Operace Transfer: Jak čs. zpravodajci uprchli den před vyhlášením protektorátu

MAGAZÍN - Magazín autor: Kateřina Doležalová

Jedenáct důstojníků zpravodajského oddělení přijíždí 14. března 1939 z různých směrů na pražské letiště v Ruzyni. Operaci, později neoficiálně pojmenovanou "Transfer", vede prozatímní přednosta 2. (zpravodajského) oddělení, šedá eminence, jak rád sám sebe nazývá, František Moravec. Cílová destinace: Londýn. Aerolinky: civilní britské letectvo. Cíl akce: přesun zpravodajského oddělení do zahraničí za účelem pokračující výzvědné práce proti Německu.

Patnáctý březen 1939 v ulicích Prahy

Patnáctý březen 1939 v ulicích Prahy , zdroj: Profimedia.cz

Tři roky před vyhlášením protektorátu přichází na Ministerstvo národní obrany obyčejná obálka. Pisatel podepsaný jako F.M. za úplatu nabízí své služby. Z autora dopisu se postupem času vyklube agent vedený pod šifrou A-54. Pro Moravce, který ve svých pamětech na A-54 vzpomíná, byl agenturním esem. Nutno dodat, že jeho vzpomínky často neodpovídají historii: snad i proto, že své paměti psal v zahraničí bez přístupu k archivu. Vedle velmi cenných informací poskytl agent A-54 druhému oddělení několikrát mylné informace. Což vedlo historiky k polemice, zda se přece jen nejednalo o agenta dubléra.

Provokatér, nebo velký agent?

Identita agenta byla 2. oddělení skrytá. Pod kódem A-54 se ukrýval Paul Thümmel, příslušník německé tajné policie. Na první schůzce s Moravcovým týmem, konané 6. dubna 1936 u Vejprt, se představil jako Jochen Breitner. Tvrdil, že zastává funkci civilního úředníka v drážďanské pobočce vojenské rozvědky, tzv. abwehru, a dokonce že jeho (vymyšlená) snoubenka Yvonna je sekretářka důležitého nacisty. Na dubnové schůzce příslušníky 2. oddělení přesvědčil. Kromě jiného donesl A-54 schémata německé pohraniční agenturní sítě v Československu a tzv. hloubkové agenturní sítě. Byla tvořena mobilizačními agenty připravenými k akci během válečného konfliktu. Měli být dokonce vybaveni vysílačkami. Není bez zajímavosti, že takovou výbavu československá zpravodajská služba k dispozici neměla. Ani svým nejlepší agentům nedokázala vysílačky poskytnout, což by se v krušných měsících roku 1938 velice hodilo. Agent byl po schůzce zaevidován pod dnes již legendární šifrou A-54 a ohodnocen stupněm "dobrý". Tehdejšího šéfa pátrací skupiny 2. oddělení Františka Moravce přesvědčil, i tak ale shrnoval Bohumil Dítě názory svých kolegů jednoduše: "Buď jde o velkého provokatéra, nebo o velkého agenta."

Paul Thümmel, původním povoláním pekař, ve dvacátých letech v Neuhausenu spoluzakládá NSDAP. Je považován za věrného nacistu. Do služeb 2. oddělení se dává jen z důvodů zištných, aby zaplatil své dluhy a mohl si užívat života. Pro německou vojenskou tajnou službu pracoval pod krycím jménem Bär – Medvěd. Již v roce 1933 registrují Thümmela i českoslovenští zpravodajci a zaznamenávají si ho do spisu. Čehož si je vědom a často se v hlášeních Moravcovi zmiňuje sám o sobě.

Thümmel například jako příslušník drážďanského abwehru připravoval únos českého agenta Rudolfa Vladaře. Únos se v roce 1935 nezdařil, Němcům se nicméně podařilo získat agentův zápisník se jmény kontaktů. V jednom svém hlášení agent A-54 zmiňuje i tuto událost: doplňuje, že akci organizoval abwehr, a zároveň se pohoršuje nad neprofesionalitou onoho agenta, který šel na schůzku se zápisníkem plným kontaktů.

Později se Thümmel ujímá vedení tzv. domácí kapely, speciální složky kontrašpionážního oddělení, kde se podílí na odhalení agenta Huga Zappeho. Zappe několik let úspěšně pracoval pro Moravcovu pátrací skupinu. Nad rozsahem protiněmecké špionáže se nacisté zděsili, do Drážďan přijíždí sám Himmler. Je jasné, že Thümmelovi se dostává uznání za jeho podíl na odhalení agenta, a svou pozici tak pravděpodobně posiluje. Patrně se od roku 1937 dostává ke spisům označeným jako "tajné".

Odhalení Zappeho se odehrává na přelomu let 1936/1937. V té době marně Moravec čeká na nové zprávy od "čtyřiapadesátky". Poté, co agent směřoval podivná obvinění na některé důstojníky hlavního štábu (nikdy se nepotvrdily), nové zprávy nepřicházejí. A-54 slibuje, ale nic se neděje. Postupně se přednosta československé pátrací skupiny vrací k úvaze, zda nejde o agenta provokatéra. Či jenom o obyčejného podvodníka.

A-54 obnovuje kontakt

V březnu 1937 se Thümmel druhému oddělení znovu hlásí, ale jiným jménem. Jazykově zdatný František Moravec velmi brzy v dikci odhalí "čtyřiapadesátku" a agenta nechává chvíli na vážkách. Postup přináší výsledky, agent přistupuje na osobní schůzku, spolupráce je obnovena. Pátrací skupina patrně zjišťuje, že agent má k dispozici cennější informace, než tomu bylo doposud. Zajímavým faktem je, že tou dobou zpravodajci stále neznají totožnost svého vrtošivého agenta. A to navzdory faktu, že oficiální fotografie Paula Thümmela existuje, a dokonce by jí měla disponovat obranná sekce 2. oddělení. Nedostala se ale asi do rukou lidem, kteří by "čtyřiapadesátku" mohli identifikovat.

Situace v Evropě se vyhrocuje

V roce 1937 sílí tlak německé tajné služby, německá agrese graduje. Hitler podepisuje tzv. zelený plán (Fall Grün), jehož cílem je útok na Československo. Zpravodajské oddělení hlavního štábu se o plánu dovídá od svých agentů. Tlak je znatelný. V říjnu vyhlašuje abwehr snahu proniknout do Hlavního štábu ČSR. Vedoucí obrané sekce spadající pod pátrací skupinu Josef Bartík shrnuje rok 1937 skepticky: "Přímo masové pronikání cizích výzvědných služeb do všech odvětví našich obranných vojenských příprav téměř znemožňuje utajení jakýchkoli obranných opatření a zařízení."

Rok 1938 pak přináší stupňovanou agresi – Hitler obsazuje Rakousko a chystá se realizovat Fall Grün. František Moravec je donucen konstatovat, že zpravodajská činnost není bohužel tak výkonná, jak by si představoval. Agentu A-54 (a mnoha dalším stejně důležitým) stále chybějí vysílačky, což se projevuje jak během anšlusu, tak i během částečné květnové mobilizace.

Eskalace. A-54 se loučí

V srpnu 1938 informují Františka Moravce a jeho tým agenti (včetně A-54) o plánovaném útoku na Československo. Na přelomu srpna a září má v Sudetech pod vedením Konrada Henleina dojít k výtržnostem, jejichž potlačení bude záminkou k překročení hranic. Hitler záhy požaduje připojení Sudet k Velkoněmecké říši. Na hranicích se šikuje německá armáda a 2. oddělení nemá od svých agentů žádné zprávy. A-54 mlčí. Henlein se svými souputníky vyvolává nepokoje, vláda reaguje vyhlášením stanného práva. Henlein prchá, situace eskaluje.

Prezident s vládou vyhlašují 23. září všeobecnou mobilizaci. Na hlavním štábu si oddechli. "Konečně čin," komentoval vyhlášení mobilizace vedoucí ofenzivní sekce Emil Strankmüller. "Čtyřiapadesátka" mlčí a ozývá se až 27. září. Velice stručně: "Sděluji Vám, že v důsledku dnešní situace nelze žádné obchodní záležitosti ani dojednávat, ani provádět."

Přichází Mnichov.

Reorganizace zpravodajské skupiny

Po mnichovské dohodě je nutné veškerou protiněmeckou výzvědnou činnost zrušit. Narychlo se likvidují Předsunuté agenturní ústředny (PAÚ) v odstoupeném území. Přesto se vedení zpravodajské skupiny rozhoduje v práci proti Německu pokračovat, avšak za velice zhoršených podmínek a v osekaném rozsahu. A to utajeně i před svým velením.

Francouzská tajná služba jako první informuje 2. oddělení o chystaném obsazení Československa, termín má připadnout na 14. nebo 15. březen 1939. A hlásí se i Moravcův starý přítel. Jedenáctého března přijíždí A-54 do Prahy a Strankmüllerovi potvrzuje německý plán včetně data. Československo bude 15. března obsazeno. Sám si uvědomuje, co by se stalo, kdyby archiv čs. zpravodajství s jeho složkou padl do rukou abwehru. Kryje především sám sebe.

Rozbíhá se intenzivní práce. Moravec dává pokyn balit důležité materiály a ihned následující den hlásí na předsednictvu vlády plán obsazení Československa. Ministry je přijat spíše chladně. Žádné rozhodnutí od vlády nepadne. Nevěří, že by za tři dny Hitler Československo obsadil. Ještě téhož večera se Moravec společně se svým zástupcem Emilem Strankmüllerem schází s příslušníkem britské tajné služby (SIS) majorem Haroldem Gibsonem, přezdívaným "Gibby". Ten stihl Británii o plánované okupaci informovat a přichází s nabídkou: Británie poskytne zpravodajskému oddělení letadlo, které přepraví dvanáct zpravodajců do Londýna, kde budou moci pokračovat v práci proti Německu. Po krátkém vyjednávání podmínek Moravec přijímá. Musí vybrat důstojníky, kteří pojedou s ním. Před ostatními je utajení nutné.

V den odletu přichází Moravcova "jedenáctka" na hlavní štáb a zdánlivě pokračují v práci. Napětí je znát. Bohumil Dítě, který má též do Londýna odletět, se vrací urychleně ze Slovenska. Důstojníkům se podařilo zachránit část nejdůležitějšího archivu, aby mohli v Londýně pokračovat. Nervozita je ale neopouští. Nespletl se A-54 a neobsadí Československo o den dříve? Strankmüller pověřuje kapitána Fárka vedením. V poledne téhož dne si Slovensko odhlasovalo samostatnost, vzniká nezávislý Slovenský štát. Republika je opět okleštěna.

Po druhé hodině se důstojníci plíží z hlavního štábu.

Čtrnáctého března 1939 v 17:15 startuje na pražském letišti v Ruzyni letadlo britských aerolinek. (Na letišti pracuje agent německé tajné služby, takže Němci jsou o odletu tajemné skupiny informováni.) Zbývá den do vyhlášení protektorátu Čech a Moravy. Na palubě letadla sedí jedenáct důstojníků československé zpravodajské skupiny. Bohumil Dítě nestihl dorazit. Vydávají se do Londýna pokračovat v boji proti Hitlerovi. Svou zemi opouštějí narychlo, bez rodin. Až při mezipřistání v Nizozemsku si oddechnou.

Po půl jedenácté dosedá na Croydonském letišti u Londýna letadlo s Moravcovou "jedenáctkou". Začíná nová etapa boje proti Velkoněmecké říši. Překvapivě je vítají angličtí novináři.

(Československý odboj za protektorátu: část 1.)

Tagy: Česko okupace domácí Československo druhá světová válka dějiny a fakta české dějiny zpravodajské služby

Zdroje: Jiří Šolc - Po boku prezidenta,Pavel Kreisinger - Brigádní generál Josef Bartík,Karel Pacner - Československo ve zvláštních službách I.,J. a S. Kokoškovi - Spor o agenta A-54