V boji proti světelnému znečištění se zakládají takzvané rezervace tmavé oblohy. V Česku vznikly už tři oblasti, v Jizerských Horách, na Beskydsku a Manětínsku. I když těchto několik set metrů čtverečních nenabízí dokonalou tmu, přece jen ve srovnání s jinými oblastmi nabízí zážitek, který je lidem ve velkých městech odepřen.

Ale i do těchto rezervací proniká všudypřítomný světelný smog. Například do rezervace na Jizersku dopadá světlo ze zářících polských skleníků a únoru proto čeští diplomaté žádali své polské protějšky, aby situaci začali řešit. Pomoci by mělo zastínění, které se běžně provází například v Nizozemsku.

Neviditelná tma

Nedávno vydaný Atlas světelného znečištění potvrdil, že ze tmy se stalo vzácné zboží. Mléčnou dráhu nevidí 60 procent Evropanů. A 88 procent Evropy je zasaženo světelným znečištěním. Česká republika je svojí polohou uprostřed Evropy v nepříjemné situaci, kdy k nám dopadá světlo i z ostatních zemí.

Světelné znečištění mají na svědomí hlavně velká města | zdroj: Facebook

Situace se navíc v posledních letech výrazně zhoršila. Míra světelného znečištění vzrostla v některých evropských aglomeracích za posledních 20 let až desetkrát. Světlo, které míří přímo do nebe se odráží a roznáší do okolí na molekulách plynu a prachových částicích a působí jako světelný smog.

Na evropské obloze se negativně podepisuje stále oblíbenější trend neúčelného svícení, který má podobu nasvěcování památek, používání extrémně silných pouličních lamp, ale i expanze nočních reklam. K nim se přidávají i sportoviště, parkoviště a samozřejmě i světlo z budov.

Světlený karcinogen

Silné světlo v noci vadí nejen milovníkům hvězdného nebe, ale má negativní dopady na lidské zdraví. Lidské tělo totiž potřebuje tmu, aby mohlo tvořit melatonin. Ten, kromě vlivu na naše vnitřní hodiny, působí jako nejúčinnější antioxidant, který snižuje riziko rakoviny.

Nedostatek melatoninu v oblastech se silným světelným znečištěním se dává do souvislosti se vznikem rakoviny prsou a prostaty. I Světová zdravotnická organizace WHO označuje narušení pravidelného životního cyklu za karcinogen.

Příliš drahý smog

Plýtvání světlem se projevuje i v našich peněženkách. Evropské náklady na nevyužité světlo jsou odhadovány na částku 5,2 miliard euro ročně (140 miliard korun). Celosvětově spolyká osvětlení pětinu elektrické energie.

Vysoká cena za zbytečné plýtvání se projevuje i ve snahách zbytečné svícení omezit. V italské Lombardii platí zákaz plýtváním světlem od roku 2008. I u nás platí zákon, který umožňuje obcím zakazovat zbytečné světelné znečišťování. Reálně se vztahuje především na osvětlené reklamní plochy a používání laserové techniky při různých akcích.

Především kvůli finančním nákladům se v noci vypíná osvětlení Pražského hradu, který tím ušetří až 130 tisíc korun ročně. V Paříži ze stejných pohnutek zhasínají i světlo namířené na Eiffelovu věž. Koloseum v Římě nebo londýnský Buckhinghamský palác se do tmy ale nenoří nikdy.

Pokračující urbanizace a expanze měst hrozí, že problém světelného smogu se bude jenom zhoršovat. S tím budou narůstat i související zdravotní rizika, ekonomické plýtvání, či likvidace fauny a flóry do té míry, až bude světelné znečištění vnímáno jako skutečný problém, který ohrožuje lidstvo a není pouze stížností astronomů a milovníků hvězdné oblohy.