OSN jako naděje pro Ukrajinu?

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Bývalý šéf NATO představil plán mírové mise na východě Ukrajiny. Má to háček. Skepticky se k němu staví v Kyjevě i ve vzbouřených republikách.

Ukrajinský voják ve válečné oblasti na východě Ukrajiny

Ukrajinský voják ve válečné oblasti na východě Ukrajiny,zdroj: Profimedia.cz

Před čtyřmi lety na Ukrajině demonstranti svrhli autoritářského prezidenta Viktora Janukovyče. Začala nová kapitola země. Kapitola, ve které se radost ze svobody úzce prolíná s agresí a krvavým konfliktem.

Válka na východě Ukrajiny mezi vládními silami a samozvanými republikami připravila o život přes 10 tisíc lidí. Boje na frontě pokračují navzdory minské dohodě o příměří podepsané v únoru 2015. Jen ukrajinská armáda od začátku letošního roku přišla podle oficiálních údajů o bezmála 30 vojáků.

Zastavit konflikt by mohla třetí síla. Bývalý šéf Severoatlantické aliance a současný poradce ukrajinského prezidenta Anders Fogh Rasmussen přišel s návrhem na vyslání mírových jednotek OSN na Kyjevem nekontrolované území.

Putinův nástřel

Stabilizovat situaci na východě Ukrajině s podporou mezinárodních mírových jednotek není ani nový, ani originální nápad. Ukrajinská vláda zvažovala, zda nepožádat Organizaci spojených národů (OSN) o vyslání modrých příleb do vzbouřených republik koncem roku 2014. Tehdy po smrtícím létu zavládlo na několik měsíců příměří, než se ale o mírových jednotkách začalo hovořit na mezinárodní úrovni, znovu se rozhořely prudké boje.

Správná konstelace přející seriózní diskuzi o jejich nasazení na Ukrajině nastala až začátkem loňského září. S iniciativou vyslat mírové síly přišel ruský prezident Vladimir Putin. Moskva, která nepokrytě straní donbaským rebelům, se do té doby bránila jakékoliv účasti cizích jednotek v ukrajinském konfliktu. Změna postoje je připisována snaze Kremlu oslabit západní sankce, nebo zmrazit východoukrajinský konflikt.

Putin konkrétní plán na stůl nepoložil. Pouze zmínil pár podmínek: modré přilby budou chránit misi OBSE dohlížející už čtvrtým rokem na klid zbraní v regionu; mírové jednotky budou působit pouze na frontové linii, volně se pohybovat po území neuznaných republik nebudou a už vůbec nesmí na hranici s Ruskem.

Putinův nástřel leží už půl roku pod haldou papírů kdesi v kremelské kanceláři. Ucelenější koncepce se objevila před pár dny. Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance na  mnichovské bezpečnostní konferenci prezentoval sofistikovanější a na první pohled přijatelnější pro mezinárodní hráče usilující o stabilizaci Ukrajiny plán nasazení mírových sil OSN.

S Brazílií a Běloruskem, ale bez NATO

Rasmussen navrhuje, aby mírové jednotky na východě Ukrajiny měly jasný a nezpochybnitelný mandát Rady bezpečnosti OSN. Nasazeny mají být  poté, co bude v regionu platit klid zbraní. Modré přilby budou dohlížet na dodržení dohody z Minsku, především svou přítomností mají zajistit uskutečnění voleb.

Na misi do neuznaných republik by se podle exšéfa NATO mělo vydat 20 tisíc vojáků a čtyři tisíce policistů. Čtvrtina příslušníků ozbrojených sil by měla působit na ruské hranici. Plán počítá s tím, že na východ Ukrajiny pošlou své lidi státy, jejichž tamní přítomnost bude přijatelná pro všechny strany konfliktu.

Bývalý generální tajemník aliance předpokládá, že by se mise mohly zúčastnit neutrální evropské státy jako Finsko, Rakousko nebo Švédsko, některé jihoamerické země jako Argentina nebo Brazílie, případně státy, které jsou členy bezpečnostních organizací ale mají dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou - například Bělorusko, Kazachstán nebo Řecko.

"Pokud uvidíme odpovídající podmínky a pokud uvidíme, že tato mise může pomoci, tak jsme tomu otevřeni," nechal se slyšet švédský ministr obrany Peter Hultqvist. Zájem o účast v mírové misi potvrdilo také Finsko a Bělorusko.

Ukrajinská skepse

Pohne se kupředu řešení konfliktu, který je ohniskem nestability v Evropě? Zatím ne. Rasmussenův plán už schytal kritiku od Kyjeva. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin prohlásil, že dokument je důstojný, ale obsahuje návrhy s nimiž země nemůže souhlasit.

"Celkově Rasmussenův plán odpovídá ukrajinským očekáváním. S určitými rozpaky ale vnímám návrh, aby se mise zúčastnilo Bělorusko. To není a priori možné, neboť Bělorusko na mezinárodní aréně demonstrovalo svou angažovanost, když v OSN hlasovalo proti rezoluci o potlačení lidských práv na Krymu. Minsk je zároveň částí Svazového státu Ruska a Běloruska a Moskvou řízené vojenské organizace ODKB. Nelze proto hovořit o běloruské neutralitě," sdělil Tiscali.cz svůj pohled Ihor Solovej, šéf mezinárodního oddělení respektovaného ukrajinského serveru LB.ua.

Podle ukrajinského experta je nasazení mírových sil na východě Ukrajiny kompromisní varianta. Kyjev by byl nejraději, pokud by se z neuznaných republik stáhla ruská vojska a vláda by kontrolovala ukrajinsko-ruskou hranici. "Modré přilby mohou ale zabránit smrti ukrajinských vojáků na Donbasu a humanitární katastrofě v okupovaných regionech," vysvětluje.

Solovej si myslí, že mírová mise může být pro Moskvu výhodná. Může se totiž stáhnout z východu Ukrajiny a zachovat si tvář. Záleží na tom, jakou strategii Rusko zvolí - deeskalaci konfliktu nebo zachování napětí v regionu. Jen těžko lze spoléhat na to, že mírové jednotky vyřeší východoukrajinskou krizi, jak dodává expert.

"Mírové síly budou schopny ukončit konflikt na Donbasu asi tak stejně, jako ukončily jakékoliv jiné konflikty, v nichž působily. Nicméně, modré přilby jsou přechodnou etapou k další regulaci situace. Nikoliv silou, ale politicky," myslí si ukrajinský novinář.

Válka má větší šanci, než mírové síly

Skepse k smyslu nasazení mírových jednotek na východě Ukrajiny zní rovněž z neuznaných republiky. Vnímají to jako politickou hru, která nebude dotažena do konce. Naopak obviňují Kyjev z válečných příprav.

"Myslím, že do nasazení mírových sil na Donbasu je ještě velmi daleko. Ačkoliv se o tom nepochybně bude jednat. Proces probíhá. V současné době existuje minská dohoda, jejíž formální cíle nejsou dosaženy. Jednání o modrých přilbách mohou probíhat se stejným úspěchem. Současná Ukrajina, v té podobě jaké nyní existuje, je naladěna pouze na válku. Navíc si myslím, že pokud mírové síly budou na území Donbasu uskutečně nasazeny, tak tomu bude určitě předcházet eskalace ozbrojeného konfliktu iniciovaná Ukrajinou, která se pokusí obsadit Donbas silou," sdělil v rozhovoru pro Tiscali.cz Alexandr Borodaj, předseda Svazu dobrovolníků Donbasu a někdejší premiér vzbouřené Doněcké lidové republiky.

Podle jeho slov je válka na východě Ukrajiny, kterou v Kyjevě nazývají válku s Ruskem, smyslem existence současné ukrajinské vlády. Samotné nasazení mírových jednotek nepomůže vyplnění minské dohody, neboť síly OSN nepřinutí Ukrajinu dodržet závazky, které na sebe vzala - například federalizaci země.

"Jak ukazuje mezinárodní praxe, nasazení mírových sil zachovává status quo. To znamená, že konflikt nezmizí, ale z horké fáze přejde do studené. Jen bůh ví jak dlouho studená nebo vlažná fáze potrvá. Možná přesně tak dlouho, jako dlouho budou nasazeni modré přilby. Mohou to být roky nebo desetiletí," pesimisticky dodává Borodaj.

Bývalý doněcký premiér si rovněž myslí, že obyvatelé vzbouřených republik nebudou vítat mírové jednotky chlebem a solí. Budou jim nedůvěřovat, podobně jako nedůvěřují pozorovatelům OBSE. "Obyvatelé republik budou vnímat jakékoliv zahraniční síly jako okupační vojska Západu. A je jedno, jakou barvu budou mít jejich nášivky na uniformách," dodává Alexandr Borodaj.

Tagy: Rusko zahraničí Ukrajina OSN mezinárodní politika geopolitika boje na východě Ukrajiny válka na Donbasu války a ozbrojené konflikty

Zdroje: Vlastní