritou na summitu, stejně jako zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.

Signatáři dopisu žádají premiéra, aby v případě maďarského veta prosazoval samostatný finanční mechanismus ostatních zemí EU. „Není přípustné, aby skupina 26 ekonomicky silných demokratických zemí byla blokována jedním premiérem, u kterého je podezření, že je klientelisticky propojen s ruským zločinným režimem,“ uvedli autoři dopisu adresovaného premiérovi. „Apelujeme na Vás, pokusme se vytvořit způsob, jak zajistit odpovědné a kvalitně řízené financování obrany našeho významného partnera, jímž Ukrajina je,“ dodali.

K výzvě se připojil mimo jiné kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka, sociolog Fedor Gál či šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Pod dopisem se podepsali také mnozí signatáři Charty 77 a zástupci organizací, které Ukrajině pomáhají.

Ministerský předseda v odpovědi uvedl, že Česko od začátku ruské agrese patří k předním podporovatelům Ukrajiny a usiluje o silnou a jednotnou evropskou reakci. Podpora napadené země podle něj byla také hlavní prioritou loňského českého předsednictví v Radě EU.

„K jednání budu přistupovat také s cílem udržení jednoty v rámci Evropské unie a udělám maximum pro nalezení konsensu. Nicméně pokud by nastal scénář, na který poukazujete, jsem připraven aktivně diskutovat takové řešení pro pokračující podporu Ukrajiny, na němž by naprostá většina členských států našla shodu,“ dodal Fiala.

Summit lídrů EU by měl rozhodovat o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou, a to o zahájení přístupových rozhovorů s EU, dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku.