Znepokojení nad posledním vývojem vyjádřil nejen předseda Evropské rady Donald Tusk a Rada bezpečnosti OSN, ale na pondělní berlínské schůzce i německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident.

Petro Porošenko poděkoval Německu za podporu a znovu obvinil Moskvu z vedení hybridní války. Berlín ani Kyjev svůj pohled na konflikt nezměnily. Ukrajina už delší dobu požaduje tvrdší postup vůči Rusku. Merkelová s Kyjevem v tomto ohledu projevuje solidaritu a Berlín nadále trvá na tom, že odpovědnost za krizi nese Moskva a proruští separatisté.

Chce Kyjev vojenskými akcemi přimět Trumpa, aby prodloužil sankce?

Současně ale spolková vláda jasně a s rostoucími obavami sleduje, že se situace na takzvané kontaktní linii nejen znovu vyostřila, ale že na tom nese z velké části vinu Kyjev.

Podle informací z Berlína, které mimo jiné vycházejí ze zpráv východoukrajinské pozorovatelské mise OBSE, se nyní pokoušejí především ukrajinští vojáci posunout frontovou linii ve svůj prospěch – bez ohledu na riziko zintenzivnění bojů.

Podle německé vlády za tím může být snaha vyhrotit situaci natolik, aby byly zastaveny plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvolnění protiruských sankcí. Berlín se domnívá, že Porošenko zkusí cokoliv, jen aby jejich případnému zrušení zabránil.

Německá vláda se samozřejmě obává, že by tato úvaha Kyjeva mohla být ve svém výsledku kontraproduktivní. Trump by totiž mohl zmírnit sankce bez ohledu na situaci na frontové linii, a pak by Ukrajina prohrála hned dvakrát: konflikt by se nejen ještě vyhrotil, ale Rusko by se zároveň dostalo do výhodnější pozice. Nikdo si v Berlíně netroufá odhadnout, zda se podaří Kyjev přesvědčit, aby od provokací upustil.

Na východě Ukrajiny byla od propuknutí bojů na jaře 2014 dojednána v rámci mírových dohod z Minska řada příměří, která se ale s rostoucí intenzitou porušovala. Konflikt si dosud vyžádal na deset tisíc mrtvých.

zdroj: YouTube.com

Od neděle se boje soustřeďují především na Avdijivku, kterou kontroluje ukrajinská armáda, a sousední obec Piski. Ve čtvrtek večer navíc Doněckem, baštou proruských ozbrojenců, otřásl silný výbuch, který vysklil okna v několika čtvrtích. 

Exploze byla natolik mohutná, že to prý připomínalo výbuch muničního skladu. Ozbrojenci tvrdí, že ji způsobilo nejspíš ukrajinské ostřelování. Ruská agentura Interfax informovala o dvou mrtvých a 13 zraněných. Doněck podle ozbrojenců ostřeluje armáda taktickými raketami Uragan (jde o sovětský raketomet s 16 raketami ráže 220 milimetrů, každá z nich má dosah až 35 kilometrů).

Naopak nezávislá skupina investigativních novinářů Bellingcat po bojích v noci ze čtvrtka na pátek přišla se zprávou, že ozbrojenci rozmístili palebné posty v blízkosti doněckých obytných čtvrtí, takže de facto používají civilisty jako živé štíty. Vypálili odtud 50 raket.

Potvrzují to družicové snímky i výpovědi očitých svědků, které zpovídala skupina investigativců. Raketami Grad podle nich zasypali povstalci především Avdijivku. Ukrajinská pravda informovala, že tam zasáhli mimo jiné i výdejnu potravinové pomoci a zabili řidiče sanitky a jednu ženu.  

Z porušování příměří se jako obvykle obviňují vzájemně obě znepřátelené strany. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že za aktuálními událostmi stojí přímo Porošenko a že to uznává i Západ. Ministr se přitom odvolává právě i na "jinak hluboce předpojatý německý tisk".

Také prezident Vladimir Putin ve čtvrtek během návštěvy Budapešti prohlásil, že současnou vyostřenou situaci na Ukrajině vyprovokoval Kyjev ve snaze zatáhnout do ukrajinské krize novou americkou vládu. Podle ruské agentury TASS se náměstek ukrajinského ministra obrany Ihor Pavlovskyj podřekl, že vládní jednotky v Donbasu provádějí útočné akce.