Ruský útok nebo skrytí stop? Proč na Ukrajině vybouchl obrovský muniční sklad?

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Hluboko v týlu létají miny. V ukrajinské explodoval jeden z největších skladů zbraní a munice. Kyjev si myslí, že to je práce ruských diverzantů. Experti spekulují o zahlazování stop nelegálního prodeje zbraní.

Výbuch ukrajinského muničního skladu

Výbuch ukrajinského muničního skladu,zdroj: Profimedia.cz

Centrální částí Ukrajiny otřásl mohutný výbuch. Na vojenské základně u obce Kalinivka ve Vinnycké oblasti, asi 270 kilometrů západně od Kyjeva v úterý pozdě večer explodoval muniční sklad. Podle svědků byl oranžový jazyk požáru požírající munici vidět 50 kilometrů daleko, exploze výbuchu byly slyšet až v Kyjevské oblasti.

Ukrajinské ministerstvo pro výjimečné situace informovalo, že z obcí sousedících se základnou bylo evakuováno bezmála 30 tisíc osob a 500 rodinných příslušníků ozbrojených sil. Lidi vyvážela armáda doslova z pekla. Do Kalinivky záchranáři mohli pouze v obrněných transportérech.

Podle dosavadních informací byly explodující municí zraněny dvě osoby.

Vojenský arzenál v Kalinivce je druhý největší v zemi. Na ploše 60 hektarů bylo uskladněno 188 tisíc tun munice, včetně raket do těžkých samohybných raketometů Uragan a Směrš. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že 70 procent skladovaného vojenského materiálu nebylo požárem zasaženo.

Jak napsal na své facebookové stránce poradce ukrajinského prezidenta Jurij Birjukov, oheň zasáhl pouze část skladované munice pod širým nebem. "Podzemní sklady jsou v celku, betonové hangáry stojí, cihlové sklady stojí," popsal situaci na základně.

Za poslední dva roky na Ukrajině došlo k čtyřem velkým požárům v muničních skladech. Naposledy letos v březnu. Do vzduchu vyletěla munice na základně nedaleko města Balaklija na východě Ukrajiny. Devadesát procent arzenálu bylo zničeno. Tento sklad přitom zásoboval ozbrojené síly, které bojují v sousedních regionech s proruskými povstalci.

Zapálilo Rusko doutnák?

Právě na Moskvu napojení povstalci, či přímo ruští diverzanti mají stát za oběma explozemi.

Podle šéfredaktora ukrajinského webu Cenzor.net Jurije Butusova, od začátku týdne ve Vinnycké oblasti probíhala protiteroristická operace. Ukrajinská tajná služba SBU se snažila najít a zadržet záškodníky. "Objevila se informace o možnosti diverze ze strany ruských tajných služeb. Avšak cíl diverze nebyl přesně zjištěn," uvedl ukrajinský novinář.

Butusov tvrdí, že cílený útok na sklad potvrzuje také načasování. Munice vyletěla do vzduchu v den narozenin ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Rovněž poradce ukrajinské hlavy státu Birjukov s odkazem na své zdroje potvrdil, že stráž před výbuchem v Kalinivce uslyšela zvláštní zvuk. "Perimetr byl spolehlivě chráněn, zřejmě šlo o bezpilotní letoun. A ano, SBU se snažila zadržet (diverzanty - pozn. red.). Neoficiálně se říká, že se někoho podařilo včera chytit. Ale někdo vyklouzl," napsal Birjukov.

Každý výbuch na vojenských skladech je pro válčící Ukrajinu mimořádně citlivou záležitostí. Důležitá část zbrojního průmyslu vyrábějící munici pro raketomety, vzdušné síly a dělostřelectvo zůstalo na území kontrolovaném proruskými separatisty.

Jak uvedl Butusov, požár v Kalinivce způsobil vážné škody právě na zásobách nedostatkových 152mm granátů a 220mm raketách. 

Problém s municí je pro Ukrajinu natolik citlivý, že se mluvilo o přehodnocení exportní politiky. Kyjev totiž dříve patřil mezi významné vývozce munice pro sovětské typy zbraní, které oficiálně putovaly především do afrických zemí nebo Asie.

profimedia-0350756173

Dům v blízkosti muničních skladů zničený explozí,zdroj:Profimedia.cz

Zametání stop?

Za výbuchem na skladě v Kalinivce mohou stát proruští diverzanti. Drony k vzdušným útokům používají islamisté z Islámského státu, proč by nemohli separatisté? Ale také nemusí.

Spekuluje se o tom, že exploze byla záměrná. Mohla by skrýt stopy černých dodávek munice. Jak uvedla známá ukrajinská poslankyně, která byla držena v ruském zajetí, Nadija Savčenková, taková praktika v minulosti existovala.

Ukrajina, stejně jako Česká republika, je totiž zapletena do skandálního prodeje zbraní do konflikty postižených zemí v Asii a Africe. Funguje jako vývozce a spolehlivý prostředník v jednom.

Do konfliktu na východě Ukrajiny byl Kyjev považován za jednoho z nejvýznamnějších vývozců munice pro zbraně sovětské provenience. Jak legální, tak i nelegální cestou.

V září 2013 americký deník The Washington Post s odkazem na think tank Center for Advanced Defense Studies informoval, že Rusko používá uzavřený přístav v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny k dodávkám zbraní do válčících zemí. Konkrétně je zmiňována Sýrie, kde již tehdy naplno hořela občanská válka mezi režimem prezidenta Asada, opozicí a militantními islamisty. Svou polívčičku si přihřál i Kyjev.

Ve stejném přístavu bylo před několika lety náhodou objeveno 50 milionů nábojů do kalašnikovů a protiletadlových zbraní původně určených pro nejmenovanou africkou zemi. Po dlouhých tahanicích byly předány ukrajinské armádě. Avšak za dobu, co munice ležela pod širým nebem, mělo, podle zjištění generální prokuratury, zmizet 14 tisíc beden s náboji.

Vzorný překupník

Ukrajina se do souvislosti s dodávkami zbraní na válčící Blízký východ dostala znovu. A to nedávno.

Centrum pro výzkum korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), s nímž spolupracuje České centrum pro investigativní žurnalistiku, odhalilo, že Spojené státy nakupují ve střední a východní Evropě zbraně a vojenskou techniku z dob Sovětského svazu. Nikoliv však pro vlastní potřebu. Vše končí v Sýrii. Navzdory tomu, že deklarovaným konečným uživatelům jsou právě ozbrojené složky USA.

Podle dokumentů, jež zkoumali novináři, Pentagon zakoupil zbraně za 500 milionů dolarů. Z Ukrajiny na podporu syrských rebelů bojujících proti Islámskému státu a Asadově režimu putoval vojenský materiál za více než 17 milionů dolarů (což je čtyřikrát menší částka, než za jakou munici dodala například Česká republika).

Nejde však pouze o náboje do flint. OCCRP zjistilo, že Ukrajina funguje jako ideální překupník a "pračka" zbraní.

Může to znít jako klišé z béčkového filmu, ale díky díře v zákoně je Ukrajina země jako stvořená pro nelegální obchod se zbraněmi. Ukrajinská legislativa umožňuje vymazat z dokumentů původ a konečného uživatele vojenského materiálu.

Ukrajinská cesta

Díky této obezličce ukrajinská firma Techimpex, napojená na ukrajinské státní struktury, pomohla prodat zbraně původně pocházející z Polska, Slovenska, Moldavska, Bulharska, Maďarska nebo Bosny a Hercegoviny do afrických a asijských zemí, do nichž se legálně zbraně dodávat nesmí.

Po podobné trase dodávek, přes Srbsko a Izrael, byly, navzdory unijnímu zákazu, dodány české samohybné houfnice a raketomety do Ázerbájdžánu.

Investigavci jako příklad uvádí prodej polských obrněných průzkumných vozidel BRDM-2 do Ugandy a Burundi. Do těchto zemí Varšava nemá podle norem EU právo prodávat vojenský materiál. Ukrajina polskou techniku zakoupila formálně jako náhradní díly. Na to se odkazují jak Techimpexu, tak i v polské firmě Army Trade, která vozidla za 4 miliony dolarů na Ukrajinu prodala. Následně byla přes Sjednocené arabské emiráty technika dodána do východní Afriky.

Jen mezi lety 2015 a 2016 společnost Techimpex měla celkem uzavřít 26 smluv na dodávek zbraní na sumu 29,5 milionů dolarů. Jak tvrdí experti OCCRP, miliony z této částky byly získány "vypráním" zbraní.

Ukrajina je zároveň podezřívána z vměšování se do konfliktu v Jižním Súdánu. Lidskoprávní organizace Amnesty International zjistila, že přes Sjednocené arabské emiráty byly vyvezeny do Jihosúdánské republiky "tisíce samopalů, minometů, pancéřovek a milion nábojů." Země je přitom zmítána ozbrojenými střety mezi vládou a opozicí.

Tagy: Česko zahraničí Ukrajina muniční sklad nelegální obchod obchod se zbraněmi zbraně a munice války a ozbrojené konflikty

Zdroje: Vlastní